Reklama

Reklama

Divoká srdce

Drama / Historický / Povídkový
Československo, 1989, 103 min

Režie:

Jaroslav Soukup

Předloha:

Alexandr Sergejevič Puškin (povídka), Giacomo Casanova (kniha)

Hrají:

Marek Vašut, Zlata Adamovská, Jiří Bartoška, Karel Greif, Vladimír Ráž, Lukáš Vaculík, Michaela Kuklová, Pavel Nový, Boris Rösner, Antonín Procházka (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Slavné souboje srdcem i pistolí dvou slavných osobností – Alexandra Sergejeviče PuškinaGiacoma Casanovy... V povídkovém filmu Divoká srdce se v první části s názvem "Dlužný výstřel" setkáváme s A. S. Puškinem (M. Vašut), který se nechává vmanipulovat do předem ztraceného souboje s dvorským švihákem d’Anthesem (K. Greif). Tím napodobí hrdinu ze svého dalšího díla, jež noc před osudným soubojem dokončuje. Ústřední postavou druhé povídky "Divoký páv" je pak Giacomo Casanova (B. Rösner), který na sklonku života na zámku v Duchcově sepisuje své paměti. Vzpomíná na útěk ze žaláře, na touhu po svobodě, na své lásky, a nakonec na svůj pověstný duel s polským korunním maršálkem Branickým (J. Vávra)… Po divácky úspěšném období, v němž se filmový režisér Jaroslav Soukup zaměřil na svět mládí a dospívání, natočil v roce 1989 ve Filmovém studiu Barrandov v koprodukci se západoněmeckou společností TV 2000 Wiesbaden výpravný kostýmní snímek nazvaný Divoká srdce. Ten se původně jmenoval Slavné souboje a byl prvním dílem z plánované série příběhů, jež měly zobrazit duely významných osobností historie nebo známých románových postav. (Česká televize)

(více)

Recenze (32)

troufalka 

všechny recenze uživatele

Všichni jsme hlupáci, když hledáme příčiny protivenství kolem sebe. Jsou vždycky v nás."                                         Zdejší hodnocení neodpovídá skutečnosti. Atmosféra filmu včetně kostýmů a hudby plně odpovídá době kterou film představuje, herci nepřehrávají, neobojevují se hluchá místa. Můj dojem z filmu je veskrze pozitivní. ()

kkarx 

všechny recenze uživatele

Obsahem prázdné, ale díky formě, dialogům, hercům a poselství mě příběhy soubojů neskutečně bavily. Soukupovi se povedlo usměrnit i Marka Vašuta a jakkoliv nevěrohodně může na první pohled vyznít jeho role Puškina, brzy jsem zjistil, že to bylo mnohem lepší než jsem čekal. Smrti nedbalý Vaculík proti zádumčivému Bartoškovi je z toho nejzajímavější duel a hezky ukazuje, jak se přístup duelanta změní v okamžiku, kdy získá důvod proč žít. Souboj Puškina se odehrává právě ve stínu jeho díla, což je velmi hezký odkaz na to, jak dílo Puškina přetrvává dlouho po jeho smrti. Příběh Casanovy s Borisem Rösnerem se na konci stane nečekaně brutálním a kritickým k době, kdy dané slovo mělo větší váhu než zdraví a život. ()

Reklama

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý film obsahující dva příběhy věnované dvěma historickým osobnostem, a sice ruskému básníkovi a prozaikovi A. S. Puškinovi (1799-1837) a italskému spisovateli a dobrodruhovi G. Casanovovi (1725-1798). Společné téma obou příběhů byly kruté střelné souboje těchto osob s jejich protivníky resp. vyzyvateli. První příběh se jmenoval Dlužný výstřel a popisoval konec životní cesty slavného ruského básníka. Druhý příběh nesl jméno Divoký páv a celkem nesourodě a neuspořádaně vyprávěl o životě italského dobrodruha, který svůj život zakončil jako knihovník na hradě Duchcově. Možná proto, že snímek J. Soukupa se zabývá především oněmi duely, ani jeden z nabídnutých příběhů mě nezaujal, přičemž ten Casanovův byl vyloženě slabý. Vynechám tedy v tomto případě zbytečný popis děje a pokusím se aspoň vyjmenovat herce, kteří v tomto nepovedeném filmu účinkovali. Ústřední postavy ztvárnili M. Vašut a B. Rösner, přičemž pouze B. Rösner vyšel ze svého duelu vítězně. Ve vedlejších rolích se první povídce objevil L. Vaculík, J. Bartoška, K. Greif, M. Kuklová, Z. Adamovská či K. Augusta. V druhé, ještě méně zdařilé části vystupoval budoucí moderátor J. Vávra, zpěvačka na začátku kariéry L. Bílá, A. Procházka jako nikdo menší než W. A. Mozart či Z. Kocúriková. Tento nezábavný a nudný experiment považuji z jeden z nejhorších počinů kontroverzního režiséra rozporuplných komedií. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Pokud si odmyslíme Soukupa jako otce normalizačního filmu pro teenagery, můžeme v jeho filmografii najít celou řadu zajímavých prací. Soukup se dokázal vkusně popasovat s Arbesem, Puškinem i Casanovou. A to věru není málo. Líbil by se mi původní nápad realizovat volný cyklus historických soubojů (na způsob Slavných historek zbojnických), ale i pouhé dvě povídky spojené v Divoká srdce jsou velmi dobré. Pro diváka, který si v Puškinovi pravidelně nečte, může být překvapivé, jak odlišná původní povídka je a jak z ní bylo možné vykřesat jedny z nejlepších výkonů herců dnes slabší úrovně (Adamovská, Kuklová, Vaculík, Bartoška, Vašut). V druhé půli kraluje rafinovaně požitkářský Boris Rösner jako prášilovský Casanova a já se kochám. Člověk žasne, odborník se diví, ale mezi pikantními dívkami jsou i takové jako Bílá, Chytrová nebo Kretschmerová či Sajfertová a funguje to na výbornou. Pozdní éra spolupráce FSB a Wiesbadenu je zkrátka moc fajn. ()

carl.oesch 

všechny recenze uživatele

Vidět se to dalo, měla to být první a druhá část několikadílného cyklu, v tomto případě nesporně kvalitní režisér Soukup skončil místo u takto drahých, ale celkem koukatelných filmů u Meixnerů a Dagmar. Škoda. Přitom i tohle dílko (líbila se mi zejména ona část, týkající se premiery Dona Giovanniho v Praze) je zajímavé, i když kvalit některých špičkových Soukupových děl nedosahuje (Záchvěv strachu, Pěsti ve tmě) nedosahuje. A nápad obsadit do role Casanovy Rosnera? Výborný. Nakonec tak démonický herec by byl býval mohl zahrát třeba i Rasputina a myslím, že tihle dva k sobě neměli až zas tak daleko... ()

Galerie (1)

Zajímavosti (4)

  • Povídka „Divoký páv“ se natáčela v Praze (na Malé Straně, Loretánském náměstí, Bertramce) a na zámku Ploskovice. Divadelní scény se natáčely v Karlovarském městském divadle. (a-ja)
  • Svatební scéna z první povídky, v níž si Nikolaj Petrovič Orlov (Lukáš Vaculík) bere Michailu Jaroslavnu (Michaela Kuklová), se natáčela v pravoslavném chrámu sv. Olgy ve Františkových Lázních. (a-ja)

Reklama

Reklama