Prokletý ostrov

Myslela jsem si, že pro mě bude Leonardo vždycky ten kluk z Titaniku, který mi i přes herecké nadání dokáže svou sladkou tvářičkou, vyvolat žaludeční problémy. Jenže on už je z něho pořádný chlap, který do svých rolí dává vše a já mu to žeru. Tak jako v Prokletém ostrově. Celý děj, před strhující pointou, odvádí práci hodnou zlaté sošky :o) Příběh o tolika neznámých se Vám snaží pomalu dávat čísla k vypočtení výsledku, který stejně spočítáte špatně. Proto tleskám, hercům a panu režisérovi, že mi dali takhle zabrat :o) Ještěže existují na konci učebnice výsledky :o) (25.04.2010)

Vynikající pokus o restauraci amerického chápání filmu 50. let s úchvatnou formální stránkou, jak také jinak, když režisérem je Marty alias Martin Scorsese, pan Režisér. Strhující hudba, dokonalá kamera s těmi správně zvolenými filtry, všechny ty nájezdy a gradace (zvláště začátek filmu je dokonalý), úžasná střihová skladba, ohozy a atmosféra noir filmu, déšť, alkohol, temná minulost, deprese, bezvýchodnost... Osobně jsem měl ale trochu problém s obsahem a s přílišnou vykalkulovaností dějové linky, chápu, že závěrečná pointa je nutná pro zachování rámce, který byl běžný době a žánru, oceňuji dobové dozvuky nacistických hrůz, závodů ve zbrojení a zlomu spojeného s příchodem nových ,,overkill" zbraní a zvláště dobovým ohrožením komunismem, tou až hysterií, honem na čarodějnice, mccarthismem, praktikami senátního podvýboru pro vyšetřování tzv. neamerické činnosti, touhle temnou stránkou moderních amerických dějin, tu paranoiu a zvláštní pocit ohrožení, který na vlně protikomunistických nálad rozžehl senátor McCarthy a poté celý proces zvrhl v teror celé americké společnosti...to vše jsem jsem kvitoval s povděkem a vnitřní spokojeností, nemohl jsem se ale zbavit dojmu, že imitovaná béčkovost žánrových snímků 50. let je tu spíše na škodu, než ku prospěchu věci. Lituji, že Marty nenatočil něco více nadžánrového, ne jenom mistrnou repliku, ale moderní poklonu ctěnému žánru s reflexemi a rastrem 21. století... (24.03.2010)

„V sobotu sa do školy nechodí.“ – „V mojej áno.“ Je to príliš dobré na len 60%. Snímka ponúka starostlivo budovanú atmosféru (síce na úkor tempa, ale to svojím spôsobom nemusí nutne byť zápor), zaujímavé herecké výkony (okrem sympaticky arogantného DiCapria stojí za zmienku i umiernený Mark Ruffalo alebo po dlhom čase konečne zasa kvalitný Ben Kingsley, no spomenúť musím aj Maxa von Sydowa, Michelle Williams, Emily Mortimer, Patriciu Clarkson, Jackieho Earla Haleyho, Teda Levina, Johna Carrolla Lyncha a určite i Eliasa Koteasa), pôsobivú vizuálnu stránku a, samozrejme, šokujúce záverečné rozuzlenie. Práve vďaka nemu si miestami možno až prehnane a zbytočne pomalú snímku pozriete druhýkrát (a začnete si všímať detaily, ktoré vám predtým unikli). Pritom pred-finálny twist je urobený tak šikovne, že nemáte šancu nájsť scénu, ktorá by vám definitívne potvrdila (alebo naopak vyvrátila) váš názor na to, kto bol v skutočnosti kto. Proste stále neviete, na čom ste. A to dokonca ani v scéne, ktorá sa na prvý pohľad javí ako "jasná". No pri detailnejšom preskúmaní pod mikroskopom ju zhodnotíte ako scénu, ktorá vôbec nič nevysvetľuje, iba to ešte viac komplikuje. Prekliaty ostrov je film, v ktorom existujú dve diametrálne odlišné možné roviny, alternatívy vedľa seba bez toho, aby si navzájom odporovali. (27.05.2011)

Po hodině člověk začíná tušit, jak to vlastně asi je, i když může mít pochyby (což je fajn) – stačí, když už pár filmů s podobnou tématikou viděl. Přesto je to solidně natočené, herecké výkony jsou dobré, některé scény jsou opravdu dobré, ale jako celek to bylo až příliš dlouhé a nevtáhlo mě to natolik, abych na tu dlouhou stopáž zapomněla. Velmi silné 3*. (13.08.2017)

Scénář: Laeta Kalogridis .. Bůh miluje násilí. Žádný morální pořádek neexistuje. ___ Hravé, plné velkých traumat, se zdařilou atmosférou opuštěné léčebny i flashbacků, údernou hudbou, fantastickou kamerou od mistra cechu a excelentní hereckou partií, které vévodí Leonardo DiCaprio, hrající svůj obvyklý vysoký standard. Skvělá je i Scorseseho filmařina, řemeslo stále ovládá, vypráví obratně, nenudí. Čistokrevná žánrovka s psychologickým příběhem, který mi seděl, s vyústěními, které mají podstatu. Škoda místného nadužívání digitálních efektů, které je ovšem neodvratné a lehkého šimrání "tam vzadu," zda to celé nebylo lehce zbytečné, pouze efektivní, ... ale já si to užil. (25.02.2010)