Dlubal David

Pro mě z celé quadrologie jednoznačně nejlepší. ■ Nejtíživější. ◢ ■ ◣ (R) [95/100] ■ (K) [95/100] ■ (V) [95/100] ■ (H) Sigourney WEAVER [95/100] ● Tom SKERRITT [84/100] ● Veronica CARTWRIGHT [86/100] ● Harry Dean STANTON [83/100] ● John HURT [83/100] ● Ian HOLM [95/100] ● Yaphet KOTTO [88/100] ● Bolaji BADEJO [95/100] ■ (♫) [95/100] ■ (E) Aliens (1986) ● Alien³ (1992) ● Alien: Resurrection (1997) ● Prometheus (2012) ● Alien: Covenant (2017) ● Life (2017) ● Predator (1987) ■ (DAB) [80/100] ■ (Č) 10+ ■ (P) [VHS] [CZ] [95/100] ■ (N) [Úterý, 14-II-2017; 22:31] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [DC] [95/100] ■ (C) [95/100]

Po Hidamari no kanojo další pecka, která mě uzemnila. ■ Futaba žije sama se svou dcerou Azumi. Manžel od nich beze slova před rokem odešel a už se nevrátil. Futaba dojíždí na kole do malého obchůdku, kde pracuje jako prodavačka. Domácí lázně musela zavřít po tom, co se její manžel nevrátil, protože měla pocit, že by to sama neutáhla a také jistým způsobem chtěla udělat krok kupředu. Futaba je na první pohled obyčejnou ženou, kterou jen tak něco nerozhází. Při bližším poznávání však zjišťujeme, že je to žena neobyčejná s velmi vysokou mírou vnitřní vyrovnanosti. ■ Její dcera Azumi je naproti tomu velmi plachá, nemá žádné kamarády či kamarádky z řad vrstevníků, je tak trochu zakřiknutá a bázlivá. Ve škole jí spolužačky šikanujou a jediný její únik z tohoto psychického teroru, kterému se neumí a bojí postavit, je domov, kde jí maminka vždy zlepší náladu. Tady jsem si říkal, že to bude něco ve stylu Kokuhaku. [SPOILER] Ovšem právě v tuto chvíli se Futaba po nezbytných lékařských vyšetřeních dozvídá od doktora, že má zákeřnou formu rakoviny, která se silně rozrostla po jejím těle, jinými slovy: že už jí nezbývá moc času... [/SPOILER] Mamina si najme soukromého detektiva a ten na její popud zjistí, kde žije její manžel. Ona se za ním vydává... ■ Když se v polovině čtyřiadvacáté minuty objeví doma fotřík Kazuhiro, na stole leží Shabu-Shabu, Azumi jen udiveně civí a tu do místnosti vchází malá roztomilá holčička. Fotřík jen suše pronese: "To je Ayuko, je to tvoje sestra.", tak v tu chvíli jsem měl neochvějný pocit Déjà vu. Po půl hodině mi to docvaklo: Kazoku no Katachi. Jak starej fotřík Yozo při neohlášené návštěvě svého dospělého syna prohlásí: "Daisuke, tohle je tvůj nový bratr. Jmenuje se Haruto. ■ Kazuhiro je v celém příběhu tak trochu upozaděný a vesměs moc neznáme jeho pohnutky. Je málomluvný a co chvíli vypaluje zobák. Rozuzlení jeho příběhu nás čeká až ke konci příběhu. ■ Každý tu má svoji maličkou dějovou linii, která se proplétá s těmi liniemi druhých, ale párkrát nás zaskočí ta hluboká propletenost a svázanost, kdy se všechny možné i nemožné odbočky a úhyby nakonec střetávají v dřevěné pyramidě, kterou Futaba svírá v ruce. Je Futaba hlavní postavou celého příběhu? Ano i ne. Hlavní v tom smyslu, že nás její osud provází po celou cestu příběhu. Vedlejší v tom smylu, že nám její vlastní příběh vlastně ukazuje příběhy všech ostatních, kteří píší své etapy vždy v jiném místě a jejich čas nastane vždy u každého jinak, přesto vlastně společně. Futaba je jednotící prvek celého tohoto komplexního příběhu, který nás nutí podívat se do vlastního nitra a přemýšlet, jak bychom se zachovali my a jestli bychom dokázali to, co ona, zda bychom měli tolik vnitřní síly... ■ Rie MIYAZAWA mě oslovila již před mnoha lety, ale teprve v Gu Gu Datte Neko de Aru se mi dostala pod kůži. Po zhlédnutí Yu (w)o Wakasu Hodo no Atsui Ai si mě získala zcela. ■ Jsou ženy, které jsou krásné - fyzicky. A jsou ženy, které jsou zajímavé - něco z nich vyzařuje, říkejme tomu třebas charisma. MIYAZAWU řadím do té druhé skupiny. Podobné jsem to měl například kdysi dávno se Sigourney WEAVER. Zaujalo mě to, co z ní vycházelo a ne to povrchní, co lze vidět na tváři... ■ Druhý, kdo mě velice zaujal v tomto filmu, byla Hana SUGISAKI. Mladičká herečka připomínající mi Aoi MIYAZAKI, Yûko TAKEUCHI a Fumi NIKAIDÔ v jedné osobě, přičemž