Jarmark marnosti

Málokdy se vidí film tak nudný a přitom hloupý zároveň. Režijně i scénáristicky nezvládnutý, kde scény nedrží u sebe, nenavazují jedna na druhou, postavy konají důležitá životní rozhodnutí na základě impulsu a z vteřiny na vteřinu. Není nám dovoleno být svědky milníků života postav (svatby, milostné scény atd.), zato musíme shlédnout tři dlouhá pěvecká vystoupení Reese Witherspoon, (u nichž jsem upřímně pochybovala, že je zpívá herečka samotná, znaje její pěvecký projev z Walk the Line) a jedno její absurdní taneční vystoupení. Člověk by čekal, když se jedná o historický film a všechno ostatní na něm selhává, že alespoň kostýmy a účesy budou věrné dějinám, ale opak je pravdou. Takhle historické látky nevypadaly, ať už po stránce materiálu, tak po stránce křiklavých barev, takové modely se nenosily a účesy dam a pánů byly svou výstředností taktéž krajně podezřelé. Navíc dáma, co se snaží dostat do vyšší společnosti, ukazující v před Viktoriánské Anglii na večírku holé stehno? Jako fakt? I ukázat kotník by tehdy bylo skandální. Nevím, zda se tento film stal nudnou fraškou vinou předlohy, kterou jsem nečetla, tudíž netuším, jak věrně se jí snímek drží, či je-li na vině scénárista, nebo režisérka, ale takovou překolorovanou spatlaninu, jejíž "historičnosti" by nevěřilo poslední mimino, jsem dlouho neviděla, pokud vůbec. A super je i poslání filmu - být sobeckou prodejnou zlatokopkou, které je úplně jedno, kolik životů kolem sebe zničí, se vyplácí. 1*. (23.03.2018)

Mira Nair nám naservírovala anglickou smetánku počátku 19. století v modernějším stylu, decentně to okořenila indickou kýčovitostí (kterou mám ovšem rád), chuť dodalo něco málo filmových hvězd a hvězdiček a navrch jako třešnička na dortu se skvěla trošku vypočítavá, přesto milující a oddaná, Becky Sharp (Reese Whiterspoon). Vypadalo to dobře - a dobře je jak známo za tři. (14.02.2009)

Tento film opravdu není červená knihovna, jak se tu někteří snaží naznačit, William Makepeace Thackeray byl satirik a humorista, jeho tvorba pak převážně společensko- kritická, to už by k červené knihovně měla blíže Jane Austenová, nebýt tolik sofistikovaná. To, že tvůrci Jarmarku marnosti promrhali všechny své trumfy, je ale smutné a do očí bijící, a to posuzuji skutečně jen film, protože Thackeryho objemný román jsem v rukou nedržela přes dvacet let a v dohledné době na tom nemíním nic měnit. Za bohatou výpravou a okázale dekadentní barevností cítím prázdnotu, kterou nezachránilo ani zajímavé herecké obsazení většiny postav. Gabriel Byrne je zde trestuhodně nevyužitý, a Rebecca Reese Withersponeové v mých očích postrádá vnitřní inteligenci a integritu, která se mi na ní tolik líbila v „Pravé blondýně“ a ve „Walk the Line“. Jediní, proti komu bych asi neměla větší výhrady, tak zůstávají Jonathan Rhys Meyers, který zajímavost svede propůjčit každé roli a James Purefoy... Tomu, kdo by snad chtěl vidět, jak by takový příběh také mohl vypadat, mohu doporučit minisérii televize BBC z roku 1998. (30.09.2008)

Příběh o ctižádostivé ženě, která žije ve světě, kde bohatství znamená vše a pravda neznamená nic. A tak se rozhodne vystoupat po společenském žebříčku co nejvýše... Postav je tu poměrně hodně a díky tomu mi příběh přišel dost nepřehledný. Jako celek je to navíc zbytečně zdlouhavé a vlastně i nezajímavé. Reese svojí postavu zahrála sice dobře, výprava a především kostýmy jsou výborné, ale pro tento typ filmu je to žalostně málo. Ženská část publika možná bude mít jiný názor. (05.06.2009)

Nadmíru sympatický James Purefoy a Rhys Ifans. Ďábelská Reese a nepříliš kladný, ale charizmatický Gabriel Byrne. Obsazení vskutku hvězdné, ale přesto nedokázalo vybočit z průměru daného žánru. Možná dlouhou stopáží, možná tím, že hlavní hrdinka ke konci ztrácí divákovy sympatie a sledovat její honbu za postavením je celkem náročné, když uvážím, co všechno je pro to ochotna obětovat. Reese předvádí dobrý výkon, ale její mužští "spoluhráči" se mi líbili více. (30.07.2009)