kingik

Na železniční trati Chrášťany - Kolešovice došlo k mimořádné události. Nikým neřízený vláček motoráček ujíždí samospádem ve středním tempu krajinou, jeho strojvůdce, obtloustlý Václav Kopta, patrně běhá maratony, jinak si nelze vysvětlit fakt, že za ním po celou dobu vytrvale běží. A v několika sekvencích jej dokonce málem i dostihne. Ve vagonu sedí různorodá skupinka cestujících, kteří pochopitelně propadají i tak zcela nepropadají panice a společně vymyslí krizový plán jak (s loveckou kulovnicí) zabránit katastrofě. Záchranná brzda nevysvětlitelně nefunguje, mobilní telefony náhle nemají frekventovanou využitelnost a během nekontrolovatelné jízdy dojde k mnoha názorovým střetům mezi přítomnými ohroženými. Celou záležitost posléze monitoruje hejtman kraje (Václav Vašák) a jeho tým. A událost neujde ani pozornosti televizního zpravodajství. A ke všemu se jedná o nepříliš vytíženou trať, kde leda tak maximálně hrozí střet s lesní zvěří nebo se zapomenutým loupežníkem. Většina filmu je maximálně nablblá. Mohl bych napsat, že film má silně absurdní až satirický tón, jenže právě postupem času se do filmu rozleze stupidní ráz, což ve výsledku působí značně škodlivým účinkem. Policejní hlídka se chová idiotsky (a homosexuálně??), televizní zpravodajství patrně představuje jakousi nezvládnutou odnož vysílání České televize, se zpravodajkou Lindou Bartošovou, která ostatně už ani ve veřejnoprávní televizi nepracuje, a vesnické obyvatelstvo v rámci záchranné akce a zachování pospolitosti jedná imbecilní formou. A nepřišlo mně jeho počínání nijak vtipné. Film naštěstí nerezignuje na vtipnou složku čítající i mnohé originální hlášky a gagy. Těch se ve vagonu urodilo solidní množství. Jenovéfa Boková je zde výraznou vůdčí herečkou, a hraje maminku děvčátku, která v každém záběru působí herecky zajímavě. Igor Chmela coby instruktor autoškoly a Ctirad Götz jsou nejvýraznějšími mužskými účastníky. Druhý jmenovaný má v oblibě myslivost, takže je to on, kdo obstará kulovnici. Jana Plodková skončí v podroušeném stavu vlivem rumových pralinek, Marie Ludvíková veze zpopelněné ostatky svého manžela v termosce, Jaroslav Plesl si střihl podivínského majitele čerstvě zděděného pohřebního ústavu, pak je zde trojčlenná hudební skupina mladíků, kteří se ještě nedohodli na názvu kapely, chytrý chlapeček, mladá žena v reklamním kostýmu papouška a Alois Švehlík coby tak trochu záhadný veterán z řad pilotů. Když se divák ocitá ve společnosti skupinky cestujících, což je naštěstí větší poměr filmu, je to fajn komediální záležitost s výrazným groteskním nádechem. Sekvence mimo uzavřený prostor vlaku jsou ale naprosto katastrofálně pitomé a trapné a nejsou optimálně zvládnuté, a bylo mně stydno, jak devalvovaly film. Jiří Havelka je schopný režisér, ovšem svůj neorganizovaný scénář měl podrobit dvojnásobné kontrole, aby eliminoval hluchá a trapná místa. Drážní inspekce si z filmu možná odnese hořké ponaučení. 6/10

