Days of Betrayal I.
Režie:
Otakar VávraKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jiří Pleskot, Bohuš Pastorek, Gunnar Möller, Jaroslav Radimecký, Martin Gregor, Bořivoj Navrátil, Otakar Brousek st., Josef Langmiler, Rudolf Krátký (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Tento velkofilm Otakara Vávry předkládá podrobný záznam událostí, vedoucích k přijetí osudné, ponižující smlouvy, rozmluvy státních představitelů prý vycházejí ze zachovaných stenografických zápasů. Avšak zdánlivě objektivní pojetí je zcela poplatné ideologickým požadavkům - jedinou silou, která odmítala podřízení nacistickému Německu, se licoměrně stávají českoslovenští a sovětští komunisté. Dopad mnichovských událostí je sledován jak ve vládních kruzích (zvláště v protikladném přístupu poraženeckého Beneše a rozvážně bojovného Gottwalda), tak v osudech dělnických rodin a též u vojenských jednotek v příhraničních oblastech. Lid vedený komunistickou stranou se chtěl bránit, ale ničemná buržoazie jej zradila. Postižení vzhledu historických postav je přesvědčivé stejně jako napodobení způsobu mluvy, v gestech i chůzi, jen jazyková rovina není zcela domyšlena: zatímco Hitler vyřvává německy, francouzští a angličtí diplomaté mluví česky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (123)
V den 80tého výročí Mnichovské dohody píšu tento komentář. V době, kdy někteří zpochybňují výraz Mnichovská zrada a názor, že právo bylo na straně Československa, tak si myslím, že Otakar Vávra natočil velmi dobrý film, kde jak je napsáno na jeho začátku, jsou výroky politických představitelů autentické, bohužel. Je tam část dobové (komunistické) propagandy, ale není přehnaná a také založená na pravdivých proslovech a informacích. ()
Není to úplná katastrofa a třeba osobní zápas Edvarda Beneše je tu popsán, myslím, dost solidně. Také obsazení historických postav se povedlo, takový Bohuš Pastorek je opravdu Gottwald k zulíbání. Samozřejmě problémem číslo jedna je ideologická demagogie, která s přibývajícím časem nabývá stále monumentálnějších obrysů. Nedělám se iluze o tom, že by se dnes točily objektivní historické filmy (a obecně, že by se z tohoto měřítka k historii z tohoto hlediska dnes přistupovalo), ovšem propaganda v našich filmech především 50. a 70. let byla skutečně obludná a možná bych byl schopen se nad ní tu a tam pousmát. Rozhodně je však těžkým morálním zločinem autorů tohoto filmu, že zneužili nejtěžší okamžiky našeho národa (snad jsem takhle patetický pouze výjimečně) ke glorifikaci totalitní ideologie (např. národ v obranné euforii pěje internacionálu, Sovětský svaz je nám připraven stát v boji bok po boku). Druhým problémem je naprostá absence nějakého autorského vkladu - film působí dojmem dost statického divadelního představení, především ve scénách politických jednání. Někteří herci své repliky prostě jen odříkávají (snad pro pozdější alibi, že v tom vlastně hrát nechtěli). Dny zrady lze vidět, ovšem je bezpodmínečně nutné dostatečně znát historii (a záměrně nepíšu "tu správnou"). ()
