The Assassination
Režie:
Jiří Sequens st.Kamera:
Rudolf MiličHrají:
Radoslav Brzobohatý, Rudolf Jelínek, Ladislav Mrkvička, Luděk Munzar, Jiří Kodet, Josef Vinklář, Siegfried Loyda, Harry Studt, Wolf Goette, Gerhard Rachold (více)Obsahy(1)
Film Jiřího Sequense Atentát nás vrací doprostřed jednoho z nejtěžších období českého národa, do doby nacistické okupace. Napínavým způsobem vypráví o činu, který má významné místo v dějinách druhé světové války: o atentátu na nejvyššího představitele nacistické moci v českých zemích, zastupujícího říšského protektora SS Obergruppenführera Reinharda Heydricha. Podává široký obraz této události a pokouší se o postižení nejrůznějších souvislostí. Zvlášť sugestivně pak zachycuje závěrečný hrdinský boj parašutistů v kostele v Resslově ulici v Praze. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (393)
Skvělý film o přípravě, provedení a hlavně o následcích atentátu na Heydricha. Perfektně se mi film propojil s mým velice oblíbeným Vyšším Principem, oba kusy dokonce spojuje stejné rozhlasové hlášení. Nemůžu nic vytknout. .... Pátou hvězdu přidávám zejména za dechberoucí závěrečnou pasáž dobývání kostela - to jsem v českém filmu ještě neviděl. "Fsdejtese a nic se fám nestane!" Nemám slov. ()
Atentát na Heydricha : operácia Antropoid, kde dňa 27. mája 1942 v Prahe - Libni, uskutočnili československí výsadkári hrdinský a ušľachtilý čin, skutok, keď spáchali atentát na Reinharda Heydricha - predstaviteľ nacistických ozbrojených zložiek Waffen - SS, Ríšsky Protektor Čiech a Moravy, člen nacistickej strany NSDAP,... Valčík, Gabčík a Kubiš sa podujali na akciu, ktorej následky sa prejavili na krutom pomstení sa na nevinných ľuďoch, perzekúcia nebrala ohľad, a schytali to do tla obce - Lidice a Ležáky, popravovali zbesilo ! Gabčík mal strieľať zo samopalu Sten, ale zasekol sa, a tak duchaprítomný Kubiš hodil na auto špeciálny granát, ktorý explodoval pri aute, a tým pádom bol zasiahnutý Heydrich črepinami z výbuchu, ktoré mu skomplikovali život, upadol do kómy, a tým neskôr dňa 4. júna o 4:30 zomrel na otravu krvi v nemocnici na Bulovke. Pre úvod stručné a pravdivé fakta, ktorým sa snímok do detailov nevenuje, ale nie je to až tak na škodu veci ! Aby som nezabudol nespomenúť, ako dopadli oni a ďalší komplici, tak onedlho na to, sa po pár týždňoch, cez anonymné udanie parašutistu Čurdu, že sa skrývajú v krypte pravoslávneho chrámu Cyrila a Metoda na Resslovej ulici v Prahe, tam dorazili 18. júna ráno o 4. hodine a 15. minúte, 360 členné Gestapo a prápor SS Prag, s ktorými bojovali do posledného dychu, zabarikádovaní, až radšej v koncoch zvolili vlastnú smrť zastrelením sa do spánku ! Film má po tomto stručnom a pravdivom deji nepresností, či zavádzanie, nie je to až tak na škodu, keby to nevynahradili šikovní herci, režisér, kameraman, atmosféra ! To je dostatočná satisfakcia, ktorá ma po celý čas nechávala v nemom úžase, a ja sa pýtam sám seba, či to malo nejaký zmysel ? Určite mal pre vývoj vojny, sebavedomia, ale civilné obyvateľstvo Prahy a okolia, oni si to odniesli extrémne katastrofálne, lebo podľa nacistov je pomsta sladká, a tak smrť populárneho jednotlivca sa rovnala tisíckam nepopulárnych, obyčajných ľudí, ktorých mi je sakramensky ľúto ! ()
Film, který nemá (téměř) chybu po stránce scénáře (a jeho značné věrnosti skutečným událostem), kamery (při závěrečné scéně v kryptě tak nádherně prosvítá světlo skze stropní okno), výpravy a režie (přestřelka v kostele nemá v našem filmu obdoby a ani mnoho současných triky napěchovaných filmů se jí neblíží co do dynamiky a realističnosti). Musím také říct, že Beethovenova pátá symfonie se mi nikdy tak nezarývala pod kůži jako v tomto filmu. Malou muškou je drobná nedotaženost dějové linie s Cannarisem, ale to je jen drobnost. Takových 90%. ()
Na to, do jakých podrobností se Sequens snaží o historickou autenticitu, některé náležitosti a fakta trestuhodně pomíjí, tu s manipulačním efektem, tu s dramatickým ochuzením (na což mě svými komentáři upozorňují Enšpígl a Kulmon). Vysvětlení se nabízí dvojí: jednak omezenost dějových prvků kvůli soustředění na samotnou legendární akci, na její „cíl“, nesmírně tíživou atmosféru a zvláště konec parašutistů – což provedeno skvěle. Za druhé – a to je povážlivější – snaha co nejčernobíleji ukázat český lid jako národ odbojářů, v němž se sem tam vyskytli „zrádci“ (v tomto případě jsou vyjímky z pravidla pro jeho potvrzení zcela nezbytné): Čurda je jasný od první vteřiny jak Jidáš v evangeliu (a deset miliónů je pro Sequense stejně důležitých jako pro svatopisce třicet stříbrných). Heydrich je proveden skoro až přízračně - něco mezi smrtkou, upírem a fantomasem – bez ironie, je to dost výstižné (zajímavá je i