Příběh služebnice

"Buď pochválená plodnosť!" - Z tohoto námetu sa dalo vydolovať viac, ako sa Schlondorffovi zmestilo na lopatu ... Miestami mi to pripadalo, ako keby som sa díval na Hallmarkovskú televíznu etudu, kde mi za pravdu dávali niektoré exteriérové scény, ktoré by sa dali zmáknuť aj v košickom televíznom štúdiu za dva dni ... Chýbali tam hlbšie psychologické prierezy a tak sa plávalo len na hladine. Jednou scénou, ktorá bola hodná mena režiséra Plechového bubienka je scéna potrestania jednej Služobnice a jedného "zvrhlíka" za hromadnej prítomnosti bielo-modro-červených skupín prizerajúcich sa účastníkov tohoto aktu ..... Resumé : 2,85 * (15.01.2007)

Prvních 15 minut mi přišlo skvělých, ale ačkoli i pak to nějakou atmosféru mělo, celý příběh se rozplizl na něco ne zrovna záživného. Přitom ten děj je celkem zajímavý, jen se to celé vyvíjí zbytečně pomalu, po filmařské i herecké stránce to taky není bůhvíco a taky jsem doufal v to, že ten totalitní svět na pozadí bude mnohem líp vykreslený, protože to mě na tom všem zajímalo úplně ze všeho nejvíc. A taky se nemůžu zbavit dojmu, že z toho šlo dostat víc. Většina věcí je zde řešena buď moc rychle nebo vůbec. Takhle to v mých očích není na víc, než na lepší průměr, i přes ten skvělý začátek a konec a pár jiných povedených scén. 3* (24.07.2021)

Dovedení starozákonního příběhu o Jákobovi a služebnicích (otrokyních) jeho ženy Ráchel, která dlouho nemohla mít děti, do absurdity. V tom příběhu dá Ráchel Jákobovi své dvě otrokyně, aby porodily "na její kolena", tedy jejich úkol končil tím, že odrodily a dítě odevzdaly své paní. V dávných dobách to na Východě zřejmě byla běžná praxe a v té době to asi i zapadalo do pojetí rodiny, plodnosti a podobných záležitostí. Nicméně věřím tomu, že v Americe by za okolností ukázaných ve filmu něco takového bylo možné i dnes nebo v blízké budoucnosti. Ono tam totiž k podobným věcem díky zacházení s Biblí jako s neomylnou knihou platnou ve všech detailech i pro dnešní západní společnost, už dochází. Vynikající námět, který by si zasloužil lepší zpracování, ale i tak hodnotím dost vysoko. (10.02.2013)

V porovnaní s knihou, pri ktorej mi behal mráz po chrbte, je to patetická sračka, ale predsa dávam 4*, lebo sa od zážitku z nej nemôžem celkom oslobodiť. Scenár je len "založený" na románe, takže automaticky podľahol filmovej názornosti a skratkovitosti. Zo správania postáv necítiť žiadny skutočný strach, vo filme zmizli aj niektoré detaily umocňujúce atmosféru, a okrem toho to končí hepyendovou barličkou. Adaptácia knihy Margaret Atwoodovej by sa dala nakrútiť aj lepšie, ale chvalabohu to dopadlo aspoň takto. Pri skúsenostiach s prznením knižných predlôh si všetci vieme predstaviť, že mohlo byť aj oveľa horšie :-) (23.06.2010)

Aby byly dystopie působivé, musí být uvěřitelné. Tahle je z těch o nichž jsem četl a nebo je viděl ve filmu, po Hunger Games druhá nejhloupější. Společnost Gilead nedává smysl a působí destruktivně jak na ovládané, tak na ovládající. Přesto je z nějakého záhadného důvodu udržovaná. Příběh služebnice se může pochlubit slušnou tísnivou atmosférou, za níž ovšem nevděčí zápletce, ale režijnímu umu Volkera Schlöndorffa, slušným hercům a náladové hudbě. Ve druhé polovině navíc tempo znatelně upadlo a do nepravděpodobného závěru film doslova doklopýtal. Jestli chcete vidět, jak by vypadala společnost v níž se přestaly rodit děti, pusťe si radši Potomky lidí. (09.11.2020)