Reklama

Reklama

V neděli 14. listopadu 1965 se ve vietnamském údolí Ia Drang poprvé střetli Američané s nepřáteli z komunistického severního Vietnamu. Tři sta devadesát pět amerických vojáků mělo proti sobě desetinásobný počet nepřátel, kteří navíc byli na svém území. Následné třídenní boje vstoupily do historie jako počátek vietnamské války... Film scenáristy a režiséra Randalla Wallace zachycuje nejen pekelnou bitvu, která se v "údolí stínů" rozpoutala, ale též pocity lidí, kteří se jí účastnili. Nebyli to jen američtí a vietnamští vojáci - dramatické události totiž prožívali na dálku i jejich nejbližší, zejména manželky. Nicméně hlavním hrdinou je plukovník Hal Moore (Mel Gibson), upřímně věřící katolík a otec pěti dětí, ale především vynikající voják a stratég, který se neobává ani těch nejnebezpečnějších situací. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (480)

StarsFan 

všechny recenze uživatele

"My, kteří jsme viděli válku, její obraz nikdy nepřestaneme vidět. V tiché noci budeme navždy slyšet výkřiky. Tohle je náš příběh, byli jsme vojáci a byli jsme mladí." Film mnoha rozporů. Na jedné straně je tu tradičně hodně dobrý Mel Gibson v roli tak trochu "tatínkovskýho" velitele praporu, krásná surovost některých vojenských záběrů (třeba scéna s ohořelým vojákem nebo vyplachováním krve z vrtulníku byla úžasná), nechybí ani trochu vtipu. Jenže co prostě nesnesu jsou záběry ve stylu: "Mel Gibson s povídá s vojákem, podvědomě si uvědomí, že pět metrů za ním stojí dva Vietnamčíci a chtějí ho zastřelit, otočí se, sejme je a vklidu si povídá dál". Nebýt podobně trapných okamžiků hodících se spíš do akčních komedií nebo parodie, mohl to být výborný film. Takový pohled na to, že válka většinou nepřinese nic jiného než spouty mrtvých. "Nikdy si to neodpustím." "Co, pane?" "Že mí muži... že mí muži zemřeli, a já ne." Lepší tři hvězdičky. ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

Četl jsem si o jednom z hrdinů a knížka (x) mě přivedla sem, ale je to vážně nešťastná filmová pocta bitvě v údolí Ia Drang. Už v první třetině vás trefí nebezpečně moc otravnýho patosu, tragických pohledů a modlení se, poté sice přijde spousta cool střílení a akce, ale také zmatku a blbostí. Takže než bych byl v závěru dojat, vyšel z toho slabý klišé kočkopes. Nevím no, když už chcete film na počest obětí, nestačí vzít Mela Gibsona, představoval bych si celkově větší cit a lepší úroveň. ()

Reklama

nash. 

všechny recenze uživatele

Nevadí, že to vlastně nebyl žádný pořádný příběh, jen jedna velká dlouhá efektně nasnímaná bitva, nevadí, že to bylo až po strop narvané patetickým vlastenectvím a náboženskou agitkou, užil jsem si to s pocitem téměř úplné spokojenosti. Měl jsem chuť na pořádnou válečnou řež a tu jsem dostal. Nemyslím však, že bych se k tomu někdy chtěl vrátil nebo si z toho za pár týdnů něco pamatoval. Možná tak scénu Halova rozhovoru s malou dcerkou. ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Historická fakta by měla být zřejmě v pořádku. Tedy až na to, že zatímco Američané uvádějí svých padlých 237 a nepřátelské ztráty 1 064 (1 645). Severovietnamská strana napočítala sejmutých Amíků kolem 1 500 a své straně přišla o 559 soudruhů. Nedělá mě problém uvěřit americké verzi. Co mě ovšem činí problém je tento film. Zpočátku vše začíná takovou malou náboženskou idylkou, kdy se hlavní postavy včetně Mela Gibsona modlí až o duši. Chodí do kostela, modlí se u postele. No prostě křesťanská agitka jako blázen. Po jednom povedeném fórku z výcviku, který se týká pozdravu pěkného dne se přesouváme na bojiště. A tady začíná hlavní problém. Zmatek nad zmatek. Je to nepřehledné. Je to hrdinské. Vlastně to připomíná Tarantínovu Pýchu národa. Kdy se velitelé, kteří hájí zájmy hvězd a pruhů ani nemají potřebu se krýt. Stále tak rozhodně postávají. Pronášejí odhodlané kecy a znovu a znovu se vytrvale brání před nájezdy evidentně hodně neschopných severovietnamských vojáčků, kteří lítají do střel, skoro bych řekl že skáčou. Nakonec i tahle bitva naštěstí končí. Vietnamci uznají že takového režiséra jako je Randall Wallace stejně porazit nemůžou a odtáhnou do Kambodže, aby o pár dní později až filmový štáb z údolí la Drangu zvedne kotvy, si vzali své území zpátky. Jeden z nejhorších vysokorozpočtových válečných filmů všech dob. 60% ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

50 let za Stonem a 100 za Coppolou. Agitka s modrookým gerojem a pětníkovým moralizováním. Některé akční sekvence pěkné, ale ani zdaleka se nechytají na namové perly ze 70. a 80. let. Nepoučitelná kinematografie, která se po skvostné filmařině s myšlenkou opět při zpracování válečného tématu obrátí k laciným pózám a patosu (byť nepochybně dobře míněnému). ()

Galerie (88)

Zajímavosti (28)

  • Herci strávili dva týdny před produkcí ve Fort Benning v Georgii, kde Mooreova (ve filmu Mel Gibson) letecká jednotka v roce 1965 absolvovala výcvik. Den před začátkem produkce zorganizoval Randall Wallace bohoslužbu za ty, kteří přežili bitvu v Údolí stínů i za herce a štáb, kteří budou vyprávět tento příběh. (Taninaca)
  • Film vznikl podle vzpomínkové knihy "We Were Soldiers Once… And Young" generálporučíka ve výslužbě Harolda G. Moorea (ve filmu Mel Gibson) a válečného zpravodaje Josepha L. Gallowaye (Barry Pepper), jenž se skutečné bitvy zúčastnil jako pozorovatel. Oba autoři se na snímku podíleli jako odborní poradci. (ČSFD)
  • Celkem bylo natočeno 150 hodin filmového materiálu. Tvůrcům trvalo 6 celých dní jen tento materiál zhlédnout. (ČSFD)

Související novinky

Bruckheimerův Tobruk?

Bruckheimerův Tobruk?

05.09.2008

Že by hollywoodský hitmaker chystal předělávku Marhoulova válečného filmu? To ne, ale v adaptaci románu Stevena Pressfielda Killing Rommel se rovněž staneme svědky bojů mezi spojeneckými vojsky a… (více)

Reklama

Reklama