Jasně woody jasně (co taky lze čekat od člověka, který ohodnotil nacistický propagandistický film plným počtem), ale přece jen to spíš bude tak, jak píše sportovec ne? Velkolepost a ojedinělost filmu, je v tomto případě neoddiskutovatelná. Stejně jako stranická nutnost, která prostě byla tím nevyhnutelným hnacím motorem doby. Dnes, kdyby vůbec někoho napadlo něco podobného natočit, což je asi stejně naivní, jako že by soudruzi nechali Vávru, ať si to natočí po svém, by ve filmu nejspíše Beneš s Chamberlainem popíjeli coca-colu a jezdili v autech u kterého by typ a značka byly v podstatě nepřehlédnutelné. Ale proč by to někdo točil? Vždyť dnes lidi zajímají hlavně nekonečné seriály, které řeší neřešitelné problémy, kdo, kde, s kým a proč. Občas se to dokonce podaří zfilmovat i na plátno, když je dost sponzorů. Prostě směšnější, než soudružská úprava minulosti. Koho dnes vlastně zajímá osud ČSR v roce 1938? Prosím Tě, vždyť už to bude 75 let ! To nemá cenu. Pro soudruhy to cenu mělo a nepochybně i pro Vávru. Umíš si představit na místě režiséra někoho jiného? Snad ani nepřemýšlet. Ještě, že ten zaprodanec je tak talentovanej, viď woody? Prostě se drží řemesla a bohužel se přizpůsobuje nutnosti doby. Měl se na to raději vykašlat ? Opravdu je pro Tebe tak nepřekonatelně těžké oddělit historická a dějepisná fakta od toho rudého obalu? Bylo by tedy lepší, kdyby film vůbec nebyl natočen? V žádném případě. Síla filmu je právě v tom, že Vávra z toho dokázal vytěžit maximum, přes všechny překážky "Bolševický vliv tu není a nebyl" jen tak mimochodem slova Jiřího Pleskota (Edvard Beneš) to si asi soudruzi nahodili na smeč viď woody? Laxnost prvorepublikové buržoazie a vypočítavost západních mocností je tu zobrazena tak, jak je. Ovšem, nechali nás v tom ? No nechali...A jak píše Svěrák "Rus do toho chtěl jít s náma..." sice ho potom Hitler na chvíli zahnal až k Moskvě, ale tento fakt je nevyvratitelný. Samozřejmě, že šlo o mocenské zájmy. Vždyť i gen. G.S. Patton v Plzni prohlásil "Nebudu riskovat životy svých vojáků, při záchraně státu, který nám nebude po válce patřit " Šlo o pomoc bojující Praze, jen tak mimochodem. V Plzni vlály americké vlajky, v Praze tekla česká krev. A kdo ty nácky nakonec vyhnal ? No Rus ! Woody ještě píše, že je film účelový, a že má vyvolat nenávist vůči těm ubohým, Sudetským Němcům. Já si naopak myslím, že při scénách, kdy je Hitler v euforii, a kdy si Henleinovci bestiálně užívají nabytou moc (Somr mně svou rolí vážně vyděsil), musí každý neonacista, či zastánce opačné politiky, týkající se Benešových dekretů, slastně slintat, možná i téct, či stříkat, záleží na pohlaví. S geniálností Zdeňka Lišky jsem na tom stejně jako přítomný odpadový historik a stejně jako o Vávrovi si plně myslím, že věděl do čeho jde a jednoduše nezklamal. S tou podobností postav to nemyslíš úplně vážně woody že ne? Chápu, že jsi musel ten odpad nějak potvrdit, ovšem tohle je rána pod pás. Komunisté byly součástí vlády i lid byl takový jaký je zde vylíčen, tak to proč to sakra nezobrazit? Jasně, Gottwald je zde ukázán jako filozofující hrdina, který má poslední slovo. Ale vždyť už je to kurva přes dvacet let za náma ! Vždyť každej ví, že Gottwaldovi ruce byly v 50.letech pošpiněny krví. Proto to odsoudim ? Ani zdaleka ne ! Tak se tomu směj, těm Gottwaldovo proslovům a cílům, stejně jako grotesknímu fanatizmu Hitlera. Jaké obrovské štěstí máme, že se dnes můžeme na tento film podívat z tohoto svobodného pohledu. Soudruzi to možná nějak chtěli, ovšem Vávra z toho dostal vše, co mohl, a také jak mohl. Tohle jsou dějiny ČSR a počátek historie v Evropě na konci 30. a na začátku krvavých 40. let. Velkofilm, který neměl, nemá a nikdy nebude mít konkurenci. 2 sv. válka nepochybně začala a skončila na území Československa - tohle je potřeba vidět, poznat, porovnat a udělat si vlastní názor, který bude objektivní a ne nesmyslně zaujatý. () (méně) (více)
