On the Trail of Blood
Režie:
Petr SchulhoffScénář:
Petr SchulhoffKamera:
Emil SirotekHudba:
Pavel BlatnýHrají:
Rudolf Hrušínský, Hana Brejchová, Vladimír Ptáček, Jana Vaňková, Ilja Prachař, Libuše Holečková, Michal Kožuch, Milada Ježková, Luděk Nešleha (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Autorský film Petra Schulhoffa navazuje postavou majora Kalaše na film Vrah skrývá tvář. V naší kinematografii tyto snímky představují zásadní počin v detektivním a kriminálním žánru a to nejen let šedesátých. Všechny detektivky se opírají o skutečné případy a vyznačují se skvěle vybudovanou tíživou atmosférou, umně vykonstruovanou zápletkou i výbornými hereckými výkony, kterým vévodí Rudolf Hrušínský v postavě majora Kalaše. Po stopách krve vypráví o nesnadném pátrání kriminalistů po sexuálně úchylném vrahovi dětí. Film splňuje všechny požadavky detektivního žánru: napínavost, pátrání po vrahovi probíhá po řadě linií a vede k několika podezřelým, zatímco vlastní pachatel zůstává až do samotného závěru skryt a v jeho odhalení nechybí potřebný moment překvapení. Pro většinu postav si Petr Schulhoff cílevědomě vybral méně známé herce, jejichž velmi dobré typy dodaly jeho filmu rys autentičnosti. (Česká televize)
(více)Recenze (263)
Dobře napsaná kriminálka, kde divák často těká mezi podezřelými a říká si, že teď už je to přece jasné, kdo to udělal, aby se za chvíli ukázalo, že tam pořád zůstává strašně moc pochybností. Samozřejmě tu exceluje Hrušínský s tím lehce podmračeným výrazem a občas nějakým náznakem humoru. Tichým hercem je tu zbídačená a polorozpadlá severočeská vesnice, ve které všechny ty místní podivné existence fungují - obyvatelé cikánské osady, samotářský podivín s domkem u lesa nebo čerstvě propuštěný chovanec pasťáku. Ale vlastně i všichni ti "normální". ()
Strhující film, linoucí se pomalu a vytrvale jako tekoucí med. S maigretovskou vytrvalostí a klidem rozplétá vynikající Rudolf Hrušínský spletitý případ vražd malých chlapců. Přes mnoho zavádějících stop a slepých uliček major Kalaš pomalu rozplétá toto klubko a ve vynikajícím závěru sadistického vraha usvědčuje. Vynikající detektivní příběh, který nemá široko daleko žádnou konkurenci. ()
Velice slušně natočená detektivka s vynikajícím Hrušínským v hlavní roli. Tady je jen další důkaz toho, že v dobách Československa se dalo dívat snad na všechno (pohádky, detektivky, dobrodružné filmy i komedie) – ne jak v té dnešní době. Ono to ovšem bude i tím, že tehdejší režiséři dokázali vytvořit pořádnou atmosféru, napětí, po ruce měli výborné herce a ne všechno se muselo točit jen okolo rádoby sexuální tématiky a debilních hlášek (viz dnešní komedie a filmy). Takže za mě palec nahoru. ()
S každým dalším filmem mě Rudolf Hrušínský utvrzuje, že je nejen můj nejoblíbenější český herec, ale že byl i nejlepší. Nedokážu si představit nikoho, kdo by zahrál moudrého, ale zároveň tvrdého vyšetřovatele líp, než on. Tohle je navíc snad nejlepší česká detektivka, příběh je dost dusný, zamotaný a napínavý, vrah je stěží odhalitelný před koncem, navíc tu není žádná komunistická propaganda, slovo soudruh se použije nanejvýš jednou, nebo dvakrát. Díky návaznosti na čskoslovenskou novou vlnu a použití neherců pak film působí neuvěřitelně realisticky. ()
Vyšetřování plných dobrých momentů, zajímavé a zábavné, je chladný s cigárkem v posteli. ()
