M*A*S*H

Film, ze kterého rozhodně NEvychází jeden z nějlepších seriálů v historii. Film, který kritizuje válku a všechny idioty v ní, i ty vtipné a relativně kladné. Otázka, zda může být bezohledná šikana pitomců vykoupena záchranou života zubaře s "nejslavnějším vrtákem v Korei", je nasnadě. Nemůže. Ale tady tak nějak funguje, že i když nemá člověk hlavní hrdiny rád, film se mu právě pro ten bezbřehý hnus líbí. (18.05.2013)

Seriál MASH je geniálny a tiež patrím medzi tých, ktorý tento film videli až po ňom...Je to fajn "podívaná", ale človek sa chtiac-nechtiac nevyhne porovnávaniu a o to viac gratulujem autorom seriálu, že sa im podarilo inšpirovať sa a všetko vylepšiť. Či už protivojnovú iróniu a sarkazmus (ktorý tu nie je taký trefný a zábavný), postavy (tu málo rozvinuté o nejakej psychológii sa tiež veľmi nedá hovoriť, pričom Hawkeye mi dokonca občas ani nebol veľmi sympatický). Robert Altman sa možno radí medzi najväčších režisérov všetkých čias, ale ja stále nechápem prečo a ani po MASHi som to nepochopil... (15.01.2009)

Zvláštní atmosféra.. Film, odehrávající se v Korei v době Korejské války a přitom se tam o válce vlastně nikdy nikdo ani nezmíní. Ano - pořád jsou na operačním stole rozmasakrovaný vojáci, ale ani slovo o válce. To ještě víc zobecňuje protiválečný nádech filmu a výsměch armádě, což lze tudíž aplikovat na jakoukoliv válku. Ať už autor knižní předlohy je nebo není zastáncem války v Korei, je podsatné, že se vysmívá vojenské hierarchii a militantům. Celou dobu jsem se přihlouple usmíval žertíkům hlavních hrdinů. Fotbal ale dostal (pro mě) nepochopitelně dost prostoru. Závěrečné titulky jsou lahůdka:) PS: Se seriálem se to ani nepokoušim srovnat, to prostě nejde. Společné to má máloco..jména postav, místo a čas. Toť vše. Mám rád obojí - nezávisle na sobě. (07.04.2008)

(1001) Pro pořádek je potřeba uvést, že následný seriál jsem v dětství sledovala častěji než večerníček, takže ten bude v mých představách při jakémkoliv srovnávání vždycky představovat zlatý standard. A když už jsem v tom uvádění, tak pro zjednodušení bude dobré říci, že jsem tento film nepochopila. Nějakým způsobem "rozumím" tomu, co se tam děje, a jaké asi byly tvůrčí záměry za jednotlivými rozhodnutími, ale zvolený směr nechápu (kdyby se k chápání používalo srdce) a občas mi jde opravdu hodně proti srsti. S celým filmem to mám nějak podobně jako s úvodní písní "Suicide is painless". Bez kontextu je to skoro děsivé, jak se zpočátku zdá neškodná a líbivá, ale s každým dalším zamyšlením se stává hloupější a nebezpečnější - zejména kvůli textu a unylému tónu interpreta, který nenaznačuje moc odstupu nebo probíhajících rošťáren. Použití písně ve filmu samotném během poslední večeře jí mírně napravuje reputaci, protože tam jí díky sledu událostí mohu částečně odpustit. A toť právě i můj soud nad celým filmem. Některé momenty můžou být působivé, ale celek není zkomponován tak, abych to ocenila. Moje oblíbené antiválečné satiry vypadají jinak. Už jen co se týče roku 1970, tak u mě vyhrává Hlava 22 na celé čáře. Tam se s absurditou pracuje tak, že tomu rozumím hlavou i srdcem a obojí plesá. Oproti tomu jdou Altmanovy způsoby mimo mne. Ponižování Šťabajzny v ní odhaluje tu křehkost, kterou toužil ukázat? Co to probůh?! (03.01.2017)

Taky se hlásim k těm lidem, co pravidelně sledovali seriál MASH a tento film viděli až později. Srovnávat film a seriál moc nejde, protože snad kromě postavy Radara (Gary Burghoff) je všechno o hodně jiný. Humor ve filmu je černější, postavy nejsou tak černobílý a nejsou tady ty tuny patosu a pokusy o moralizování, který tak od půlky seriálu byly snad v každym druhym dílu. Zklamalo mě, že film postrádá nějakej souvislejší děj. Je tam nějakej začátek, pak následuje několik epizodek, který nemaj spolu prakticky žádnou souvislost a najednou je konec. Ale celkově se mi to určitě líbilo o něco víc, než seriál. (19.11.2008)