poster

Solaris

  • ruský

    Солярис

  • ruský

    Soljaris

  • ruský

    Solyaris

  • slovenský

    Solaris

  • anglický

    Solaris

Drama / Sci-Fi

Sovětský svaz, 1972, 160 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Snorlax
    **

    První hodinu mě Tarkovský trápil nepodařeným videoklipem, kterému povětšinou chyběla hudba. Pak následovala parafráze na Lema, která byla zakončena kázáním. Kázání patří na kůr, ne na filmové plátno.(25.12.2012)

  • Slarque
    ***

    Tohle je tak umělecké, že na to neumím koukat. Proč je ta pozemská expozice tak příííííííšerně dloooooouuuuuhá? Proč je obraz chvílemi barevný a jindy černobílý? Proč má film tak nesmyslně anti-scifistickou výpravu (např. co proboha dělají hořící svíce ve svícnech na kosmické stanici)? Samé otázky. A jediná odpověď je, že se Tarkovskij ani nesnažil chápat sci-fi, jen předlohu zneužil pro vlastní potřeby. A to u jednoho z nejlepších sci-fi románů vůbec nehodlám podporovat.(15.7.2014)

  • Silas
    *****

    Úvodní hlazení očí a pomalý rozjezd může kdekoho odradit, ale Tarkovskij jen s rozvahou diváka připravuje na mnohem lepší podívanou, která začne po necelé hodině. Idylická atmosféra se diametrálně změní, plechové stěny začínají dunět, objevují se nevítané postavy z podvědomí a minulosti hrdinů, planeta Solaris vykazuje zvláštní činnost. Režisérovi opět stačí minimum hudby, ale nesmí chybět notná dávka filozofie („Hned jak zavřu oči, nemůžu si vybavit svoji tvář.“ – téměř totožná věta s pozdějším Bergmanovým filmem Ze života loutek.) Solaris je pro mě mnohem zajímavější a stravitelnější než Kubrickova 2001. (2x)(30.4.2006)

  • Hellboy
    **

    Solaris mě vůbec nechytlo. Zřejmě je chyba ve mně, ale proč jen to bylo tak dlouhé... základní myšlenka byla hezká, technické zpracování velmi dobré, ale proč to mělo 159 minut, to nepochopím. Občas jsem se vážně nudil.. Vsadil bych se, že kdyby měl film tak 100 minut, že by bylo vážně o moc lepší, některé scény tam prostě být nemusely, jiné by šlo výrazně zredukovat ve prospěch celkového vyznění. Mám dojem, že to bylo tak dlouhé a nudné, že to úplně pohřbilo svou myšlenku. Pořád mluvili o lásce, ale já myslel jen na to, kdy už to skončí.. Některé scény si určitě zapamatuju, ale žádná mi nepřišla geniální nebo aspoň úchvatná. Megaúchvatná vizuální stránka Vesmírné Odysey se se Solaris nemůže srovnávat a ani mi nepřišlo, že by to mělo bůhvíjak filosofický podtext, natožpak v každé větě:) Možná až to uvidím znovu, tak svůj postoj přehodnotím, ale zatím tak 40%. Vážně zklamání.(15.5.2008)

  • Radko
    *****

    Plynú pomaly. Všetky Tarkovského plynú pomaly. Záber pomaly padajúceho žltého lístka, ktorý po dopadnutí rýchlo berie tečúca bystrinka a vlniace sa riasy pod vodou lemujú úvod a dom na ostrove v toku mora Solarisu zase záver. Množstvo symbolov, rozlične kolorovaných záberov, rozdelenie filmu na dve polovice – prvá sa odohráva na idylickom vidieku a čiastočne v šialene futuristickom meste, druhá na vesmírnej lodi, ktorú prestúpil duch zániku s voľne sa povaľujúcimi kusmi zariadenia, neopravovanými hadicami, apatickými členmi posádky – a to len preto, že sa im zhmotnili ich predstavy – jeden sa dokonca zabil. Ozaj sú naše predstavy o druhých ľuďoch tak desivé ? Možno nie. Možno len prší na poznanie. Pokora a pokánie – možno to chýba. Tarkovskij nastoľuje veľa otázok, a nedáva veľa odpovedí. Možné interpretácie necháva na prijímateľa.(21.9.2004)

  • - Ve filmu je mnoho odkazů na Cervantesův román o donu Quijotovi. V jeden moment mluví doktor Snaut o bojování s větrnými mlýny. Během beztížné scény proletí záběrem kopie dona Quijota zobrazeného jako bludného rytíře na koni Rosinantě. (Kulmon)

  • - Nejpopulárnější Tarkovského film za hranicemi Sovětského svazu. Na Tarkovského osobním režisérském žebříčku byl ale údajně úplně dole. (džanik)

  • - Obraz se zimním motivem v zasedací místnosti, který sledujeme v bezmála dvouminutovém záběru, se jmenuje "Lovci ve sněhu". Jedná se o obraz z roku 1565, jehož autorem je Pieter Bruegel starší, vlámský malíř, zakladatel dynastie umělců, jejichž vliv zasahoval až do 17. století. Maloval hlavně žánrové obrazy ze selského života, ale také biblické příběhy a další. (džanik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace