Sokolovo

Vávra vehementně opisuje od svých Sovětských vzorů (jako bych koukal na Osvobození). A stejně jako u výše jmenovaného se dá o Sokolu říci, že to není špatný film. Jen ta do nebe volající záměrná manipulace s fakty, velebení Sovětů a komunismu (úlitba době nebo smýšlení tvůrců?) a soustavné očerňování exilové vlády. (18.06.2009)

Co s tím, když už první komentář je lživý... Pastorek...herec jedné role .. (13.01.2022)

Vávrův válečný velkofilm s hudbou Zdeňka Lišky. Kdyby nebyl tak pokurven komunisty nebo samotným Vávrou, byla by to síla. Úkolem díla je zdiskreditovat londýnskou vládu, vynést na odiv dělnického opilce Gottwalda a totálně zkřivit historická fakta o našem praporu v Rusku. Co asi komouši dělali, když Štěpánek zdrhl do Mnichova, vůbec nevím, zda ten film zakázali, či nikoliv. (29.06.2011)

Jeden z nejhorších opusů režiséra. "Vávrovina" a morální poklesek. Fuj. Ještě mám v paměti, jak jsem při tom na školním promítání (s povinnou účastí) trpěl. Ta migréna... (03.07.2007)

Vzorná agitka soudruhů. Dle vojenských odborníků to šlo obejít a nechat je tam klidně vychcípat hladem. Ale bohužel sověti náš vzor a systém uráááááááá nás mnogo, se podepsal na osudu mnoha profesionálních vojáků východního bloku. (17.08.2020)

Českých příspěvků do porážky Třetí říše nebylo pravda mnoho, a těch co by se odehrávaly na bojišti bylo ještě méně. Sokolovo je v rámci východní fronty kapka v moři, ale pro historii našeho národa význam mělo. Kdyby se jeho odkazu nechopili komunisté, udělala by to Třetí republika. Otakar Vávra natočil vcelku svižný pomník, nijak se vymykající z průměru tehdejších masových válečných filmů. Ve srovnání se špičkou reprezentovanou Příliš vzdáleným mostem prohrává téměř ve všem, ve srovnání s mnohem pozdějším Tobrukem obstojí vcelku se ctí. (22.11.2020)

Komunistické pojetí dějin, proboha. Připitomělý prezident Beneš, podlý Jan Masaryk nebo gen. Ingr, který sletí opilý ze schodů. Odporné bludy, na které chodily povinně základní školy a které oblbovaly celé generace. Po druhém zhlédnutí musím na druhou stranu ocenit filmařský um při finálních bitevní sekvenci, kde nechybí ani náznak sugestivních scén (nástup praporu po bitvě a vyvolávání jmen). Za to dávám jednu hvězdičku. Kapitán Jaroš a ostatní padlí by si ale zasloužili mnohem lepší filmové zpracování. (20.07.2006)

Na těch scénách "z války" by se našlo něco pozitivního, ale ta propagandistická dimenze toho filmu je strašlivá (hanobení Beneše, Gottwaldovy projevy atp.) (22.08.2010)

Historickou přesnost nechme stranou, protože udělat z kpt. Jaroše komunistu, z čs. brigády v SSSR komunisty a soustružníky a z ministra Ingra arogantního opileckého fašouna, to je hodně, hodně nadnesené, mám-li to říct slušně - v tomto je film, samozřejmě poplatný době a podmínkám, za nichž vznikl. Každopádně z hlediska filmařského jsou výkony herců dobré, ale především režie, kamera a bojové sekvence jsou opravdu velice povedené (když samozřejmě odmyslíme výkřiky "Za Sovětský svaz!" nebo přání ke dni žen:) Bonusem je také vložení projevu Heydricha, který je v (takřka) přesném znění. Bohužel, když vynechám toto a bojové sekvence, zbyde mi odporná epizoda z Londýna, Gottwaldova agitka, nuda v kasárnách, nuda v Praze, včetně dost pochybného zpracování atentátu. Suma sumárum - první díl 15%, druhý díl 80%. Takže celkově mi to vychází na takových nějakých 60% s oběma očima přimhouřenýma :) (22.12.2011)