Rozhádaná rodina je přece nejvíc. Na scénu vstupují Hádkovi. Rodinu, která má hádání už ve svém příjmení, tvoří dvě hádavé až hysterické ženštiny a jejich manželé "podpantofláci", kteří jsou bratři. A aby dusno někdo trochu mírnil, dostaví se i otec obou bratrů a tchán v jedné osobě. A co bylo vlastně spouštěčem sporu? Potenciálně zděděný byt po dědovi, který leží na smrtelné posteli. Sandra Nováková a její životní partner Vojtěch Moravec dali vzniknout břitké komedii v divadelním aranžmá, která navazuje na tradici těch nejhádavějších českých komedií. Takže ucítíme inspiraci prvním dějstvím Homolků - Ecce homo Homolka, nemine nás ani obdobně laděná Chata na prodej a něco málo si film půjčuje i z Vlastníků. Zůstává však originálním. V prvé řadě veškerou pozornost od prvních minut na sebe  strhává Sandra Nováková, současně je i spoluautorkou scénáře, a je zcela evidentní, že si tuhle roli sexy ženy mdlého rozumu napsala na své pěkně vysportované tělo. Ve své kreaci je dokonalá. Protihráčkou je jí Jitka Čvančarová, která také zaválí několik hlášek a se svojí sokyní utvoří pořádné a málo vídané konverzační dusno. Vše je dokonale vystavěno na tom, že se tyto dvě ženy nemohou vystát. Trochu stranou stojí mužské osazenstvo. Obrýlený Jakub Prachař a bojácný Hynek Čermák dostanou prostor se projevit až postupem času. A jejich postavy také fungují jako zajímavý kontrast k jejich ženským protějškům. Ondřej Pavelka coby otec obou pánů si dopřeje alkoholové potěšení a víceméně zůstane nenápadným, a nebude v tom alkoholovém rozpoložení tak docela sám, i když i jeho postava dostane možnost nevytratit se ze záběru. Dialogy jsou velmi dobře formované a vtipně dávkované a podávané se scenáristickým citem pro komediálnost. Prostředí třípokojového bytu na devadesát minut neopustíme, výjimky tvoří jen kratičké pasáže z parkoviště před domem a také chodba a výtah před bytem. A kdo má rád honění ženských prsních bradavek, Sandra Nováková mu jistě poradí, jak na to. Vojtěch Moravec a spol. vytvořil snímek, který by v pohodě obstál i jako divadelní kus. Z filmového hlediska ukázal, že na malém prostoru lze vzniknout kvalitní zábava, ve které rodinná sešlost může být noční můrou. 10/10

Režisér Jiří Vejdělek se dal na televizní tvorbu, Marek Epstein ho do ní vpravil  konceptem z populárního cyklu Bakalářů a Jiřímu Langmajerovi oba pánové naordinovali bolest zubů. A právě nepříjemná záležitost s chrupem je předmětem úsměvné rodinné lapálie, jejíž největší nápaditost spočívá v dočasné paralyzaci pravé strany obličeje Langoše, vlivem podání silné dávky anestetik na pohotovosti, která mu znemožňuje úspěšnou komunikaci s rodiči jeho snoubenky, kteří přijeli na seznamovací návštěvu za svojí dcerou. Ze strany otce poněkud zavrhovanou, což vlastně odráží i postupem času měnící se náladu filmu, který z komické polohy postupně přepne do vztahové dramatizace. Divák sice žasne nad tím, co má být tak neskonale vtipného na nesrozumitelném mumlání a následném slintání hlavní figury, a proč se spekulace o domnělé mrtvici nevyvrátí rázným přiznáním skutečného zdravotního problému, ovšem Epstein je drahnou dobu scenáristicky dost mimo, takže je vlastně zázrak, že se té jeho nepropracované úděsnosti chopil schopný režisér a relativně schopný herecký ansámbl. To slovo "relativně" je poměrně zásadního charakteru, protože nejméně s dvěma ústředními herci ze čtyř vyvstal jistý problém. Je poněkud "přelangmajerováno", tudíž k Langmajerovi se dá napsat jen to, že absolutně nehraje nikterak výjimečně a zázračně, daná kreace skýtala větší komediální potenciál, který naplněn nebyl. Zázrak by byl, kdyby zahrál něco, co jsme ještě od něj neviděli. A ještě větší zázrak by byl, kdyby přestal "šeptat" a mluvil tak, aby mu bylo rozumět a hlasitost televize nebyla na maximum. Druhým hercem, který je na odstřel, je Miroslav Hanuš v roli zatvrzelého důstojníka, dnes již bývalého, se