tím svým roztomilým Gesichtem dává najevo, že je v ní ukryt potenciál, který je třeba rozvinout. Odstínem pleti a nosem vypadá jako napůl Okinawanka a Ainu. Byla mi velmi, velmi sympatická. ■ Do třetice maličká Aoi ITÔ, kterou mohu po Maně ASHIDĚ a Kokone HAMADĚ zařadit do forku mladičkých slečen, které, když si to nepodělaj, může čekat slibná herecká budoucnost. ■ Sympaťák Jô ODAGIRI mě neměl čím překvapit, protože jsem jej již viděl ve dvanácti filmech a vím, co od něj dostanu, nicméně jeho přítomnost mi udělala radost. ■ Film buduje pomalu tiché drama, které se zlehoučka rozkrývá a tu a tam je do něj napasována vtipná vsuvka, která je posléze odfouknuta, stejně jako závěrečný červený kouř. ■ Do Futaby je težké nahlédnout, protože vždy když už se zdá, že nám dá proniknout do svého nitra, tak nás zase hned vyprovodí a zůstane jen pára nad Shabu-Shabu. [SPOILER] Mnohokráte jsme svědky toho, jak se Futaba vyrovnává s příkořími, které jí život staví do cesty. Například: Její tiché přijetí manžela a jeho nemanželské dcery, kterou si přivede s sebou, když se vrací domů, poté, co jej o to požádala Futaba, což byl následek situace, když se dozvěla, že už to tady na světě má za pár... Nebo když ve škole vyeskaluje šikana Azumi tím, že jí ukradnou školní uniformu a následný rozkol mezi matkou a dcerou v pokoji Azumi. Dále emocionálně extrémně vypjatá scéna na parkovišti, kde Futaba sděluje svojí dceři, že není její matka, že její otec byl již jednou ženatý a ona je dcerou oné první manželky. V tu chvíli každému docvakne, proč Azumi umí znakovou řeč a dále se dozvíme, že Futaba chtěla již od útlého Azumiiného dětství, aby se Azumi naučila komunikovat s hluchými, že se jí to jednou bude hodit. Dále, když Futabě, která je již na vozíku, soukromý detektiv přinese zprávu, že její matka stále žije a že ji vypátral; to byl takový malý pohlavek na probrání. Pak když se impulsivně vydávají k domu, kde Futabiina matka žije s rodinou své další dcery, tak přichází emotivně vyexponová scéna. Její matka to detektivovi popře a v žádném případě ji nechce přijmout. Po tomto již úplně každému musí dávat smysl ten kratičký flashback, který se objevoval ve filmu. S tímto srdcebolným překvapením se Futaba musí vyrovnat a musí jej vnitřně přijmout. Azumi to také silně prožívá, ale její pohled je upozaděn, neboť sama se nyní vyrovnává s životní pravdou, která na ni vybafla onoho krásného dne na předním sedadle červeného automobilu... [/SPOILER] ■ Futaba nám ke konci příběhu dává konečně nahlédnout do svého nitra, kde spolu bojují egoistické sobectví a právo na radost a lásku na straně jedné a buddhistické pomíjivosti sama sebe, činění dobra a vnitřní naléhavost pomoci ostatním. Zde si dovolím malou vsuvku. Ve svém životě jsem potkal několik málo jedinců, kteří se skutečně a doslova dokázali obětovat pro ostatní. Je nutné zdůraznit, že tito lidé to ve společnosti nemají jednoduché, mnohdy jsou tak skromní a netoužící po jakékoliv externí prezentaci, že se o nich veřejnost ani nedozví, a když ano, tak zpravidla až po jejich smrti. Teď jsem si vzpomněl: Když jsem před lety rušil svou megasbírku DVD a většinu rozdával kamarádům, známým, ale i lidem cizím, kteří o konkrétní titul měli zájem, tak i lidé, co mě znali leta, si klepali na čelo, jestli jsem se nezbláznil, když jsem to tak dlouho sbíral, že to teď dávám zadarmo. A až na pár výjimek opravdu nikdo nechápal mé vnitřní pochody, které mě vedly k tomu se všech těchto hmotných statků dobrovolně vzdát. ■ Celý film působí velmi jednolitě, nenašel jsem v něm žádnou kritickou chybu, kterou bych jako divák mohl označit. Jediná scéna, která se mi tam tak nějak nehodila a vystřihnul bych jí, je ta pyramida pod balkónem. Jinak jsem zcela spokojen. [SPOILER] Lolitkáři si zde na chvíli přijdou na své: Hana SUGISAKI se zde na několik sekund odhalí jen v kalhotkách a podprsence. Milovníci křivých nohou japonských slečen si zde také přijdou na své. [/SPOILER] ■ Co bych napsal na závěr. Snad jen, že jsem nenapsal vše, co jsem chtěl, musel jsem výrazně krátit text, ale nedá se nic dělat. Byly to dvě příjemně strávené hodiny. Tento film bych zařadil mezi ty filmy, které v sobě nesou dva pohledy: 1)) Jednoduchost a pomalý styl příběhu, který de facto jakoby jen sleduje, ale ve skutečnosti nastavuje zrcadlo divákovi. 