Království

I Lars Von Triers tv-serie Riget vender vores videnskabelige hovmod sig pludselig imod os, og naturen - det åndelige - tager revanche. Den manglende spirituelle tilknytning til livet i vores moderne samfund får til sidst konsekvenser, og det gamle Rigshospital knirker og slår revner. Midt i alt dette trisser Fru Drusse (Kirsten Rolffes) rundt og fornemmer at noget mystisk er under opsejling. Hun hører barnegråd i elevatoren, og hiver hendes dorske søn Bulder (Jens Okking), der arbejder som portør på hospitalet, med ud på en regulær spøgelsesjagt. Alt imens arbejder den svenske overlæge Helmer (Ernst-Hugo Järegård) hårdt på at skjule sandheden omkring en operation han foretog på den lille pige Mona (Laura Christensen), som nu er blevet permanent hjerneskadet. Disse to og yderligere handlingsforløb krydser ind og ud imellem hinanden i hvad man sagtens kunne kalde en okkult sæbeopera. ... Nejlepší seriál co jsem kdy viděl, absolutní blesk z čistého nebe a navíc mé první setkání s mistrem Larsem von Trierem v jeho nejlepší formě. Šok na druhém kanále české televize, od které jsem nevěděl co čekat. Úžasná úvodní znělka a ještě lepší epizoda uzavřena brilantním monologem Pana Režiséra. Přefiltrovaný obraz, téměř až dokumentární režie se zajímavými prostřehy, civilní herecké výkony, a neustálé napětí. Nemáte jedinou šanci předvídat co se teď asi stane. Riget se svou strukrutou spíše než ostatním seriálům přibližuje filmům jako je třeba Magnolia nebo Crash. Postavy se navzájem míjejí, ovlivňují se, ale narozdíl nejsou na sobě nijak závislé. Budete se smát, budete se bát a nebudete věřit vlastním očím. Geniálně promyšlený seriál si pohrává se všemi možnými filmovými žánry. Strach a hluboké zamyšlení je zaručeno. Napětí je samozřejmostí. A návštěva lékaře? Ta se přece dá odložit na jindy... Grunden under Rigshospitalet er gammel mose. Her lå Blegedammene engang. Her gik blegemændende og fugtede deres store lærreder for at lægge til blegning i det lave vand. Fordampningen indhyllede stedet i en permanent tåge. Senere byggedes Rigshospitalet her, og blegemændene blev skiftet ud med l æ g er og landets bedste hjerner, og som kronen på værket kaldte man stedet for Riget. Nu skulle Livet defineres, og uvidenhed og overtro aldrig mere kunne ryste videnskaben. Måske er det blevet for meget med hovmodet og den konsekvente fornægtlse af det åndelige, for det er som om kulden og fugten er vendt tilbage. Små tegn på træthed er begyndt at vise sig i de ellers så solide og moderne bygninger. Ingen levende ved det endnu, men porten til riget er begyndt at abne sig pany.... (26.03.2005)

Lars von Trier JE blázen, všichni to víme, ne? A proto miluju téměř každé jeho dílo, ať už je to jakýkoli film nebo tenhle jedinečný seriál. Kde jinde narazíte na člověka, který se denně dívá dalekohledem na svou vlast? Přece v nemocnici postavené na místě, kde dříve byly mokřiny a běliči tam bělili své prádlo... (29.04.2007)

Achjo. Řekla bych, že Království by si měl protrpět/užít každý. Osobně v tom ale nevidím nic geniálního, nic úžasného. Tu šiblou babku a její uprskané spírchítchuss (a jiné výlevy) jsem nesnesla už od začátku. Navzdory tomu, že dowňácké duo + finální porod jentak z hlavy nevymažu a úvodní psycho-znělku slyším doteď, celkově bych toto dílko nenazvala jinak, než naprostou demencí. Nepochopila jsem. (22.09.2011)

Po prvním dílu moc nechápu, proč je zde Riget zaškatulkován i jako komedie, ale budiž... Od první vteřiny je to jenom děsivý, děsivý a ještě jednou děsivý. I obyčejný záběry při obyčejnejch scénách jsou děsivý. Dánové jsou děsivej národ s ještě děsivější řečí. A taky maj děsivý Downovce, který se vyžívaj v divně děsivejch dialozích. O dr. Helmerovi nemluvě, anžto má bejt Švéd, tak ten má sám o sobě děsivej ksicht (ano, ksicht, ne obličej). Ale jsem nesmírně zvědava, co se z tohodle Království vyklube. / (ono se není moc čemu divit, on se totiž pan von Trier na konci jeví jako lehčí blázen). / Závěrečných 10 minut posledního dílu 1. série je opravdu nechutná snůška záběrů :D (05.06.2012)

Občas to svojou miestami až surreálnou, hĺbkovou znepokojivosťou pripomenulo začiatok Bergmanových Lesných jahôd, inokedy výstupy duchov evokovali Karneval duší. Cez dramaticky nervnú hudbu je počuť prvé tóny Dogmy 95. Čo je však najdôležitejšie - Trier vytvoril svet ešte kúsavejší a pálčivejší, než v Dogville. Svet absurdný, nepochopiteľný, cynicky humorný, znepokojivý, chaotický, zvrátený, nehostinný, zamotaný.... Kráľovstvo je miesto, po ktorého chodbách chodíme každodenne všetci. (04.05.2016)