staromilskými postoji, co se neváhá nasoukat do vojenské uniformy, aby ukázal svou nejapnou blbost a omezenost. Na podobné role byl svého času kadet jiný Miroslav, a sice Donutil, se kterým se rádoby progresivní Hanuš vystřídal. A z potenciálně komické role nevytřískal absolutně nic komického. Simona Stašová spíše do počtu, a spíše z formy,  v roli hodné maminky hledala střípky, jak být komická i dojemná, moc se jí to nedařilo. Hereckou vítězkou je Anna Fialová. Přirozená a sympatická a výše jmenované herce převyšující. Snímek postrádá jakýkoliv komický spád, má nějakých dvacet minut navíc, které by se v klidu daly vypustit. Závěrečný svatební obřad diváka spravuje o tom, že každé rodinné neshody mají své pozitivní vyústění, které za tónů notoricky obehraného svatebního pochodu, mající blahodárný vliv na tvůrce, kteří v podstatě dali vzniknout filmu kolísavé úrovně. A etudu na téma Zuby přece jen bravurněji a nesrovnatelně vtipně zvládl v dávnověku Menšík. 6/10

Chris Hemsworth si svoji manželku hýčká a neváhá pro ní z lásky vyprodukovat filmové dílo. A tak Elsa Pataky dostala svůj vlastní akční film, ve kterém může pěkně dramaticky vypnout objemný hrudníček a skupince záludných teroristů vyprášit jejich kožíšky na základně, která se specializuje na zneškodnění odpálených jaderných raket. Jejím protivníkem je Luke Bracey, který nepředvedl nic extra maniakálního, ale dal se akceptovat, akčních represálií je dostatek a Amerika je zase jednou ve strašlivém ohrožení, když se vzduchem řítí jaderný útok. Matthew Reilly to vzal režijně velmi pádně a jednoduše. V podstatě koncept akčních filmů, kterým už dávno odzvonila hrana, opět oživil. Film se nebojí krvavě si  došlápnout na své protagonisty, takže se vyskytne i nějaká ta štědře rozlitá krevní pastilka. Aby to nevypadalo mimořádně úsporně, nabízí film přesuny k vodní ploše oceánu, v němž občasně končí těla záškodníků, objeví se ponorka a obchod s elektrem, ve kterém rádoby vtipnou a odlehčenou roličku vlasatého prodavače televizorů zastal právě Hemsworth. Elsa Pataky se ukázala jako solidní tahoun, která svoji akční polohu zvládá solidně. Má to i příjemné známky napětí, akce nevypadá nejhůře a zastaralý akční koncept má i své novátorské i dobře renovované prvky. Měření mužských sil, respektive mužské převahy nad ženskou křehkostí, je vždycky poměrně zajímavé z filmového hlediska. Údery a křivky drobné ženštiny zabavily a to je asi to hlavní. Kdo nemá rád přebujelé koncepty akčních filmů, film pochopitelně neocení. Já s tím problém nemám. 7/10

Jedeme do Afriky! Ne na černošky, ale na lvi. Jeden z nich tropí neplechu, tak se Idris Elba bude snažit zatnout mu tipec. Režisér Baltasar Kormákur předložil absolutně nevzrušivý "safari" thriller, kde jakékoliv herectví není potřeba, nebot vše důležité a podstatné obstará krvežíznivý král zvířat ve slušném CGI designu. Hlavní hrdina má dvě nezletilé dcery, které byste okamžitě obětovaly, protože živit a šatit takové dvě ochechule, to se ani nevyplatí. Takže co s nimi - předhodit je lvovi. Jenže ačkoliv má lev během filmu nespočet příležitostí je roztrhat, tak jako zázrakem ty dvě šeredy vždy uniknou smrti. Dalším hereckým přízrakem je Sharlto Copley v roli kamaráda a přemoudřelého průvodce hlavního hrdiny. Nepředvedl vůbec nic a naprosto nechápu, jak nějaký režisér může být nadšen z jeho nijakého hraní s jedním idiotským výrazem v ksichtu. Takže přece jen to