2)) Vnitřní drama, které vyplouvá na povrch a které druhým může zůstat skryto, neboť jedinec je příliš zaneprázdněn v boji s vlastními démony. ■ ◢ ■ ◣ (R) [95/100] ■ (K) [95/100] ■ (V) [89/100] ■ (H) Rie MIYAZAWA [95/100] ● Hana SUGISAKI [95/100] ● Aoi ITÔ [95/100] ● Jô ODAGIRI [85/100] ● Yukiko SHINOHARA [80/100] ● Tarô SUGURA [80/100] ● Tôri MATSUZAKA [66/100] ■ (♫) [95/100] ■ (E) Kokuhaku (2010) ● Dare mo shiranai (2004) ● Rocky V (1990) ● Room (2015) ● Kiseki (2011) ● Pay It Forward (2000) ● Hidamari no kanojo (2013) ● Soshite chichi ni naru (2013) ● Maudie (2016) ● Atarashii kutsu wo kawanakucha (2012) ● Our Souls at Night (2017) ● Rocky Balboa (2006) ● Umimachi Diary (2015) ● Kazoku no Katachi (2016) ● Aoi haru (2001) ● Disconnect (2012) ● Aoi tori (2008) ● Broken (2012) ● Into the Forest (2015) ● Love Actually (2003) ● Byôsoku 5 senchimêtoru (2007) ● Third Person (2013) ● Raifu (2007) ● Seven Pounds (2008) ● Kaguyahime no monogatari (2013) ● Gu Gu Datte Neko de Aru (2014) ■ (Č) 1 ■ (P) [Sobota, 11-XI-2017; 15:03] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [95/100] ■ (CSFD) Tuax ■ (C) [95/100]

Nečekal bych, že to napíšu, ale já jsem se náramně bavil. Začíná to tak, jako tuny jiných amerických komedií, kdy on je doma sám a ona se vrací domů, tam bordel a on místo toho, aby dělal něco pořádnýho, tak buď zevluje, honí péro, chlastá s kámošema nebo se prostě doma fláká, popřípadě doma vymýšlí kraviny. V tomto případě je poslední možnost tou správnou. ■ Dave si doma uprostřed obýváku postavil z lepenkových krabic bunkr, což je u dospělého na pováženou. Dave říká své přítulkyni Annie, že postavil labyrint. Ta už těch jeho keců má dost a chce ty krabice zbourat, ale on si trvá na svém, že to ještě nedokončil, pak když přidá, že se tam ztratil, tak už jí nervy jen tečou... ■ Po příjezdu kamarádů do deště nabírá celá ta vzniklá situace na grotesknosti. Vše se však mění, když do slepených lepenkových desek, i přes žádosti Davea, aby to nedělali, vkráčí skupinka obývákových hrdinů. Náhle jsme svědky magického okamžiku ne nepodobnému tomu, když Harry Potter při mistrovství světa ve famfrfálu vchází do Weasleyovic stanu... ■ Tu přichází óda na Jumanji říznutá hranou Kostky. Když naši obývákoví hrdinové začínají chápat, že tohle už není žádná sranda, tak opět divák dostane facku a film se v mžiku oka stává parodií na všechny survival horory a Found footage v jednom, ovšem není to trapné, jako třeba Děsnej biják. ■ Líbilo se mi, jak si film zahrává s mixem žánrů a přeskakuje sem a tam, aby se zase nakonec vrátil na začátek. Prostě lahoda. ■ Obě hlavní postavy mi byly moc sympatické, i když po pravdě, Annie s těma jejíma velkýma... očima, mi byla sympatičtější o něco víc. ■ Spousta podobně ražených filmů má dobrý námět a myšlenku, ale realizace býva zpravidla kamenem úrazu; tady je to právě naopak, myslím, že to přetavili fakt skvěle. [SPOILER] Některé momenty mi přišly fakt boží. Třebas, když průzkumníci přišli k magické vagíně a všichni do jednoho jí byli uhranuti a my jsme se pak dozvěděli, že Dave má lepenkovou ruku proto, protože jí strkal do této pasti! Pak takové ty maličkosti s bezďákem, s vlámskými turisty, modrou dekou a patex páskou. A nesmím zapomenout na trubkovou místnost, kde se živí stávají lepenkáčema... [/SPOILER] ■ Ke konci sice trochu chyběl spád a atmosféra mírně upadla, ale celkově víc než dobrý. ◢ ■ ◣ (R) [80/100] ■ (K) [80/100] ■ (V) [70/100] ■ (H) Nick THUNE [78/100] ● Meera Rohit KUMBHANI [81/100] ● Adam BUSH [68/100] ● James URBANIAK [70/100] ● Kirsten VANGSNESS [64/100] ● Stephanie ALLYNNE [66/100] ● Kamilla ALNES [60/100] ● John HENNIGAN [63/100] ● Rick OVERTON [65/100] ● Scott KRINSKY [61/100] ■ (♫) [77/100] ■ (E) Jumanji (1995) ● Cube (1997) ● El laberinto del fauno (2006) ● Fushigi no kuni no Arisu (1983) ● A Scanner Darkly (2006) ● Immortel (ad vitam) (2004) ● Scary Movie (2000) ● Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974) ● Tetsuo (1989) ● Harry Potter and the Goblet of Fire (2005) ● The NeverEnding Story (1984) ● Kačenka a strašidla / Katja und die Gespenster (1992) ● Kačenka a zase ta strašidla (1992) ● The Lord of the Rings: The Fellowship of the Ring (2001) ● TRON (1982) ■ (Č) 1 ■ (P) [Pondělí, 6-XI-2017; 19:16] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [75/100] ■ (C) [75/100]