Schulhoffův třetí noir (ale z těch českých asi ten nejprvnější) zastíní kdejakou americkou klasiku tohoto žánru. Nejde jen o kriminální drama zasazené do skličujícího bezčasí vyšinutého světa, ale nad ně – právě o tento svět sám. Příběhem prochází jen málo postav (a možná vůbec žádná!), která by nebyla více či méně osamocená – a právě takový je i vyšetřovatel. Vražděné osamělé děti, osamělý psychopatický vrah, žijící v roztříštěných vztazích s podobně odstředěnými lidmi, vzbuzujícími svým žalem respekt i hrůzu, osamělá vesnická kráska zabřednuvší v kalný vztah s nezralým ženáčem ze sousední vsi, rovněž vrženým v život spíše proti své vůli, vyděděný sígr z polepšovny předurčený k otročině a sebeužírání ve všeobecném opovržení (zvláště tyrany navyklými na přetvářku, kterou pokládají za život) a řada lékařů, tiše evidujících a diagnostikujících povrchové rány života a smrti… Kalašova osamocenost přitom zvláště zneklidňuje: obestírá ji mlčení, známka koncentrace i pozorného bezeslovného dialogu s vyjevujícími se skutečnostmi. To ticho neobklopuje vír nezkrotitelných myšlenek, o nichž bychom se mohli něco dozvědět: naplňuje se jím naprosté noření se ve věci, v záhadné, nesrozumitelné, ale k cíli vedoucí. Ale i věci umějí klamat a z důvěry v jejich lež se rodí to nejskutečnější drama: nezodpovídají naléhavé otázky, ale vtahují do svých hlubin, jako by jim chyběla milostná blízkost zaujatého zraku. Kalašovo vyšetřování je mystériem – a mohlo by být iniciací, rozšířeno o další postavu, jinošského detektivního eléva, o což se pokusil pozdější, aktualizovaný kalašovský příběh Na kolejích čeká vrah. Ten však drama odstínil (účinným) humorem a převedl je do jiného světa i vědomí. ()
Skvělá kriminálka, ponurá atmosféra,výborná hudba ,stupňující napětí a hlavně famózní výkon Rudolfa Hrušínského , u výslechu Vavrocha Vám jde mráz po zádech. Nejlepší kriminální film výtečného režiséra.I po tolika letech film nic neztratil , ba naopak , viděl jsem ho už asi pětkrát a stejně mám vždy úžasný zážitek! ()
Jsem rád, že tento film vznikl u nás a ne v USA a Brad Pitt byl v té době ještě v kočárku a nemohl běhat vedle Kalaše, protože jen tak mohl vzniknout tento filmový šperk, který se zaslouženě řadí do Zlaté kolekce českých filmů. ()
výborná krimi ()
Rudolf Hrušínský v roli majora Kalaše, klasika ktorá nikdy neurazí. Do tretice si túto postavu strihol už bez parťáka Brzobohatého a zároveň Kalašovi prepožičal o trochu výraznejší temperament, než tomu bolo v predchádzajúcich filmoch. Mne teda oboje prišlo ako mínus. A keď porovnám atmosféru a kvalitu zápletky s Vrah skrývá tvář, tak "trojke" pripisujem ďalšie mínus. Napriek týmto výtkam by ste si tento film nemali nechať ujsť, pretože patrí k tým vydarenejším československým detektívkam, len jednoducho v rámci porovnania s predchádzajúcou kalašovkou v určitých veciach zaostáva. ()
"To dělá to pivo.. Stovku jsem běhal za dvanáct.." ()
Hodně povedená detektivka. Hrušínský je jako vždy výborný, ostatní herci taky. Příběh byl taky hodně solidní. Co mě ale na filmu bavilo nejvíc byla jeho temná a chladná atmosféra. Jenom by mě zajímalo jak by třeba dneska v době nesmyslné korektnosti prošla třeba věta o tom, že cikán se v cihlárně fláká a ostatní musí dělat za něj a on pak dostane stejný peníze :-) ()