relativně nejlepší z hereckého hlediska zůstalo na bedrech nebohého Elby, který předvádí jen uspokojivý průměr, s čímž si naprosto vystačí po celý film. Fandit někomu z lidských postav se prakticky nedalo, takže je dobré se orientovat na lva, který kdykoliv se zjevil, byla šance, že se divák probudí z letargie. Pochopitelně se lev nechoval přirozeně, přece jen by zvíře z masa a kostí nejednalo podle scenáristické fantazie, ovšem to je v rámci filmového dění celkem v pořádku. Vrcholem scenáristické nemohoucnosti je naprosto likvidační finále, které vesměs nudný film posílá úplně do savany poseté exkrementy všech divokých zvířat. Devadesát minut bylo celkem roztahaných a nenapínavých, postavy se chovaly stupidně a žádná scén mně neutkvěla v palici. Příště bych povolal lovce Pampaliniho. Hon na pštrosa, žirafu či hrocha by měl jistě dramaticky menší časový interval a ta dějová předvídatelnost by měla své opodstatnění. Nezajímavý film. A vůbec neobstojí tvrzení, že podobných počinů vzniká pomálu. 4/10

Životopisný portrét fenomenálního (socialistického) sportovce, jemuž nekompaktnost a zkratkovitost hodně ubrala na působivosti. Václav Neužil si však svého Emila Zátopka dokonale užil a podřídil mu naprosto vše. Ačkoliv ho se slavným běžcem nepojí úchvatná podobnost (maskéři si vyhráli jen s charakteristickou pleší), je v gestech a mimice věrný svému předobrazu. A všechny ostatní herce vytlačuje ze zorného pole. Jeho osobité ztvárnění je na filmu tím nejlepším. (Jeho) výkony na trati jsou velmi působivé. Mimo běžecké tratě už film nenabízí tolik převratně zajímavého. Tradiční komunistické persekuce, které jsou velmi limitovaným způsobem předvedené a znázorněné. A posléze se ke všemu přidala dějová předvídatelnost, rozkouskovanost a scenáristická naivita. Zcela otřesná byla naroubovaná naprosto nedůležitá linie s atletickým rekordmanem Clarkem, která v podstatě rozjíždí retrospektivní ráz filmu. A díky za tu retrospektivitu, jinak by se to setkání v neblahém roce 1968 snad ani nedalo ustát a vydržet. Díky i za zchátralý stadion za brněnskými Lužánky, který neprcá jen se Švancarou, brněnským fotbalovým fenoménem, ale posloužil také jako kašírované olympijské stadiony v Londýně a Helsinkách. Ne, opravdu jsem si nevšiml, že se jedná o někdejší dominantu jihomoravské metropole. Pochopitelně se film nevyhýbá ani zkreslení mnoha faktů (viz plánované těhotenství Zátopkové, která děti nikdy mít nemohla a dobře to věděla). Docela jsem postrádal popisky u některých zlomových (sportovních) událostí. Orientovat se v některých časových obdobích bylo poměrně náročné. Režie Davida Ondříčka oplývala v globálu kvalitou, kamera Štěpána Kučery se zaskvěla, scénář chtělo podstatně vypilovat. Václav Neužil alias Emil Zátopek měl evidentně natrénováno a filmu urval dobré skóre. 6/10

Veselé  pozdravy  z Chorvatska. Balkán je dějištěm druhého shledání s hrdiny tvůrčí dvojky Jakub Kroner a Adriana Kronerová. Chystá  se svatba a svatební zvony ne a ne zazvonit. Táňa Pauhofová by už ráda pod čepec, ovšem bude si muset počkat než se tak stane. Sled vtipných gagů na sebe  nenechá dlouho čekat a film vlastně ani nic jiného nenabízí. Zajímavější zápletka se nedostaví, takže se to má celé tak, že v dovolenkových lokacích se postupně setkáváme se spoustou postav, co mají  diváka zabavit. Zpočátku to potkávání s Dagmar Havlovou, Annou Kadeřávkovou, Markem Majeským, Markem Vašutem a dalšími je