Už bohužel neplatí, že podílel-li se na filmu Zdeněk SVĚRÁK, tak je to samo o sobě zárukou kvality. ■ Jeho scénáře, ale i obsazení ve filmu, ze sedmdesátých a osmdesátých let jsou vynikající. Devadesátá léta přinesla tvůrčí útlum, ale to, co následovalo posléze mě čím dál tím méně mělo čím oslovit. ■ První film, který se mi de facto vůbec nelíbil, byl Kolja, následoval Tmavomodrý svět. Vratné lahve se sice mírně vrátily k vyšlapané osvědčené cestičce, ale prostě to není ono. A nezachrání to ani tři vtipné scény, protože když se člověk u komedie nudí a navíc mu ani nijak nepřijde vtipná, tak je tu něco v nepořádku. Další počin s názvem Kuky se vrací mě jen uspával a několikrát znechutil. Z toho vyplývá, že pro další filmy ve mně ztratili diváka. Adios. ◢ ■ ◣ (R) [55/100] ■ (K) [59/100] ■ (V) [40/100] ■ (H) Zdeněk SVĚRÁK [55/100] ● Daniela KOLÁŘOVÁ [70/100] ● Tatiana VILHELMOVÁ [52/100] ● Jiří MACHÁČEK [40/100] ● Nela BOUDOVÁ [44/100] ● Jan BUDAŘ [38/100] ■ (♫) [57/100] ■ (E) Na samotě u lesa (1976) ● Vrchní, prchni! (1980) ● Co je vám, doktore? (1984) ■ (Č) 1 ■ (P) [~2009] [SD] [2.1] [PZ] [52/100] ■ (CSFD) dezorz ● stub ● kagemush ● Aidan ● jojinecko ● fajntomas ● Clar ■ (C) [52/100]

To zas jednou ale byla tortura. ■ Neměl jsem žádná přemrštěná očekávání, jinými slovy: nečekal jsem nic, a nic jsem také dostal. Druhou hvězdu ode mně dostal Boonee. Za jeho roztomilost, přátelský výraz a pozitivní naladění, což je na pováženou, protože jako jediný v celém osazenstvu je nečlověk. Jinak zhmotněná tragédie... ■ Silně nechápu ty oslavné ódy na tento film, který se plácá v bahně, aby v jeden moment povystčil hlavu a skončil pod okapem přeplněným ptačích výkalů. Ale... nakonec... je to jen můj názor. ■ Chodící věšák na předražené oblečení s plochým břichem, plochou hrudí, plochými zády, plochým zadkem, plochým výrazem ve tváři, plochým vyjadřováním, plochou mluvou, plochými emocemi, mě nemůže nijak oslovit a nic na tom nezmění ani fakt, že pradědeček této odbarvené kosti a kůže byl Ernest Miller HEMINGWAY. ■ Už když jsem si jen tak letmo před zhlédnutím prohlížel, jaký že to ansámbl zde bude přítomen, tak jsem měl mít rozum a vůbec se do toho nepouštět, ale ne, zase jsem chtěl přechytračit sám sebe a dopadlo to, jak to dopadlo. Nudou, znechucením a pro změnu nudou. ■ Je trapný, když si herečky hrajou na děvky, ale ještě trapnější je, když si děvky hrajou na herečky. No nic, ten průjem holt musel ven. [SPOILER] Jediný záchvěv emoce přišel na konci filmu, když Jane a Sadie pospíchaj na letiště, protože za pár minut jim odlétá spoj do Paříže a Sadie si postaví hlavu a že musej k náhrobku jejího manžela. Tam Sadie, po citovém výlevu zhrzené Melissy, posílá Jane s květinami, ta po mírných rozpacích kráčí, pak je záběr na vedlejší náhrobek, kde je Sadiina dcera. Tohle je ale na celý film sakra málo... [/SPOILER] ■ Takže verdikt zní: vyhnout se další tvorbě hlavní představitelky a vyhnout se všem dalším filmům tohoto režiséra. ■ To, že se jedná o independent film, neznamená, že budu znovu vymýšlet kolo; neznamená to, že kamera bude snímat tak debilně, jak jen to jde; neznamená to, že střih bude prováděn tak blbě a už vůbec to neznamená, že osazenstvo se bude vyjadřovat tak civilně, jako v současných nekonečných televizních seriálech, kde se odříkávají tuny textu, ale de facto se tam nehraje. ◢ ■ ◣ (R) [40/100] ■ (K) [35/100] ■ (V) [19/100] ■ (H) Dree HEMINGWAY [22/100] ● Boonee [60/100] ● Stella MAEVE [38/100] ● Besedka JOHNSON [51/100] ■ (♫) [36/100] ■ (E) Mistress America (2015) ● Punťa a čtyřlístek (1955) ● My Old Lady (2014) ● Driving Lessons (2006) ● Tiny Furniture (2010) ● Jack of the Red Hearts (2015) ● Dumb & Dumber (1994) ■ (Č) 1 ■ (P) [Čtvrtek, 9-XI-2017; 22:25] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [47/100] ■ (CSFD) Mr.Ripley ● Chrustyn ● JANARYBA ■ (C) [47/100]