Mali sme to na dosah. Kriminálka, ktorá je, čo už, nudná. ()
Moc pěkná kriminálka. ()
"Pěkné koupání, čerstvej vzduch...přesně, jak jste říkal..." Působivá, mrazivá krimi ze skvostné černobílé série s detektivem - pardon, majorem - Kalašem v podání Rudolfa Hrušínského st. Srovnatelná se světovou špičkou noirově laděné krimi své doby. ()
Neuvěřitelné, ve kterém roce film vznikl, jaký má scénář, a jak je natočen, opravdu velmi napínavá detektivka s výbornými herci. Člověk, který má zafixované Schulhoffovy komedie je opravdu překvapen. ()
Poctivá kriminálka se sympatickým Hrušínským, jenž v metodě svého výslechu lehce evokuje policejní tvrďáky z amerických bijáků, takže se nemůže dostavit nuda. Chvílemi jsem se sice obával, že film ukončí deux ex machina, ale naštěstí tomu tak nebylo. Kalaš je totiž nejen silný rétor, ale i dedukci má celkem silnou. 75% ()
Po stopách krve kráčajú stopami krvavými od začiatku prieč koncom, lenže skutočné motívy a kľúčové udalosti sa dozvedáme veľmi nenápadne, potichu, niekedy len mihotaním pohľadov. Téma je nepríjemná, pedofilná deviácia a postupné nabaľovanie náladového strachu celej dediny napovedajú Bressonovskými motívmi mimických (ne)vyjadrení. Najväčšie emócie, ktoré na nás tamojší obyvatelia vykľú, sú sklonené hlavy. Nemožno teda čakať akési elegantné rozlúštenia podopreté odvodzovacími hláškami zahraničných superstar, občasné menej logické chovania nepriamych svedkov sú len výsledkom ohromných očakávaní, ťažko splniteľných. Je teda pravdou, že formálne je táto časť "ságy" o niečo zaujímavejšia. Nuž a záverečné vyšetrovanie cez zásteru v premietačke a stekajúci pot páchateľa prebieha mimoriadne naturalisticky a bez zbytočných slovíčok krásy. Vtedy, keď detektív (inak ojedinele) ukončil ono ticho suchou hláškou na margo tých topánok : "bylo by je škoda, pravda?", znamenalo pre nás divákov tú pravú katarziu takto zostavenej zápletky : netradičnej, o to však interesantnejšej. ()
Pro mě dokonce ještě o třídu lepší,než Vrah skrývá tvář,kterého znám už nazpamět. Atmosféra hustá tak,že by se dala krájet,podpořená bezchybnou hudbou (to by byl soundtrack!),která z toho dělá skoro čistokrevný horror. Rozhodně to má nejlepší (ve smyslu,ponurosti),atmošku kolem 11,večer. Ještě musím vidět ten Strach,který dle názvu určitě nebude pro slečinky.:) Nejvíc mě asi dostalo do depky,ta smrt plynem jisté postavy. Nechci spoilerovat. ()
DOCHÁZÍ MI TRPĚLIVOST. Řekne v jedné scéně major Kalaš jednomu z podezřelých. Devízou Kalašovek jako by opravdu bylo, že trpělivost při vyšetřování ztrací nejen major Kalaš, ale i divák a atmosféra netrpělivé nejistoty je intenzivní. Byť tentokrát ve mě ta netrpělivost spojená se záhadou a nechutným zločinem zůstala nejintenzivější asi tak hodinu. Pak už jsem se přestal mást a identita vraha mě pomalu správně napadala. Ovšem lapení přes video s vymyšlenou pastí bylo i tak skvěle. Vyzdvihl bych i dobrou práci s neznámými hereckými tváření. Navíc se v černobilé trilogii Kalašovek s Hrušínským stupňuje u jednotlivých dílů vzestupně závažnost hlavního tématu a tady u trojky, už jde o nechutné zločiny pachané sadistou na dětech. Což je docela i na svou dobu v Československu odvažné. Přesto se mi minulý díl zdál o trochu lepší. Zde pro mě mělo například občas výkyky tempo. Ale i tak pořád solidní podívaná. ()