osvěžující, jenže je docela riziko si s tímhle vystačit až do konce filmu. Postupem času se ukázalo, že  scénář postrádá potřebná vylepšení, působí odfláknutě a sled jednorázových gagů se omrzí. Volné  pokračování neobměnilo svůj  tvůrčí tým. Poměrně dominuje v kvalitním nasnímání, režijně se Jakub Kroner nevyšvihl nad extra průměr, zaznamenal jsem kvalitně i hůře natočené pasáže, kupříkladu  sekvence s rogalem nebyla zrovna výstavně natočena. Sekvence s Annou Kadeřávkovou, která od minula dostala o něco větší prostor, měla příjemně sexistický náboj. Gagů nebylo málo, vtipně fungovaly ty s Marcem Boninim. A parodie na Titanic s Barťákem také měla potenciál. Éter prořízlo občasně i nějaké to vulgární slovíčko. Kdo očekává typickou vánoční atmosféru, bude značně zklamán. Vánočního ducha tu připomíná pouze v kostýmu Santy pobíhající Marek Majeský. Jinak se cokoliv vánočního tentokrát nekoná. Vše působí spíše letně. Škoda, že s takovou skvělou česko-slovenskou hereckou sestavou nevznikla komediální bomba. Výbuch marnosti se ale tentokrát také nekonal. 6/10

Kříženec komedie a detektivky ani v jednom ohledu příliš nefunguje. Na scéně je guru Mazel (Vojtěch Kotek), který není  nikterak vzdělán v oboru psychologie, ovšem vesele pořádá párovou terapii pro manžele, jejichž vztah vyčpěl. A jednoho dne při banálním úkonu vzájemného objímání jeden z účastníků (Stanislav Majer) zkolabuje před zraky všech ostatních, přičemž se do celé záležitosti vloží duo kriminalistů, kteří obviní manželku (Lenka Vlasáková) zkolabovaného a případ označí jako podezření z vraždy. A oblíbený resort pro terapie se začne otřásat v základech. Většina filmu na mě působila a odvíjela se značně absurdně. A rozhodně to nelze brát za pochvalu. Absurdní byl přivolaný kriminalistický tandem - Jana Plodková v nemožné  paruce a Radek Holub. Absurdní byla také výchozí situace, z jaké vzniklo podezření na trestný čin, načež jsem se ošíval a nechtěl věřit tomu, že to má být hlavní podstata dalšího průběhu filmu a celé dějství se má o tuhle podivnost opírat. A i jednání všech postav nepostrádá absurdní  tendence. Absurdní  je i závěrečné resumé vyšetřování. No, spíše vyznívá otřesně nepovedeně a bez jakéhokoliv zajímavého nápadu. Všechno to má na svědomí Radek Bajgar, ostřílený  tvůrce, co je schopen stvořit přijatelný filmový počin. Tentokrát se sekl a svůj decentně neprovařený námět kompletně pokazil šílenými scenáristickými tahy, kterým chybí zajímavější režijní a herecké ztvárnění. Když se mně z celého filmu vybaví nahá Jana Kotrbatá v sauně a hustá hříva Lucie Siposové, tak to rozhodně  není ideální vizitka pro devadesát minut trvající film. Detektivní linie je naprosto směšná, výrazných komediálních ingrediencí to moc nepobralo a slibná herecká sestava  se v ničem extra nevyznamenala. Výsledek je nesourodý a podprůměrný. 4/10

Mason Thames vs. Ethan Hawke. Herecké mládí versus herecká zkušenost. Konec sedmdesátých let. Únosy nezletilých chlapců. Maniakální únosce přezdívaný Chmaták, s děsivou maskou, černými balonky a černou dodávkou. Sklep. Na jeho zdi nefunkční černý telefon. A poslední unesený chlapec, kterému prostřednictvím záhadného telefonu volají zavražděné oběti. A taky skoro žádná krev a ani žádná výrazně brutální scéna. Značně převažuje psychologický odér, který navozuje divákům úzkost a zvídavost, jak si chlapec v zajetí poradí se svým únoscem. Scott Derrickson ve svém dalším hororovém