Chápu, že se tenhle snímek většině váženého diváctva nebude líbit, protože je strašně pomalý a vlastně se tam nic neděje, tak trochu nuda, ale mě se tenhle druh nudy líbí a zdánlivé nicnedění se, je vlastně hloubková psychologická sonda do mysli jedince. Film bych prezentoval jako mysteriózní hororové drama, přičemž to hororové je otázkou vkusu a mysteriózní otázkou velikosti představivosti a druhu obrazotvornosti jednotlivého diváka. ■ Mě hned od začátku vcucla ta hustá atmosféra, která sice ke konci trochu opadá, proto nedávám plný počet, ale to podmanivé ticho střídané nepřirozeně přirozenými zvuky a ruchy, tak to jen ten obraz prázdnoty naplňuje. ■ Eric pomalu začíná nabývat dojmu, že s místem, kam jej zavály pracovní povinnosti, není něco v pořádku. Cítí to vždy, když jde spát, cítí to ve snech, cítí to, když probudí. Když za ním přijede jeho kolegyně, začne se naplno projevovat, že to místo jej ovlivňuje, že na něj má špatný vliv, že lesy skrývají cosi neznámého. Ericovo vnitřní já čte mezi řádky a Eric se snaží tomu chaosu a strachu přijít na kloub. Když pak dojde k nevyhnutelnému, tak spousta do té doby pouhých náznaků dává smysl, ale opět je na divákovi, jaké vysvětlení si vybere. ◢ ■ ◣ (R) [80/100] ■ (K) [80/100] ■ (V) [80/100] ■ (H) Alan McKENNA [72/100] ● Niamh ALGAR [66/100] ● James BROWNE [61/100] ■ (♫) [90/100] ■ (E) A Ghost Story (2017) ● Innocence (2004) ● Bokeh (2017) ● Claire in Motion (2016) ● Kûki ningyô (2009) ● Ondine (2009) ● Shrooms (2007) ● Mezame no hakobune (2005) ● Invasion of the Body Snatchers (1956) ● The X-Files (1993) ● Eri Eri rema sabakutani (2005) ● The Number 23 (2007) ● Deadly Intent (2016) ● Der Nachtmahr (2015) ● The New Daughter (2009) ● Jessabelle (2014) ● Nevesta hôľ (1971) ● February (The Blackcoat's Daughter) (2015) ● The Outer Limits (1995) ■ (Č) 1 ■ (P) [Neděle, 5-XI-2017; 19:02] [SD] ϿϾ [PZ-cz] [80/100] ■ (CSFD) Marceloo ■ (C) [80/100]

Není to sice žádný světoborný snímek, a ani vlastně nepřináší nic nového, ale ta radost, optimismus a dobrá nálada z toho jen číší a též se během sledování přenesla i na mě, tak za to hvězdička navíc. Jinak je to taková klasická rodinná taškařice, trochu ve stylu Step by Step, ale ne tak mravokárná. To, jak náš hlavní hrdina Kos poznává svět kolem sebe a vůbec nerozumí ženám a je tak trochu trdloň, mi připomnělo film Big. Všechny tři Kosovy sestry: nejstarší Libbie, prostřední Briek a benjamínek Pel byly sympaťačky, ale Briek byla naprosto a totálně k nakousnutí. Tou svou vizáží a přístupem mi nemohla nepřipomenout Sloane z Raise Your Voice. ■ Celý koncept Hotel de grote L mi tím svým ulítlým drivem dával vzpomenout na Kokowääh. [SPOILER] Kos mi začal být sympatický, když se převlíknul za svou sestru na soutěž Miss Beach, pak už jsem byl zcela na jeho straně. Mimochodem, jako holka vypadal o hodně líp a navíc mu to i slušelo. [/SPOILER] ■ Zabouchnutá Isabel byla roztomilá a de facto si mě získala hned, jak se objevila před kamerou. ◢ ■ ◣ (R) [69/100] ■ (K) [68/100] ■ (V) [60/100] ■ (H) Julian RAS [77/100] ● Aiko BEEMSTERBOER [77/100] ● Frank LAMMERS [56/100] ● Emily Abigail Ashley HOES [70/100] ● Bente Marijn FOKKENS [80/100] ● Linde van der STORM [63/100] ■ (♫) [67/100] ■ (E) Kokowääh (2011) ● Big (1988) ● Hotel for Dogs (2009) ● Jørgen + Anne = sant (2011) ● Little Miss Sunshine (2006) ● Step by Step (1991) ● Der Ruf der Pferde (2013) ● The Truth About Love (2005) ● Nena: Viel mehr geht nicht (2014) ● Raise Your Voice (2004) ● Crazy, Stupid, Love (2011) ● Standing Up (2013) ● Na samotě u lesa (1976) ● Stille hjerte (2014) ● Love and Other Disasters (2006) ● S tebou mě baví svět (1982) ● Sykt lykkelig (2010) ● Home Alone 2: Lost in New York (1992) ● Kamisari nânâ nichijô (2014) ● Eva tropí hlouposti (1939) ● Reprise (2006) ● Bare Bea (2004) ● Hôhokekyo tonari no Yamada-kun (1999) ● Ulvesommer (2003) ● Hotel Modrá hvězda (1941) ● Katakuri-ke no kôfuku (2001) ● Drahé tety a já (1974) ■ (Č) 1 ■ (P) [Čtvrtek, 2-XI-2017; 17:03] [SD] ϿϾ [PZ-sk] [68/100] ■ (CSFD) hygienik ● Aljak ■ (C) [68/100]