Je tu viacero nezmyslov ako napríklad zvolanie jedného muža v Lidiciach: "ať žije KSČ" tesne pred popravou, alebo scéna ako sovietskí vojaci s úsmevom na tvári obdaruvávajú české ženy na fronte potravinami, silno pochybujem že sovieti by boli tak štedrí ked mali sami málo. Sovietskí vojaci za celý film pôsobia inteligentne avšak v skutočnosti mnohí z nich nemali ani základnú školu. Stretneme sa tu s proletárskou rodinou Horákových v ktorej sú všetci členovia rodiny komouši ako inak a samozrejme synček v podaní Jiřího Krampola šiel bojovať na východnú frontu. A čo ma úplne položilo že tu Edvarda Beneša a londýnsku exilovú vládu zobrazili ako bandu intrikárov čo kujú pikle a chystajú sa po vojne vytvoriť ozbrojenú diktatúru. Toto je hrubý zásah do dejín a nezmyselné zavádzanie a navyše Beneš tu preklamuje protisovietský postoj ale pritom v skutočnosti sa Moskve priam strkal do riti a považoval SSSR ako najväčšieho budúceho ochráncu Československa. Ďalším trestuhodným zásahom je absolútne vymazanie generála Heliodora Píku, ktorý bol hlavným organizátorom československej armády na východnej fronte. Z generála Ingra tu spravili nemotorného ožralu. Fuj bolo mi z tej propagandy zle. A prítomnosť Klému ktorého Bohuš Pastorek pojal ako múdreho strejdu a jeho kecy to už je fakt hardcore. Ale aby som stále len nekritizoval tak u filmu musím jednoznačne pochváliť záverečnú bitku, ktorá sa na 90% drží skutočností. A samozrejme chválim ako vždy výbornú hudbu Zdeňka Lišky. (12.06.2011)

Velmi nepovedený snímek, u něhož jsem se opravdu kousal nudou. (13.05.2007)

Historický veľko-film, o bojoch československých vojakov pri Sokolove......60%. (26.11.2010)

Oproti těžkým Dnům zrady(velmi mnoho postav a samé dialogy),mělo být Sokolovo hrdinskou epopejí,kterou se stalo z části.Precizní Vávrova příprava,která začala už po druhé světové válce a obhlídnutí lokací je na filmu vidět.Akdyž už to naní 100%podle pravdy(páni ze strany měli douhé prsty),alespoň ona autenčistnost bojů a samé bitvy je na naše poměry neskutečná.Bohužel calá tahle mohutná trilogie vznikla v nejtvrdší normalizaci a to je na ní vidět.Uvidíme hodného Gottwalda co jezdí na frontu podpořit své vojáky-kované soudruzi i podlého Beneše s Masarykem co kují pikle v teple Anglie.To jde na dobu vzniku odpustit tvůrcům,ale s čím mě hnuli se žlučí jsou lidice-ta scéna kdy mužové před popravčí četou volají SLÁVU KSČ!T o je i pro mě,fanouška a častého zastánce Vávry taky moc. (17.04.2007)

Martin Štěpánek se mi tam moc nezdál...rozhodně jsem mu toho jeho velitele nevěřil...to udělali soudruzi chybu že nechtěli "Brzouše" kvůli Uchu....myslím že by to o něco zvedl.Jinak jsou tam někdy až zoufalé průtahy které zajišťují podivnou necelistvost.Ale přes všechny nechutné agitace a vymejvárnu mozku se prokoušeme až k oné závěrečné bitvě.Posledních 20minut věnovaných bojům je na tom to nejlepší jelikož jsou slušně natočené.Čekal jsem jenom nějakou trapnou hranou akci jako je to u těchto filmů zvykem ale tady tomu tak nebyl...celkem nějaký vzrůšo tam bylo a zato jsem byl rád.Přemýšlel jsem co by vylezlo z takovýhle filmů kdyby se z nich vystříhala ta škála dnes již nepotřebných scén a dialogů. (07.07.2008)

