Ed Wood

Asi nejdospěleji pojatý Burton, přesto lehce rozpoznatelný. Tentokrát ovšem nenechal hrát svou morbidní fantazii, ale inspiroval se skutečným příběhem možná až příliš odhodlaného režiséra s trošku odlišným pohledem na svět. Jeho ztvárnění Johnnym Deppem asi nepotřebuje komentář. A když se přidá famózní Martin Landau nebo roztomilý part Billa Murraye, není obrany. Timův opus magnum. Filmařina není o malých detailech. Je o velikosti filmu. (23.03.2006)

75% - Upřímně řečeno nevím, jestli se tady Burton snažil navodit atmosféru okolo „slavného“ režiséra tím, že použil pár jeho „fíglů“, ale tento film jsem mu zkrátka nezbaštil. Vše při tom začalo slibně. Po teatrální ouvertuře skvělý začátek s parádním úvodním záběrem, a s velmi působivou hudbou Howarda Shorea. Film začínal splňovat má vysoká očekávání. Pak ale nastalo časté opakování téhož. Jak dějově, tak i hudebně. Logika citací Labutího jezera mi rozhodně ušla (viz diskuze). Díky různým nepřesvědčivým elementům scénáře na mě Johnny Depp po čase začal působit jako parodie sebe sama, a já přestal rozumět smyslu existence tohoto filmu. Nehodnotím tento film kriticky proto, že bych neměl rád transvestity, či holywoodské „legendy“. Ed Wood mě prostě kromě svých Burtonovsko-atmosferických triků, či Bélových strhujících monologů s náhle rozšířeným hudebním podbarvením prakticky ničím nezaujal. Na film se krásně dívá, stojí za shlédnutí, ale kdybych nebyl býval od něj tolik čekal, byl bych býval nebyl tak zklamán…Proto "jen" 4* ;o) (14.11.2006)

Snad ta nejlepší pocta člověku z filmové branže, kterou můžete shlédnout. Ed Wood je na filmařském poli skutečnou legendou, i když legendou v negativním slova smyslu. Neměl žádný filmařský talent, žádné peníze, žádnou invenci. Čeho však měl přehršel, to byl zápal k filmařině. Točil svá béčka s absolutní radostí a láskou k filmování. Jeho filmy proto dnes nejsou vesměs označovány jako nejhorší filmy všech dob, ale jako kultovní braky kultovního režisérského neumětela. Jím ale ani vzdáleně není Tim Burton. Člověk se zápalem pro filmování, ovšem s talentem, dokonalým důvtipem a invencí. Když jsem se dozvěděl o tom, že životopisný snímek o Edu Woodovi natočil Tim Burton, tušil jsem, že to nebude úplně normální film. A měl jsem pravdu. Ed Wood je kromě životopisu titulní postavy rovněž černočernou komedií s typickými Burtonovskými prvky a humorem. Johny Depp je zcela zaslouženě jedním z nejlepších herců součastnosti. Ed Wood je v jeho podání dravý a rozdováděný floutek, který ovšem ví co dělá a svým okolím zůstává neuznáván a nepochopen. Martin Landau vlil Bélovi Lugosimu novou krev do žil, podal ho jako velmi svérázného a zajímavého chlapíka a zcela zaslouženě byl odměněn soškou Oscara. Dále mě velmi potěšil Bill Murray, který se líčil jako ženská, mluvil jako ženská a navíc se jí i chtěl stát. A v první chvíli jsem nemohl poznat Vincenta D'Onofria v roli Orsona Wellese. Nádherná, atmosférická, éterická a expresionisticky černobíle půvabná podívaná. (06.04.2007)

Když jsem pracoval pro Universal, točili jsme dvě tři scény denně. Ale Eddie jich udělá dvacet, třicet. Je neuvěřitelný. Poklona jednomu šílenému, ale nadšenému snílkovi, který navždy obohatil Hollywood a legendární souboj s gumovou chobotnicí. Pro fanoušky Tima Burtona či kinematografie obecně, je ED WOOD výbornou podívanou. Pro fanoušky Tima Burtona a zároveň skutečného Wooda, je to krystalicky čistá filmová zábava a až dojímavá černobílá dokonalost. Znalost minimálně Plánu 9 z vesmíru, budiž velkým plusem, kdo viděl, užije si tento černobílý klenot o to víc. Už od stylových úvodních titulků, záležitost pro opravdové filmové fanšmejkry a ihned po původním Batmanovi, nejlepší Burtonův snímek, s vynikajícím Johnnym Deppem v hlavní roli (plus doslova fenomenální Martin Landau v životní úloze, za kterou získal Oscara). Pocta filmu. Belo, jsi rozrušený, nechceš na vzduch? - Hovno! Jsem připravený, rozjeďte kameru! (15.11.2020)

Měl jsem tu „čest“ pouze s jedním z Edových filmů, Plan 9 from outer Space. Ano, byl hrozný, ale Tim Burton se rozhodl ukázat, že všechno bylo jinak. Dvě hodiny filmového času věnoval kolegovi, který zůstal pouze nepochopen. To neuvěřitelné nadšení, kterým při natáčení svých filmů oplýval, bylo až nakažlivé a z tohoto díla to sálá v každém záběru. (Dle mého) životní výkon Johnnyho Deppa jemuž stačí jenom nefalšované pousmání na producenta a divák mu to sežere se vším všudy, přináší do každého záběru téměř až dětsky neskrývanou radost z vlastní práce. Když pak proběhne legendární rozhovor s Orsonen Wellsem, začne se odvíjet jeden z nejhypnotičtějších, nejdojemnějších a zároveň nejkrásnějších konců filmového nebe. Klobouk dolů Time, klobouk dolů Johnny, odpočívej v pokoji Ede (21.10.2005)