Výborně vystavěné a vygradované drama. ■ Krásná ukázka toho, že i sebemenší lež, nás stejně jednou dostihne a následky mohou být nedozírné, že cesta do pekel je vždy dlážděna dobrými úmysly a že každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán. ■ Film جدایی نادر از سیمین je výborným příkladem toho, že rodina, jakkoliv jsou její členové pokřiveni, je vždy jen tak silná, jako její nejslabší článek. Příběh je vyprávěn západním způsobem, respektive myšlením a vnímáním vlastním západnímu divákovi, avšak již brzy se zde objeví trhliny, které našinec vnímá s nevěřícným kroucením hlavy ze strany na stranu. To, jak divák vnímá, co se před ním odehrává, je samozřejmě velmi důležité, i když ne stěžejní, nicméně zde se prolínají dvě roviny: 1)) Stát a zákony. 2)) Tradicionalismus, víra/náboženství. Obojí je tu dobře vykresleno a mezi řádky i jemně poukázáno, že řídit se striktně jedním či druhým, je prostě nesmysl. Ovšem nesmíme ale zapomenout, že je tu přítomen i malý prvek propagandy. Pozorný divák si jistě všimne. Viz nošení pokrývky hlavy i doma v soukromí. etc. ■ Já jsem si tenhle film pouštěl už s tím, že vím, do čeho jdu, tedy rámcově, takže mě vlastně nic nepřekvapilo, ale jiný čechoslovák, neorientující se v jemných kulturních nuancích blízkého a středního východu, ale i obecně orientu, může být zaskočen několika logicky zcela nesmyslnými ustanoveními a úzusy. ■ Výjimečně se zde nebudu zabývat samotným dějem, ale tím, jak je příběh sestaven. Začátek je klasicky seznámení s hlavními postavami. Jakmile už víme, kdo je kdo, tak začíná pomalá, ale velmi intenzivní sonda do života dvou na pohled dosti odlišných rodin. ■ Od začátku, a vlastně téměř po celou dobu, jsem byl tak nějak na straně Nadera, [SPOILER] když si vezmeš, jak přišel s Termeh domů a tam jeho starý nemocný otec přivázaný k posteli, v bezvědomí a paní na hlídání nikde, tak by mě taky asi chyt amok... ale jak se ukáže na konci, tak nic není černobílé... [/SPOILER] ale ke konci, když se nitky celého kolosu polopravd a nedorozomění rozplétají, tak jsem si stoupl doprosřed a se zájmem sledoval, jak vlastně všichni jsou lháři; někteří ze soucitu, někteří z vypočítavosti, jiní z pocitu povinnosti a jiní z cizícho zavinění. ■ Víc než kdy jindy, je zde na místě: "Ty, kdož jsi bez viny, hoď kamenem!" ■ Je tam i pár věcí, které nutí člověka k zamyšlení, ku příkladu: Když se Termeh učí do školy, a otec ji opraví, že to, co říkala, je špatně, protože to není správně persky, ale je to arabsky... ■ Já jsem velmi spokojen. ◢ ■ ◣ (R) [86/100] ■ (K) [95/100] ■ (V) [81/100] ■ (H) Payman MOADI [78/100] ● Leila HATAMI [82/100] ● Sarina FARHADI [75/100] ● Sareh BAYAT [70/100] ● Shahab HOSSEINI [70/100] ● Merila ZARE'I [70/100] ■ (♫) [80/100] ■ (E) Ha-Kala Ha-Surit (2004) ● L'homme de chevet (2009) ● What Maisie Knew (2012) ● This Is 40 (2012) ● Ha-Asonot Shel Nina (2003) ● Falling Down (1993) ● Soredemo boku wa yattenai (2006) ● Kramer vs. Kramer (1979) ● Tôkyô sonata (2008) ● Sex After Kids (2013) ● Aruitemo aruitemo (2008) ● American Beauty (1999) ● 2LDK (2002) ● Grace (2009) ● The War of the Roses (1989) ● Half Light (2006) ● Umimachi Diary (2015) ● Peggy Sue Got Married (1986) ● Narayama bushikô (1958) ● Kráva (1992) ● Toni Erdmann (2016) ● Broken (2012) ● Operace mé dcery (1986) ● Life's a Breeze (2013) ● Efter brylluppet (2006) ● Lidé na kře (1937) ● Revolutionary Road (2008) ● THX 1138 (1971) ● Návštěvní hodiny (1986) ● Take Shelter (2011) ● Eien no hito (1961) ■ (Č) 1 ■ (P) [Pátek, 3-XI-2017; 16:53] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [95/100] ■ (CSFD) MickeyStuma ● Aidan ● Carodej_pes ● Marigold ● Myshkin ● Jirka_Šč ● Radek99 ● Vlkopec ● cRocco9 ● PSyk ● ceemel ● Stransky ● winstonsmith ● pidla ● Nalzim ● janeczek ● davebono ● abeauty ● kolodej1 ■ (C) [95/100]