Po zhlédnutí třetího dílu Vávrovy ságy, musím říct, že tento díl byl zatím si ze všech „nejlepší“. Samozřejmě propaganda působí i zde více jak silně. Divák musí brát v potaz lehce domyšlené skutečnosti. Za pozastavení stojí také to, že střela, která zraní nadporučíka Jaroše například zabije 15 obyčejných vojáků a mnoho dalších úsměvných nebo strašných věcí. (23.11.2014)

Jak oddělit slušnou technickou kvalitu od falšování historie? Nějak mi to ne a nejde...Východní anabáze našich vojáků začala přeci v gulagu. A to včetně Ludvíka Svobody. Komančství tedy vesměs nemohli ani cítit. A zde je také vysvětlení slabosti až strachu L.S. v roce 1968. ( "Vím, co Sověti dokážou").... (07.03.2013)

Jediné, co bych tomuto filmu vytkl (v jeho první části) jistou šablonovitost a některé přehnané proklamace, které měly jisté ideové důvody a dnes mohou připadat poněkud úsměvné. To všechno však nahrazuje ohromné umění filmařů zachytit právě ve druhé, bojové části filmu celou atmosféru boje, nikdo neuměl tak profesionálně natáčet válečné bitevní scény, jako sovětští umělci, kteří zajisté pomohli značnou měrou Otakaru Vávrovi s vyzněním filmu. Bitva u Sokolova nebylabitvou útočnou, ale byla úpornou obranou před fašistickou přesilou, film měl ukázat hrdinství našich vojáků na té frontě, kde se rozhodovalo o vítězství nad fašismem. Můžeme se přít anebo raději slušně diskutovat o tom, jaký režim přineslo vítězství Rudé armády východní Evropě. Historicky nezpochybnitelnou je však to, že podstatné a rozhodující boje 2. světové války se děly na východní frontě. (20.04.2017)

Vávrovo zkreslování historie ve prospěch komunistického režimu by vydalo na nejednu studii. Ale to není hlavní problém filmu a vlastně celé jeho trilogie, tím je ta skutečnost, že vypráví o zásadních a mimořádních věcech, které jsou ale tendečně upraveny a pozměněny. Tím pádem dochází ke zvláštní schizofrenní situaci, kdy si člověk uvědomuje, že to co se před ním odehrává, je velmi závažné, zde např. vyhlazení Lidic, jenže Vávra následně to 5 slovy pošle někam, kam by se to v životě nemělo dostat a vyvolá jen nevěřícné kroucení hlavy...Největším zločinem této trilogie je to, že nekomunisté jsou zde vylíčeni jako lidé, kterým je nacistická okupace ukradená a odboj zde provozují jen komunisté, což myslím není třeba komentovat. Jen bláhový by mohl čekat, že bude řečeno, že Jozef Gabčík a Jan Kubiš byli posláni na rozkaz londýnské exilové vlády, takže to vypadá, že atentát na Heydricha spáchali nějací "komunisté" z lidu. Ostatně jejich jméno není vůbec zmíněno, narozdíl např. od hrdinného nadporučíka Otakare Jaroše... Samozřejmě by mě v životě nenapadlo zlehčovat jeho obět, ale tento silně jednostranný pohled mi vadí... Zatímco Dny zrady byly jakžtakž koukatelné, Sokolovo je po filmařské i scénaristické stránce vážně slabota, válečné scény k smíchu a tak bych mohl pokračovat. A to co předvádí pánové Krampol a Jandák, to je vážně něco neuvěřitelného. Takže 1* za všechny ty lidi, kteří padli v boji proti nacistickému Německo, a to jak za komunisty, tak i nekomunisty.... (31.03.2006)

Tak to byl porod dokoukat...propagandistické kecy, příšerné dialogy. Jestli tento film popisuje osudy československých vojáků na východní frontě, tak je mi jich líto:( zasloužili by si lepší zpracování (23.02.2013)

Co se týče filmařiny, tak to je naprosto profesionálně odvedená práce se vším všudy. Troufám si tvrdit, že do dnešního dne nikdo nenatočil tankové bitvy tak, jak je ztvárnil Otakar Vávra. Bohužel film trpí dosti podstatnou komunistickou propagandou. Nejvíc mi vadí, že bezesporu jasné a prokazatelné historické události jsou zabaleny do obalu bolševické propagandy. (24.02.2013)