počinu vsadil na psychologickou obratnost a tlumenou režii, kdy se realita proplétá s nadpřirozenými prvky. Usnadněno je vše tím, že film prakticky nic není ochoten vysvětlovat. O únosci se toho moc nedozvíme, má bratra, normálního, sdílí spolu jeden dům, to je asi tak všechno. A bratr má jen chabé podezření a tuší jen přibližnou oblast, kde by se pachatel mohl nacházet. Taktéž není známa motivace jeho činů, ani čím se živí, proč si zrovna vybírá jen mladé chlapce a jak je možné, že policie mu není vůbec na stopě, když jsou vodítka vedoucí k němu poměrně zřejmá. Na druhé straně je možná dobře, že osoba Chmatáka zůstala zahalena tajemstvím. Nejspíš bychom dostali jen jakési tuctové objasnění jeho minulosti v podobě nějakých retrospektivních vysvětlení, kdy byl maniak týrán, chodil spávat bez televize a musel čichat smradlavé ponožky a trenky. Případně provolal majlant na erotické linky, jestli tedy v té době vůbec nějaké existovaly. Ovšem policejní vyšetřování, opírající se o varovné sny sestry uneseného, je opravdu příšerný prvek. Celá ta pitomina s "reálnými" sny se měla vynechat a nahradit něčím zajímavějším a věrohodnějším. Tohle už do dnešní hororové tvorby snad ani nepatří. Mason Thames a jeho pravidelná setkávání s maniakem v neútulném sklepě jsou skvělá. Funguje i napětí a "telefonování" ze záhrobí. Finále mohlo být o maličko výbušnější a delší, živná půda byla pro něj připravena dostatečně. Vznikl poměrně působivý horor, který má pár vad na kvalitě, a pro jednou dostala psychologizace přednost před potoky krve. 7/10

Henry Thomas, herec s věčně chlapeckou vizáží, se ocitne na místě, kde by hned tak nečekal ohrožení na životě. Coby instalatér šel dělat rozvody do domu majitele pily, v jeho nepřítomnosti. A dva lupiči, co majitele sprovodili ze světa, si přišli v té době pro tašku plnou peněz. A ta byla schovaná pod domem, kde se instalatér zrovna nacházel. Zvláštní je na filmu, že ta brutální stránka, tedy kupříkladu vypíchnuté oko, šíp z kuše v rameni a jeho následné tahání ven a další, je udělaná kvalitně a krvavě. Ovšem šílená logika filmu je často na hraně komedie až parodie, což z původně zamýšleného čistokrevného thrilleru činí zábavné dílko, u kterého se divák nejednou uchechtne. Často to oscilovalo mezi Sám doma a MacGyverem. Ten dynamický tyjátr v domě v lesním prostředí byl skutečně zábavný. Rozum však zůstává stát nad neschopností dua lupičů, jeden je kriminálník (Bradley Stryker), druhý je slabomyslný tlustoprd (C. Ernst Harth), kteří si naprosto neví rady, jak vypudit nikterak ozbrojeného instalatéra ven a po zásluze se ho zbavit. Na tom je film v podstatě postavený. Nájezdy na likvidaci nechtěného svědka jsou prokládány zcela nezáživným vyšetřováním machinací na pile, i nějakého toho podezření z vraždy, které vede agentka FBI (Catherine Lough Haggquist) za asistence zástupkyně šerifa (Jennifer Robertson) a přítomnosti instalatérovi píchatelné manželky (Olivia Dudley), která byla na pile účetní, nyní je na mateřské dovolené. Bojující Henry Thomas o svůj holý život je sympatická volba, chlapec se prostě snažil. I ostatní celkem herecky v pohodě. V závěru dojde i na odhalení kdo s kým pekl. Režisér L. Gustavo Cooper a scenárista Jacob D. Wehrman se s minimem tvůrčích zkušeností pustili do vážně míněného thrilleru, co má nechtěné komediální prvky, přičemž v rámci odpočinkové terapie to na funkci nemůže mít v žádném případě vliv. 7/10