Pět mrtvých psů

Prvních deset minut to vypadalo, že se dílo podařilo. Atmosféra co mě vtáhla, zajímavý příběh a postava nádherného českého hajzla, co vzbuzovala adrenalin. Ale pak se to nějak rozplynulo. Dialogy nějaké nepřirozené, jako by je herci četli a vůbec při nich nehráli. Korunu to dostalo, když jeden ze spolupachatelů, chtěl vrátit peníze které dostal za loupež medvědů , protože se mu nelíbilo, že při ní zemřel vrátný. Což jak divák dopředu tušil, nedopadlo nejlépe. Možná jen ta postava toho hazla mě donutí seriál dokoukat do konce. (07.03.2019)

Náš první střet s Marií Výrovou a jejími kolegy mě bohužel vůbec neoslovil a vlastně všechny tři epizody jsem prokroutil hlavou snažíc se minisérii pochopit. Vodník byl proti tomu zcela jiný level a začátek Živých terčů taktéž nevypadá nijak zle. Proto se možná někdy odhodlám dát šanci i Případu pro exorcistu a Modrým stínům. (30.04.2019)

Série Detektivů od nejsvětější trojice i přes všechnu tu kvalitativní rozkolísanost řadím mezi ty lepší kriminálky, co české televize produkují. Jsou viditelně televizní a česky laciné, ale poměrně slušně napsané a vynikají takovým tím komorním aspektem, který do našeho prostředí sedí víc, než všechny ty vykonstruované US kriminálky. Třetí minisérii dostal opět do rukou Hřebejk, který se vykašlal na všechny ty wannabe umělecké záběry (z toho se akademici a rádoby umělci určitě poserou), vrátil do hry humor a zkrátil stopáž o hodinu, tedy na opět tři díly a je to na tempu velice znát. Třetí případ se rozjíždí tradičně pomalu a opět tak trochu selhává po stránce gradace. Nicméně "to mezitím" patří k tomu nejlepšímu v celé sérii - zejména druhá epizoda funguje jak po stránce detektivní, tak především po filmařské (u mě vítězí dvě scény - návštěva veterináře a scéna s Kristýnou Voříškovou v mlze). Takhle dobře budované napětí v české kinematografii rozhodně není standardem... bohužel. Vyústění dává smysl, vedlejší postavy jsou zahrány velice dobře (mafiánský boss nemá chybu) a co se hlavních postav týče, jejich prostor je konečně vyvážený. Pokud si Detektivové udrží takovouhle laťku, chci pokračování! (22.10.2016)

Tři medvědi bez Cibulky.. Z obecenstva se ozývá rozpačitý potlesk a já mám za to, že tohle cirkusově-detektivní představení mělo být rozděleno jen na dvě (intenzivnější) dějství. Divák sice uvidí hromadu klaunů, ovšem jejich snaha bavit publikum zaváněla místy až křečovitostí (krotitel Krobot se smetáčkem budiž čestnou výjimkou). I přes spoustu ospalých zvířat a akrobatku ve špitále však musím uznat, že principál je obstojný chiropraktik, protože po Případu pro vymítače napravil notně rozlámanou reputaci.. Zatímco S.Majer si se svou věrnou „jarmulkou“ říká o stále více pozornosti, den ode dne populárnější K.Melíšková mi svou dikcí připomínala dentistku v televizní reklamě na zubní pastu.. (25.04.2016)

Tenhle příběh se mi líbil moc- a to jak po obsahové, tak i po formální stránce. V porovnání s Modrými stíny je to tisíc a jedna - ve prospěch Pěti psů. Nebyla to možná nijak objevná filmařina, ale byla funkční. Narozdíl právě od Taušova experimentu. Vyzdvihl bych záporáka Martina Havelky a Ivana Kalinu v roli policajta, oba mi přišli vynikající. Naopak neocením herectví Kláry Melíškové a Miroslava Krobota. Ale neosobuji si patent na rozum, je to můj čistě osobní názor. Nadchly mě některé zdánlivé detaily- policistova na zem upadnuvší zbraň při zatýkání, lev probírající se ve veterinářově ordinaci z mrákot..., jindy mě otrávili, když například nechali přežít kriminalistu bodnutého do tepny, přitom odborná pomoc se k němu měla šanci dostat teprve po xx minutách. Taky jsem se podivoval třeba tomu, že Kristýnu se někdo pokusí zabít, protože objevila medvědy, zatímco její komplic se dál procházel objektem nikým neohrožován. Ale jak jsem psal v úvodu- tohle byla přesto ve všech ohledech a směrech velmi slušná krimi. (27.04.2016)