Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Slarque
    ****

    Velice podařený film, jen se nemohu ubránit pocitu, že kdyby ubylo vedlejších motivů, mohl být hlavní příběh ještě silnější. György Cserhalmi je dokonalý a Aňa Geislerová v poněkud uklidněnější poloze mile překvapila. Ostatní jsou také výborní od hereckých veteránů až po představitele dětských rolí. Dalším plusem jsou kamera a hudba, mínusem nadbytečné poslední tři minuty. Když příběh dospěje ke svému emocionálnímu vrcholu, je lepší spustit titulky.(3.10.2003)

  • Radek99
    *****

    Nádherný pohnutý příběh pod rouškou velkého středoevropského filmu, čímž nemám na mysli jen onu středoevropskou koprodukci, ale fakt, jak propojený byl tehdy prostor bývalé habsburské monarchie a o co více se ještě slil pod nárazy vln událostí druhé světové války... Už ve fázi literární předlohy zdůrazněn antiválečný rozměr - válka je cosi destruktivního, ničivého, voják, lhostejno zda okupant či osvoboditel, přináší do vesnice jen zmar a do běžného života horalů nepatří, je cizorodým, destruktivním prvkem... Dualita dvou naprosto cizorodých světů, západu a východu, českého města a zapadlé východní horské vesnice, světů dvou odlišných životních stylů, nekompatibilních životních hodnot, je propojena útěkem hlavní postavy - utajeného vypravěče příběhu - od poněkud lehkovážně pojímané hry na konspirační odboj ke skutečně hlubokému poznání jiného civilizačního rámce, od pohodlného života městské smetánky k boji o přežití. Zprvu závratná kulturní propast mezi Jozou a Eliškou/Hanulí, mezi městem a vesnicí, se postupem událostí a vlivem nutnosti pomalu zaváží a mezi zprvu tak nesourodými lidmi vzniká pouto, jehož prohlubování a upevňování je jednou z nejpoetičtějších částí vyprávění. Baladické ladění je další nesporně cennou devizou knihy/filmu a režiséru Trojanovi se celkem šťastně podařilo přenést onen rozměr i do své filmové adaptace baladickych povídek Květy Legátové. Tragické vyústění je tedy očekávanou součástí pohnutého příběhu... Rušivými elementy jsou pouze (ne)herecký výkon Jana Hrušínského a fakt, že film je výrazně epický, přičemž ostatní složky jsou spíše upozaděny, při každé další projekci tedy divák znalý vývoje příběhu trochu ztrácí na intezitě diváckého prožitku oproti prvotnímu setkání s touto látkou...(8.5.2014)

  • Legas
    ****

    Nejhorší na Želarech je kupodivu (a bohužel) Anna Geislerová. V Jízdě a Výchově dívek v Čechách je brilantní, ale do Želar se NAPROSTO typově nehodí. Kdyby byla opravdu dobrá herečka, možná by dokázala být „negeislerovská“, ale bohužel asi opravdu nebude tak dobrá, jak jsem si původně myslel. Téměř celá první polovina filmu je slabší (hlavně díky ní). Potom se ovšem děj začne týkat především ostatních obyvatel Želar a to je záchrana filmu. Jozova Hanule je ostatně jenom jakýmsi prostředníkem k vyprávění mnoha minipříběhů. Ondřej Trojan vcelku příjemně překvapil hlavně hezkými vesnickými obrazy a jsem zvědav, s čím přijde příště.(6.5.2004)

  • sinp
    ***

    Patřičně exportní v těch nejzásadnějších ohledech. Má to příběh, má to herce, má to hloubku. Já si pochopitelně vážím všech českých výskoků k výšinám, jenže v tomhle konkrétním případě se dle mého skočilo dál než mělo. Želary jsou obdivuhodně střídmě sentimentální film i ve vypjatých scénách. Ze záběrů netknuté krajiny se dlouho nevykoukáte (byť nůžky by to chtělo). Co ale chybí je jakýsi přesah, v našich luzích neustále vzácnější. Trojan postavil na jednoduchém základu pěkně vázanou oslavu folklóru s několika nakouknutím k situaci těsně po válce. Tohle téma už ale lépe zpracovala nová vlna (hlavně Kachyňa) a on tak sám nic neobjevil. Ten zbytek je vydřený film, kterému chybí lehkost a větši talent. Což však zase nikterak nesnižuje zásluhy tohoto velice slušného snímku.(26.2.2010)

  • Sarkastic
    *****

    Krásný film. Při každém dalším zhlédnutí se mi líbí víc než předtím. Herecké obsazení a hlavně výkony byly výborné, stejně tak hudba, krásná příroda, chvíli mrazivá, chvíli pohodová atmosféra, pravdivé postřehy z války, postupně se rozvíjející vztah mezi slečinkou z města a tvrdým, leč laskavým chlapem z horské vesničky a konec, který sice není žádný hepáč, ale divák může film vypínat s úsměvem na tváři.(25.3.2008)

  • - Natáčení probíhalo od března 2002 do května 2003 na Slovensku v oblasti kysuckého skanzenu Vychylovka a v obci Zázrivá na Orave. Nezvykle dlouhá doba filmování byla důsledkem potřeby získat záběry ze všech ročních období. (morgos)

  • - Natáčení močálu probíhalo u Olbramovic u Benešova. [Zdroj: Týdeník Televize] (M.B)

  • - Údajne si režisér do hlavnej mužskej úlohy vybral Gyorgyho Cserhalmiho na základe jeho "neopozeranej a drsnej tváre, v ktorej sa však odzrkadľovala detská duša". Tiež vraj vyhlásil, že je na túto rolu možno až príliš pekný. (Marina111)