Je to již pěkná řádka let, co jsem tento film viděl, ale ty pocity, které jsem prožíval při sledování, ty mám stále v sobě, ba co víc, je to, jako bych to viděl včera, tak čerstvé, tak smutné a zároveň hřejivé, tak tragické, ale bez patosu, tak hořké, ale bez hořkosti, tak krásné, až z toho člověka mrazí. ■ Jedná se o styl vyprávění a snímání velmi pomalý, tak, jak to mám rád, ale nikoliv zdlouhavý, ikdyž je stopáž filmu přes dvě hodiny, tak nenudí. Je to rodinné drama, ale bez velkých a okázalých dramatických scén. Je to tak typicky japonské, tím svým stylem, uchopením tématu, vykreslením postav, ale zároveň je to lehko pochopitelné i nejaponskému diváku... ■ Byl to můj první film od režiséra, scénáristy, střihače a producenta v jedné osobě: Hirokazu KORE'EDY a hned takový majstrštyk. KORE'EDU, ze současných režisérů, považuji za jediného, který přímo navazuje na odkaz mistra OZU; svým niterným popisem rodiny a jejích členů, neviditelných vláken, která je spojují, vykreslením dramat a tragédií, které se nemají dostat ven z rodinného útočiště, tak krásně a bravurně ukázaných jemnocitů a křehkých vztahů mezi rodiči a dětmi, mezi sourozenci, prarodiči a vnoučaty, ale i mezi rozvrstvenými rodinnými skvadrami či vzdálenějšími příbuznými. [SPOILER] Jednoznačně nejemocionálnější scéna celého tohoto nádherného filmu byla ta, když Akira veze svého malého sourozenečka mrtvého v kufru, ten záběr je tak nepopsatelně smutný, že v tu chvíli musí i dost silný cynik ukápnout slzu. Ihned se mi vybavil film Hotaru no haka, když Seita před jeskyní v lese dává svou mrtvou sestřičku Setsuko do košíku... [/SPOILER] ■ Další KORE'EDOVY filmy, zejména: Kiseki a Umimachi Diary mě jen utvrdily v tom, co jsem psal výše... ◢ ■ ◣ (R) [95/100] ■ (K) [95/100] ■ (V) [95/100] ■ (H) Yûya YAGIRA [95/100] ● Ayu KITAURA [95/100] ● Hiei KIMURA [95/100] ● Momoko SHIMIZU [95/100] ● Hanae KAN [95/100] ● Yukiko "Yû" EHARA [89/100] ■ (♫) [90/100] ■ (E) Hotaru no haka (1988) ● Polednice (2016) ● The Babadook (2014) ● Dívka s mušlí (1980) ● Kiseki (2011) ● Čekání na déšť (1978) ● Soshite chichi ni naru (2013) ● Mamá (2013) ● Usagi doroppu (2011) ● Ulvesommer (2003) ● Shigatsu monogatari (1998) ● Usagi doroppu (2011) ● Arrival (2016) ● Tôkyô monogatari (1953) ● Skleněný dům (1981) ● Ôkami kodomo no Ame to Yuki (2012) ● Zámek Nekonečno (1983) ● Ich seh, Ich seh (2014) ● Interstellar (2014) ● Moratoriamu Tamako (2013) ● The NeverEnding Story (1984) ● August Rush (2007) ● Miss Peregrine's Home for Peculiar Children (2016) ● Umi yori mo mada fukaku (2016) ● Shal (2012) ● Ten'nô no Ryôriban (2015) ● Můj brácha má prima bráchu (1975) ● The Sweet Hereafter (1997) ● Pelíšky (1999) ● Edward Scissorhands (1990) ● Oshin (2013) ● Smrt krásných srnců (1986) ● Mask (1985) ● Pay It Forward (2000) ● Black or White (2014) ● Yi ge dou bu neng shao (1999) ● Sen to Chihiro no kamikakushi (2001) ● Fathers and Daughters (2015) ● Fan chan (2003) ● The Secret of Moonacre (2008) ● Heaven Is for Real (2014) ● Banshun (1949) ● Bakushû (1951) ● Sôshun (1956) ● Sanma no aji (1962) ● Tang shan da di zhen (2010) ● Rachel Getting Married (2008) ● Ploy (2007) ● Tonari no Totoro (1988) ● Ima, ai ni yukimasu (2004) ● An Inspector Calls (2015) ● Poppoya (1999) ● Men, Women & Children (2014) ● Wandafuru raifu (1998) ● Hitori musuko /1936) ● Tôkyô boshoku (1957) ■ (Č) 1 ■ (P) [~Září 2009] [SD] ϿϾ [PZ-cz] [95/100] ■ (CSFD) stub ● Rudovous ● dezorz ● Tsuki ● Mkqp ● dawe04 ● eLeR ● Bubble74 ● Kmotr ■ (C) [95/100]

