Palm Springs

Ústřední trio znám moc dobře a mám rád (Samberg - Brooklyn 99, Milioti - How I Met Your Mother, Simmons - Portal 2), takže i kdyby to byla hrůza, tak tam jsou sympatické tváře. Hrůza se nekoná. Nad rámec klasického dovádění s časovými smyčkami se koná sympatická love story, která je dostatečně odlišná od té, kterou měli např. Murray a MacDowell. Párování ve smyčkách pro změnu připomíná Russian Doll, kde to ovšem bylo žánrově lehce jinde. Neobjevujeme Ameriku (pouze Palm Springs), ovšem jako potomek Groundhog's Day je to důstojné. Kdo od toho čeká cokoliv většího nebo jiného, bude zklamán. A stále tu inovativní věci k probádání jsou, jak ukázala tuzemská Princezna zakletá v čase , kde se časové smyčky mísí s pohádkovou tématikou. Sečteno a podtrženo vyjádřeno místním hodnocením slabší 4 hvězdy. Jakožto režijní debut je to však solidní práce hodná uznání. (15.01.2022)

Filmů s časovou smyčkou už ár natočeno bylo. Většinou mě to strašně frustruje, jak se postava neustále probouzí na stejném místě, tady mi to až tolik nevadilo. Film má docela příjemné tempo, hezky utíká, ale ničím nepřekvapuje, což tomu hodně ubližuje. Není tam žádné překvapení, zvrat, všechno už divák očekává. Herci jsou příjemní a sympatičtí. JK byl skvělým zpestřením. Hodnotím jako lepší průměr, na nudné odpoledne je to fajn film, ale že by ve mě zanechal nějakou stopu, to se říct nedá. (20.02.2021)

No, dnešek byl zřejmě věnován filmům, které ve mně zanechaly podobně rozporuplné pocity. Když jsem v její první scéně zahlédl Cristin Milioti, okamžitě jsem si představil baseta, ty oči byly prostě příliš sugestivní. S postupujícím dějem jsem si ji ale vcelku oblíbil na rozdíl od Andyho Samberga, který mi do role Nylese absolutně neseděl. Komedie to byla poněkud nevyrovnaná; chvílemi jsem se výborně bavil, v jiných momentech došlo skoro až na nudu, takže výsledné tři kousky jsou podle mého tak akorát. Malé nicneříkající plus přidávám za Kate Bush z čistě osobních, a tedy subjektivních důvodů. 3*+ (29.11.2020)

Otřepaný příběhový koncept zabalený do příjemné "feel good" komediální záležitosti, jejíž největší předností je duo ústředních herců v podání Andyho Samberga a Cristin Milioti. Snímek Palm Springs režiséra Maxe Barbakowa je totiž primárně o nich. Je hlavně o jejich vzájemné chemii, vybroušených vtípcích a faktu, že si je oba již od prvních vteřin stopáže okamžitě oblíbíte. A i když je linie cestování časem již poněkud ohraná, tak Vám díky svižnému tempu a sympatické délce snímek uteče neuvěřitelně rychle. Pokud tedy hledáte oddechovou komediální záležitost, která Vás bude bavit od začátku až do konce, vězte, že jste ji právě našli. Skvělá práce! „Here you are, standing on the precipice of something so much bigger than anyone here. But always remember, you are not alone.“ (16.07.2020)

Palm Springs jsou takovými Hromnicemi pro novou generaci diváků, kdy máme jako hlavního hrdinu opět namyšleného chlápka, který se během časové smyčky zamiluje do jedné z dívek. Zvrat zde však přichází v tom, že se ve smyčce ocitnou ještě další dva lidi, z nichž jeden hrdinovi pomáhá a druhý jej z toho viní a chce jej zabít. Filmů s časovou smyčkou tu máme samozřejmě kromě mnou dvou zmíněných několik, ale tahle látka je zatím tolik nevyužitá, že s ní Palm Springs pracuje opět originálně. Vše je navíc zasazené v netypický den, kdy to člověku prostě musí začít lézt na nervy. 80% (30.12.2020)