Strašidlo cantervillské

Jediný povedený (tv) film Víta Olmera. Jiří Bartoška má sice k dokonalosti daleko, ale takřka celý zbytek obsazení hraje zcela bezchybně a velmi dobrý scénář Ivo Pelanta si evidentně vychutnává. Film je navíc oproti přece jen hodně literární Wildeově předloze o mnohé obohacen a dopadlo to dost dobře. Doporučuji. (02.05.2003)

Příběh Oscara Wilda jsem nikdy nečetl, měl jsem jen hrubou představu, o čemže by měl děj pojednávat, ale za to jsem viděl několik Olmerových filmů a měl jsem obavy, že to žádná velká sláva nebude. Líbili se mi od něj snad jen dva kousky (Bony a klid, Tankový prapor). Již od prvních minut jsem ve vzduchu něco cítil a duch to určitě nebyl. Suchý britský humor a „demokraticky“ americký smysl pro srandu v českém podání zněl místy neskutečně trapně, ale naštěstí se tu našly i chvíle, kdy jsem se i já zasmál. Bohužel další věcí, kterou u mě tato „hororová“ komedie narazila, byl herecký ansámbl. Petr Nárožný se sice snažil, co mohl, ale sám to rozhodně utáhnout nemohl. Bohdalová moc prostoru nedostala, Konvalinková byla prkenná až běda, Renč bohužel trapný a Kotajná kromě svých dvou „kůzlátek“ taky žádná sláva. Dlouhý snad zaperlil jen svými básničkami a Bartošku moc nemusím – docela jsem čuměl, že neměl při scénách v hubě cigárko, ale tak snad mu stačil ten chlast. 50% (17.12.2013)

Menší dilema v hodnocení nakonec rozhodly detaily, které vlastně nemohou být nepodstatné. Skvělý potenciál celého námětu dle mého brzdí samotný Vít Olmer, svým vedlejším castingem a celkovou nedotažeností. Humor výborný, ale nicotně podaný, temná atmosféra i závěrečný děs také skvělý, ale opět velmi tuctové, chvílemi pohádkové. Naopak se Olmer zaměřuje na dívčiny bez košilek v čele s Ulrikou a prznění některých herců. Prkenný Hanák stačí. Nárožný a spol. samozřejmě perfektní. Holubová jako učitelka francouzštiny velmi dobrá a Bartoška bravurní. Rozhodně lepší tři, nicméně bych si vedle kolonky režie přál vidět zvučnější jméno, které by výrazně změnilo i jména pod sebou. (28.10.2014)

Jako malou holčičku mě děsily úvodní titulky. Vždycky jsem se běžela schovat do své postele pod peřinu. Tam jsem se cítila nejbezpečněji. Dnes, když už jsem dospělá, tak se všemu směju. Bartoška byl chvilkami roztomilý a dokonce mi připomínal francouzského otce Fura z Boyardu. Nedivím se mu, že svou choť probodl mečem, akorát jsem si říkala, že to s ní vydržel tak dlouho. Byla to pěkná čarodějnice a ten je chraplavý smích se nedá zapomenout, holt Bohdalka je Bohdalka. (17.04.2011)

Kvalitní scénář plný parafrázující ironie (stylový předobraz Pirátů z Karibiku), který si říkal o plnohodnotné filmové zpracování, umožňující překonat občas trochu jevištní stylizaci scén (Nárožný). Tajemno, tradice, pokrok, láska. Dobrý Dlouhý, Bohdalka odkázaná do patřičných mezí, šlechticko-pionýrský Renč, Hanák na straně zákona v pojetí důstojnějším než u Mazaného Filipa, ♫ nedbalá hudba (Mil. Halík). 3-4* (10.02.2013)