Ach jo. Na tenhle film jsem se těšil jak malej Jarda, když stojí v cukrárně ve frontě na vanilkovou zmrzlinu a zrovna na něj má přijít řada, leč velké natěšení vzalo za své, jak když Jardu maminka tahá za paži, že musej rychle utíkat, jinak nestihnou autobus... ■ V podstatě jediné, proč jsem se na to chtěl podívat, byla Zoe KAZAN, mé zklamání bylo o to větší, když jsem přišel na to, že hraje pouze vedlejší roli, a to tak, že hodně vedlejší; hlavní postavou je původem Pákistánec, který dlouhodobě žije v USA a jezdí taxíkem... ■ Celá první půlka je taková jakási vztahovka, kde ti dva k sobě hledají cestu, ale je to těžké, neboť jsou každý z jiného sociálního prostředí, ba co víc, z jiné, svým způsobem diametrálně odlišné, kultury. Emily pochází z typické křesťansko-ateistické bílé střední třídy, Kumail je naproti tomu přistěhovalec z Pákistánu, který ve Státech žije již od dětství a je nepraktikující muslim. Trochu jsem se této kombinace bál, neboť to, co je poslednou dobou prezentováno jako mírumilovný islám a jeho odpůrci, že ho musí nebo by ho alepoň měli tolerovat a být k muslimům ohleduplní, tak z toho už je mi mírně nevolno, naštěstí tady se žádného tlačení na pilu nedočkáme a navíc je tu hezky vykreslena situace rodiny a jejích členů, která se neliší od rodin jiných, v jiných koutech světa. Krásně je tu poukázáno na to, co se skrývá pod pojmem multikultura a kulturní a historické kořeny. Japonci v obecné rovině moc nemusej Korejce. Vietnamci v obecné rovině moc nemusej Američany. Indové Pákistánce a Pákistánci Indy, a tak bychom mohli pokračovat. Právě ta jakási povinnost k rodině a -ismu ho nenechá žít si svůj vlastní život tak, jak by chtěl a navíc se tak trochu bojí, že kdyby rodině řekl vše, co jim chce říci, tak by o ně přišel, etc... [SPOILER] Právě to Kumailovo přizdisráčství a neschopnost být úpřímný, když už pak s Emily začal víc než jen randit, mi ohromně vadilo. Tenhle film bych moc ani jako komedii neoznačil, ikdyž pár vtipných situací, které přináší sám život, tu bylo; například: když u něj, coby zamilovaná zase Emily jednou přespává a v noci se hbitě vzbudí a expresně akutně potřebuje na záchod vykonat potřebu, ale má to háček, protože je čerstvě zakoukaná a nechce před svým boyfriendem, i když spí, jít u něj na záchod, dále tam nesvítí světlo, nemaj svíčky a na toaletě není osvěžovač vzduchu, uf... [/SPOILER] ■ Jedná se o průměrný film, který vlastně ani ničím nevybočuje a navíc nemá čím překvapit. [SPOILER] Když je pak Emily v noci odvezena do nemocnice a následně doktoři neví, co jí vlastně je, tak jsem si tak v duchu říkal, jestli nejde o neštovice, které jsou v Pákistánu běžné, které by eventuelně dostala od Kumaila. Nebylo tomu tak, a právě tady začíná být film hodně zajímavý, jsme svědky, jak Emily jen nehybně leží na nemocničním lůžku, toto trvalo skoro celou druhou polovinu filmu. Takový potenciál, takový potenciál, který ale nebyl moc dobře využit. Tvůrci se trochu snaží, ve stylu While You Were Sleeping, nám přiblížit Emilyinu rodinu, ale opět se jim to moc dobře nedaří. Raymonda, kterého měl každý rád si zde opět oblíbíte, neboť narozdíl od Beth - matky Emily, je Terry takříkajíc v pohodě a má taky pár kostlivců ve skříni, takže má pro Kumaila pochopení... [/SPOILER] ■ Až na samém konci jsem se dozvěděl, že film je o skutečném Kumailovi... to už se stejně nedalo nic zachránit... ◢ ■ ◣ (R) [60/100] ■ (K) [62/100] ■ (V) [55/100] ■ (H) Zoe Swicord KAZAN [60/100] ● Kumail NANJIANI [60/100] ● Raymond Albert ROMANO [66/100] ● Holly HUNTER [52/100] ■ (♫) [59/100] ■ (E) While You Were Sleeping (1995) ● The Hero (2017) ● Dârin wa gaikokujin (2010) ● If I Stay (2014) ● Saving Face (2004) ● Go (2001) ● A Hologram for the King (2016) ● Xiao cai feng / Balzac et la petite tailleuse chinois (2002) ● In Your Eyes (2014) ● Dark Matter (2007) ● Unmei janai hito (2005) ● Comet (2014) ● Min så kallade pappa (2014) ● The Graduate (1967) ● Eorin shinbu (2004) ● Jenny's Wedding (2015) ● Ask Me Anything (2014) ● Ha-Asonot Shel Nina (2003) ● Seiten no hekireki (2014) ■ (Č) 1 ■ (P) [Čtvrtek, 19-X-2017; 21:56] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [61/100] ■ (CSFD) Slarque ● Martinko991 ● Jan_Hybern ● papuchalk ● pichta ● datel13 ● Mates Hradecky ● Plaque ● PAVLIS ■ (C) [61/100]