Detektiv Martin Tomsa

Český televizní kriminální seriál odehrávající se v Brně v 90. letech. Hlavní postava, sympatický Martin Tomsa, bývalý kriminalista, nyní soukromý detektiv v podání populárního M. Vašuta se po jihomoravské metropoli prohání ve svém Favoritu (jehož v pozdějších dílech vyměnil za Felicii) a řeší různorodé případy svých klientů. Osmnáctidílný seriál několika různých režisérů (Kelbl, Matějka, Tesáček, Vanýsek) se vyznačuje bohužel velmi nevyrovnanou kvalitou jednotlivých dílů, neboť zatímco některé díly považuji za povedené (Bílá past, Příběh Anděla, Veronika), jiné příběhy postrádají celkový smysl a působí značně nelogicky (Osamělá, Zimmer frei). Na české poměry 90. let však seriál nabízí relativně zajímavou podívanou s mnoha známými hereckými tvářemi. Nejzábavněji na mě působily odlehčené dialogy mezi Tomsou a jeho bývalým kolegou kapitánem Součkem v podání M. Havelky. Dále se v krimicyklu objevili například L. Munzar, P. Zatloukal, J. Pomeje, S. Laurinová, K. Brožová, L. Lakomý, I. Bareš a mnoho jiných. Jsem si vědom, že tento seriál z dnešního pohledu přísnější měřítka v mnoha ohledech nesnese, avšak kvůli vynikajícímu Vašutovi, známému brněnskému prostředí, úsměvnému retrostylu a neznámému subjektivnímu pocitu hodnotím přesto průměrně. (07.09.2017)

Většinou mne bavilo spíš kouzlo nechtěného, ale ono i to neumětelství tvůrců seriálu dovede diváka přitáhnout k obrazovce, aby zjistil, zda další epizoda bude stejně slabá jako ta minulá. A některé díly (třeba "Veronika" - to je ten s "Éos" a její matkou, coby obětmi zločinných přátel) jsou doslova k popukání. Mimo to - Marek Vašut je přece jenom sympaťák a tak mi z toho vychází čistý průměr. Nesmrtelná hláška: "TO BYLO KECŮ VO NĚMCÍCH A JAK JSME DOPADLI? TEĎ TADY MÁME KRETÉNA ZASRANÝHO BARVAMA!" (11.08.2007)

Vašut v roli drsňáka, co řeší velké případy jak vystřižené z amerického seriálu a kozy Veroniky Žílkové mluví jasně k divákovi. Zapomeň na doménu českých starých psychologických kriminálek, my ti dáme násilí (ve směšné podobě), tošku sexu (náznak) a realistické případy z ranných let našeho kapitalismu (dokonalá parodie).Děkuji, ale já nemám zájem. (02.02.2009)

Toto je tak zlé, že je to až dobré a človek s údivom sleduje čo sa to motá na obrazovke za karikatúru (sorry Marek) a aké nezmysly tam porába. Keby som mal vymenovať, čo všetko tam je zlé, tak by to bol tak dlhý komentár, že by asi krachla celá databáza a všetkých 13000 uživateľov by mi išlo po krku. Naozaj veľmi zábavný Ed Woodovský šit! Vrelo doporučujem!!! (15.04.2004)

Peklo nad Brnem. Mám k tomuto dílku osobní vzpomínku - statoval jsem hned na začátku dílu "Únos zpěvačky", joj, jaká to byla zábava, uvolnit se ze školy aspoň na jeden den... Zora Jandová si tehdy během natáčení stěžovala, že ji nenechali zpívat píseň, kterou pro ni do seriálu napsal manžel Vladimír Merta, ovšem pan režisér Matějka si prosadil pekelný song "Proud, proud hodin pádí / proud, proud máme rádi / proud, proud a žádnej línej kout", což mu asi evokovalo představu toho, jak se "dnes" asi mládež baví... (27.06.2006)