Walk the Line

Silné 4*. Vlastně nebýt toho zakončení (rovina otec - syn) a asi i pocitu, že jsem to už někde viděl (to vážně v USA neexistuje jediná star, která neměla problémy s fetem a chlastem, nebo se o nich jen netočí filmy ?:), bylo by to na plný počet. Líbí se mi ''tyhle časy'' a stejně tak tehdejší způsob tvorby muziky - 80%. PS: Skoro se mi nechtělo věřit, že ta půvabná a talentovaná slečna, co zde chodila po lajně, je tatáž blbka, co se onehdá učila na právníka. Kdo ví, kdyby si vybírala o něco serióznější role, mohla mít těch plešounů třeba víc. (18.02.2012)

Z takovejch tech zivotopisnejch filmu je tenhle jeden z nejlepsich. Podobny filmy sice nevyhledavam a styl hudby Johnnyho Cashe neposloucham, ale tohle bylo fakt neco. Od zacatku do konce naprosto perfektni, ani jsem si to neuvedomil a byl konec filmu. Herecky vykony jsou perfektni, Reese me dost prekvapila a naprosto zaslouzene dostala oskara. Joaquin Phoenix byl taky perfektni, nekde ho sice nemuzu ani videt, ale do tohohle filmu se skvele hodil a krom toho perfeknte zpival (To i Reese.). Jediny co mi na nem prislo divny, bylo, ze at uz byl nadrogovanej nebo strizlivej, porad mel nejak povislej koutek ust (Pripomnel mi Stallona.) a chvilkama mluvil jak magor. Taky me mile potesil terminator Robert Patrick. A ty Cashovo pisnicky byli jednim slovem nadherny. Sice jsem nevidel Raye, ale tezko bude lepsi nez tenhle film. Bravo Mangolde. (01.08.2006)

Hello, I'm Johnny Cash Na tento film o jedné legendě jsem fakt moc těšil a výsledek mě nezklamal. Walk the Line je parádní film, který si mě získal především tím reálný zobrazením Cashe (přeci jen se o něm traduje, že to byl muž, který vyzkoušel každou drogu, co na světě existuje) ale zároveň vás nenutí si o něm myslet, že to byla troska. Byl to (zřejmě) smutný muž s pár problémy, ale když stál na pódiu, tak neměl konkurenci. Navíc výkony Phoenixe a Witherspoon jsou prakticky bezchybné, takže jsem nemusel dlouho přemýšlet. Co jiného taky dát filmu o legendě, když to je tak precizně natočené. 100 %. (19.12.2012)

Johnnyho Cashe mám rád a jeho hudbu zbožňuju. Ray mi otevřel oči a ukázal geniální jazz, přes který jsem se dostal k výbornému country a poznal i Johnnyho. Můžu snad zachovávat objektivní pohled na film, v němž před mými zraky najednou ožívá legenda a zpívá písně, které denně zaplňují mé reproduktory? Nestydím se, že když zdrcený Phoenix začal v nahrávacím studiu hrát Folsom Prison Blues, z očí se mi vyvalily slzy, protože ta bezmoc, ale i naléhavost byly skutečně znát, zvlášť když si uvědomím, jak se později skladba proslavila. V takovém stavu jsem prožil prakticky celý film. Phoenixovi snadno uvěříte jeho převtělení (hlas i výška téměř odpovídají) a živá vystoupení, která tak naplno prožíval, patří mezi nejsilnější části filmu. Jen je trochu škoda, že ho režisér vždy nenechal hrát víc než jednu skladbu – a občas pouze její konec. Dobře je tady zachycena i podstata country skladeb – když se Raye Charlese v Rayovi ptali, proč má rád country, odpověděl, že miluje příběhy. Díky tomu, že je ve Walk the Line vyprávěno i Cashovo dětství, sami se přesvědčíme, jak moc jej poznamenalo, aby své zážitky vložil do textů Kdo Johnnyho neznal, může si o něm i jeho hudbě udělat, řekl bych, solidní obrázek, a pro nás, kteří ho už nějaký ten pátek posloucháme, je to nádherný dárek, pocta hudební ikoně, ke které se budeme vždy rádi vracet a s dojetím sledovat jeho přetěžký život. (12.08.2006)

Zajímavý životopisný snímek o country legendě Johnny Cashovi, jeho nesmělých začátcích, životu na drogách, o jeho láskách, výhrách i pádech. Natočeno až překvapivě dobře a barvitě, ačkoliv nijak novátorsky. Děj začíná i končí slavným koncertem ve Folsomské věznici. Trailer: http://www.csfd.cz/film/116755-walk-the-line/videa/ (21.11.2009)