Před pár dny jsem se na tohle Vávrovo dílo podíval podruhé.Pan Vávra je, či byl jistě velmi dobrý režisér, ale byl také velmi dobrý gymnasta.A to jak v etické, tak v názorové, či postojové oblasti.Na jedné straně je tak silný film jako Kladivo na čarodejnice, a na druhé straně tenhle film.Snůška historických faktů, pseudofaktů, konfabulací, představ a tužeb. Kdo byl zadavatelem tohoto filmu je jasné.Příšerné selhání států na západ od našich západních hranic, které je nepopiratelným historickým faktem tu ale nepřekřičí bláboly jako například, že SSSR nám pomůže, když o to požádáme. No chtěl bych vidět, jako se do naší země valí transporty sovětských vojáků a techniky, když v té době naše země vůbec se SSSR nehraničila.Shora to bylo beckovské Polsko, zespodu pak polofašistické Rumunsko. Takže kudy by sem strýček Joe poslal svoje tanky? Hm?To snad ví jen čert a Josef sám!! Národní semknutost a cítění tady je tady vystiženo typicky česky a přesně.Je to ten fenomén blanických rytířů, který jsme prokázali, či vyjevili v r. 68 podruhé.Ale vždy jsme dokázali zdevalvovat, či posrat to, co jsme dávali najevo.To je jeden z odporných rysů české povahy.Přišli Němci a my heilovali.Nicméně přežili jsme Němce.Přišli Rusové a my volali ať žije SSSR.No to je paráda!! No a nakonec jsme zvonili klíčky na václaváku! Jak se praví v Ostře sledovaných vlacích.Češi jsou smějící se bestie.Adolf Hitler na naši adresu jednou pravil, že Češi jsou jako cyklista.Nahoře se hrbí a dole šlape....Ale vůči komu vlastně??? Co??? Vávra byl dobrý režisér.My nejsme dobrý národ ! Nebo je tomu naopak? Co??? A ()
Adorování komunismu by mi nevadilo, ani když už ne přímo lhaní, tak ohýbání dějin. Zkratkovité vykreslení postav, které jsou charakterizovány jen drobnými fyzickými znaky, bych taky přešel. A nad podivným rozhodnutím režiséra/scenáristy nechat Němce mluvit německy a všechny ostatní národy česky, bych jenom mávl rukou. Ale nulovou atmosféru a postupné utápění se v nudě odpustit nemůžu. Dny Zrady I & II se táhnou a i když popisují událostmi nabitou dobu, během níž naše malá země mohla ovlivnit směřování celé Evropy, tak jsou zoufale nevýrazné. Výkon o to působivější, když vezmu v úvahu že měl Vávra k ruce nosné téma, impozantní zástupy komparzistů, více než štědrý rozpočet, excelentní hudbu a přes tři hodiny času. A nic z toho. Hodně se mluví, bohužel ne vždy k věci. Značnou část dialogů pohltila snaha zdůraznit pokrokovost socialismu a všeobjímající zlo kapitalismu, o což tehdy nešlo ani ve druhé řadě, ani ve třetí, ani v žádné další. A když už se postavy uráčí komentovat vývoj situace, tak z nich prostoduchý scénář dělá svoje vlastní karikatury. Škoda promarněné šance, protože něco podobného už nikdo nikdy nenatočí. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (16)
- Všeobecná mobilizace československé armády v září 1938 byla vyhlášena na základě schůzky anglického a francouzského velvyslance s prezidentem Benešem, kde padla okřídlená věta „vlády Francie a Velké Británie již nadále nemohou nésti riziko, aby radili Československu nemobilizovat“ a snaha o objektivitu spočívající v odhodlání části představitelů Anglie a Francie pomoci ČSR, viz první lord admirality Sir Duff Cooper (Josef Langmiler) a nabídka demise dvou členů francouzské vlády. (SeanBean)
- Eduard Cupák odmietol stvárniť prezidenta Edvarda Beneša. (Raccoon.city)
- Jaromír Hanzlík je v titulcích uveden jako Jaroslav Hanzlík. (Hellraiser12)
Související novinky
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)
Reklama