postava jeho pobočníka Jakobiho, jakož i smuteční průvod s bonusem v podobě Himmlera). Jinak skvělý dojem trochu kazí, že spíše než jako nejnebezpečnější muž Třetí říše a ideální Hitlerův nástupce je Heydrich představen coby zákulisní intrikán (což nemusí odporovat skutečnosti a může být vhodným doplněním obrazu, ale těžiště této postavy by mělo být jinde; téměř celý prostor „Heydrich při díle“ zde zabírá causa Canaris, která navíc vyznívá dosti jalově a je jen příležitostí pro účelové dialogy); a jestli celá historka s gestapákem Görkem je pravdivá, tak se obávám, že by si se zastupujícím říšským protektorem poradil i Honza Zeman. Účelově efektivní, přepjatě vymazlenou typologičnost ostatních postav (včetně obsazení, zvl. Brzobohatý, Mrkvička, Moučka, ale i nemluvící matka odbojářka) nemohu nechat bez obdivu, jakkoli namnoze nejde ani tak o „psychologický“ či jiný typ, nýbrž o velmi subtilní socrealistický „prototyp“ - srov. zvl. toho Moučku nebo matku (ale na druhé staně si také všimni v úvodu zatčeného německého plukovníka, zvláště jeho mazáckého gesta po spatření Görkeho spolupracovníků – toho bych se nadál spíše v mnohem mladších amerických filmech s třetiříšskou tématikou, stejně jako celého pojetí prvku „Canaris“). Tvůrce Majora Zemana se v tom všem nicméně nezapře, zvláště v kombinaci s dějinně instruktážními dialogy (a obzvláště těmi v němčině, jejichž rádoby rafinovanost je začasté k smíchu). Vcelku na Sequense dost dobrý. Konečně jsem si zřetelně uvědomil, co mají Major a Hříšní lidé společného: Důraz na „atmošku“ je v Atentátu ještě silnější a chytlavě-z-cesty se tu naštěstí neblábolí tak zběsile jako v obou seriálech. Hmatatelné napětí, solidní působivé scény, pěkné záběry. (Už pouhé celkové pohledy na Prahu jsou, ač zdánlivě rutinní a primitivní, náladově velmi působivé.) V nějakých čtrnácti letech na mě film Atentát silně zapůsobil, napodruhé už jsem se do toho jaksi nedostal. Hned ta Osudová v úvodu, která mě tehdy zajisté patřičně naladila, nyní naopak předem obrací mé oči v sloup (aspoň po těch čtyřech výstřelech v samotném závěru si ji mohl tvůrce odpustit). Chyba je ovšem i v mém přijímači: zatímco tehdy jsem čistým zrakem přijímal národní epos, dnes mi překáží kritické oko amatérského čsfd komentátora. Přese všechno lze Atentát považovat za hodnotné, „reprezentativní“ ztvárnění jedné významné, mimořádně dramatické a exponované události našich moderních dějin, neodmyslitelně spojené s osobním hrdinstvím a mučednictvím konkrétních lidí. Nenásilné, avšak důrazné a efektní naznačení pochybnosti celé akce (bez rozsouzení) rozhodně patří k jeho kladům. Nakonec, i kdyby pro někoho bylo na tomto filmu všecnhno špatně, vždy ho může sledovat přinejmenším jako precizní „kolorit“ na pozadí neuvěřitelné, leč autentické, přízračně historické hlášky, která diváka zmrazí jeho vlastním smíchem: „Fsdejte se, nic se fám nestane!“ () (méně) (více)
Atentát ťaží z atraktívneho námetu. S témou zaobchádza voľne a výsledok nie celkom napĺňa pojem historickej rekonštrukcie. Sequens, idúc aparátnikom po srsti, deformoval proporcie príbehu a sústredil sa na záverečnú časť ukrývania sa atentátnikov v kostole. Tá je nakrútená vynikajúco. Presvitajúce svetlo dotvárajúce atmosféru očakávania neodvratného konca, realistické prestrelky, ako aj pokus o rekonštrukciu duševných pochodov výsadkárov čakajúcich v podzemí kostola na neodvratný koniec, to všetko si zaslúži uznanie. Problémom je, že to bolo na úkor vykreslenia postáv a osudov atentátnikov, dramatickejšieho zobrazenia heydrichiády, ako aj zvýraznenia prípravy a vlastného vykonania atentátu, keď už je po ňom nazvaný celý film. Popritom sú vek hercov, Gabčíkova čeština a nadbytočnosť Canarisovej línie zanedbateľnými drobnosťami. ()
Galerie (23)
Photo © Bonton Home Video
Zajímavosti (42)
- Na úvod rozhlasového hlášení o pátrání po atentátnících zazní fanfáry ze symfonické básně „Preludia“ od Ference Liszta. V samotném závěru filmu pak úvod Beethovenovy 5. symfonie „Osudové“. (Idée_fixe)
- První zpracování atentátu na Reinharda Heydricha se objevilo ve filmu I katové umírají (1943), který však o celé události pojednává "způsobem zcela vyfabulovaným." (hippyman)
- Scéna v kabině kina se odehrává v dnes již zrušeném kině Cíl v Hloubětíně. Promítací stroje jsou Meoptony 3, které se vyráběly až po válce. Lampové skříně jsou maskovány uměle vytvořenou plechovou bednou. (optik)
Související novinky
Zemřel herec Ladislav Mrkvička
Ve věku 81 let po dlouhé nemoci zemřel český herec Ladislav Mrkvička. Známou tvář českého filmu můžete znát například ze snímků Atentát či Dostih, popřípadě pak ze seriálů 30 případů majora Zemana,… (více)
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)
Reklama