Režie:
Tod BrowningKamera:
Karl FreundHrají:
Bela Lugosi, Helen Chandler, David Manners, Dwight Frye, Edward Van Sloan, Herbert Bunston, Carla Laemmle, Tod Browning, Anita Harder, Cornelia Thaw (více)Obsahy(1)
Hrabě Dracula na svém hradě v Karpatech děsí všechny vesničany až k smrti. Poté, co naivní realitní agent Renfield podléhá jeho vůli, vydávají se společně do Londýna, kde přes den odpočívají a v noci hledají své oběti, které by vysávali. (Bonton Home Entertainment)
Videa (1)
Recenze (228)
Obrovské zklamání! Jedinným kladem je uhrančivý Bela Lugosi, ale jinak to je naprostá průměrnost. Ostatní herci hrají naprosto příšerně, akorát na představitele Van Helsinga se dá jakž takž koukat. Nejvíc ba přímo fatálně selhal režisér Tod Browning, protože vše je tak odfláknuté a nezajímavé. Nejhorší je, že vždycky naťukne nějaký vedlejší motiv (např. jak Lucy kousá malé děti) jenže ho pak vůbec nerozvine ani nedokončí. Z toho plynou rozpory s knižní předlohou, které by ale v případě dobře odvedené práce nevadily. Další výraznou chybou je absence hudebního doprovodu o který některé scény vyloženě prosí. Tenhle film mohl být bomba, bohužel není. Stáří filmu není žádná omluva, jelikož Friedrich Wilhelm Murnau svého "Nosferatu" natočil ještě o deset let dříve a jaký to je majstrštyk. ()
Z dnešního hlediska zcela směšné a nezvládnuté, s ohledem na dobu leda průměrné. Pominu, že Lugosi prostě není děsivý - samotná stavba filmu, nulová gradace, trapný střih a naprosto nuzný závěr z toho dělají nekoukatelný mišmaš.Když je v obraze Dracula, stojí kvalita za diskusi - když ne, je to zoufalství. I ty tři hvězdy dávám jen s velkou úctou. Frankenstein nebo i starší Nosferatu jsou zcela jiná liga. ()
Zhlédnuto bezprostředně po dočtení Stokerova stejnojmenného románu. Srovnávat film se Stokerovým textem snad ani nemá cenu, komplikovaný románový děj je zde tak brutálně redukován, že téměř nezůstal kámen na kameni. Můj údiv vyvolalo již to, kdy jsem v úvodu překvapeně zjistil, že se na Draculův hrad nevydal Jonathan Harker, ale Renfield! (A to je ještě změna, kterou považuji za celkem vtipnou zkratku původního děje). Stejně tak asi nemá cenu vysmívat se staromódnímu hereckému projevu celého ansámblu nebo předpotopním trikům (z nichž primát trapnosti pravděpodobně drží všichni ti směšně pískající netopýři, kteří vypadají jako debilní suvenýry z pouti). Co mi ovšem vadilo už notně, byla úmornost, s níž se celý ten film - navzdory své relativně krátké stopáži - nekonečně vleče. O nějakém napětí, nebo nedejbože strašidelné atmosféře, nemůže být ani řeč, celá ta letitá podívaná je spíš místy rozkročena mezi starosvětskou roztomilostí a bezděčnou směšností (místy jsem si skutečně nebyl jistý, zda nesleduji parodii). Proto nemohu jít se svým hodnocením výše - ke konci jsem si vážně už nudou zoufal. To je přece u hororu zásadně špatně. Za sebe nemám problém napsat, že tohle je klasika, která mě obloukem minula. ()
Možno je chyba v tom, že som pred Draculom videl už zopár Stockerových adaptácií, takže som príbeh poznal, možno v tom, že som od Browninga po Freaks očakával podobne šokantný horor, ale určite je problém v Lugosim, pretože jeho sympatický výraz tváre vo mne nedokázal evokovať ani zďaleka takú hrôzu, ako Max Schreck, alebo nalíčený Gary Oldman. Postavy rozprávajú pomaly, výrazne a značne pateticky, takže je film výborným študijným materiálom pre mierne pokročilých angličtinárov. Pre mňa bol študijným materiálom v rámci filmového vzdelania. Ničím viac sa stať nedokázal. Občas som mal pri niektorých patetických scénach pocit, že sa z rohu vyrútia bratia Marxovci na bicykloch a začnú si z toho všetkého robiť poriadnu srandu. ()
Já na ty draculoviny nikdy moc nebyl. Většina filmů o Draculovi mě vždy alespoň částečně nudila a usínal jsem u nich. Tahle verze z roku 1931 mě nudila zatím nejvíc. Tím nechci říct, že se jedná o špatný film. To určitě ne, Bela Lugosi hraje opravdu velmi dobře a přesvědčivě (proto se mu také tahle role stala životní). Také prostředí a atmosféra jsou správné. No je to zřejmě jen otázka vkusu, Dracula nikdy nebude můj šálek kávy. ()
Galerie (80)
Zajímavosti (65)
- Mladá žena, která si v první scéně v dostavníku čte turistického průvodce, je Carla Laemmle, neteř zakladatele a tehdejšího šéfa Universal pictures Carla Laemmleho. (liquido26)
- Sanatorium doktora Sewarda se ve filmu nachází "ve Whitby" a "poblíž Londýna". Ve skutečnosti Whitby leží v hrbaství Yorkshire, nikoliv poblíž Londýna. (liquido26)
- Producent Carl Laemmle plánoval zfilmovat Draculu hned po přesunutí studia Universal Pictures do Kalifornie v roce 1914, došlo k tomu ale až o 17 let později. (Oktavianus)
Reklama