Údolí stínů

Dokud Wallace útočí v módu hrdinských vojáků, kteří ve zpomalených záběrech střílí, běží či umírají, funguje na mě každý výstřel či pád natolik silně, že jsem začal až překvapivě rychle hledat kapesník. Jakmile se ale příjemný patos začne tavit do slov a nekonečných ceděných frází o hrdosti, manželkách či umírání za vlast, je kouzlo pryč. To pak najednou začne na povrch vyplouvat roztahanost scénáře nebo občasná obrazová rutina. Nebýt toho, že je Hal psaný doslova na tělo Melu Gibsonovi, který z podobných rolí dokáže vystřílet naprosté maximum, šel by výsledek o třídu níž. (06.05.2006)

M.GIBSON v roli, ve kterých mi sedí. Tedy v roli vůdce, který nám cpe myšlenku, že když (už) jít do války, tak né s plukovníkem AČR, ale s plukovníkem HAL MOOREM !! Dál je to klasika: 1.) napalm je humáč 2.) když nakládají většinu z roty ,,C" a je třeba je nahradit, rozhodně se tím nemyslí, že rota ,,C" hromadně odjela na dovolenou 3.) řekne-li umírající voják ,,jsem rád, že jsem mohl položit život za vlast", pousmějeme se asi my, pro který je položit život za vlast podobný, jako položit věnce na hrob neznámého vojína. Dobrý americký válečný film, ve kterým se hraje na city i tam, kde jste to ještě neviděli. A taky, že k národní hrdosti se prostě dá vychovat (nebo si o tom můžeme myslet svoje) a že se američani furt snaží pochopit (jedno a to samý) - Vietnam. (A bohužel se zněj nikdy nepoučí)!!! (19.07.2005)

Spoilery! Místo všemožných patriotistických píčovin, by mi mohli tvůrci v rámci podobného filmu konečně vysvětlit, jak se může obranná válka proti Vietnamu odehrát v tamější džungli. Na neznalého diváka jako jsem já to poté nesprávně působí tak, že ten kdo brání svoji zemi je spíše Vietnam. Největší výtku mám k úvodním 45 minutám, které jsou dokonalým představitelem všeho, co v podobných snímcích nenávidím. Patetické představování všech manželek od na smrt jdoucích zelených retardů na mě dojem opravdu neudělalo. Co na tom, že páni dobrovolně opustili své nejbližší, mnohdy navždy, aby mohli hájit politické zájmy několika pánů nahoře. Jakmile byl divák konečně obeznámen s rodinami všech vojáků, tak se děj konečně přesunul na bojiště, kde se konečně bylo místy na co koukat. Život zde položil dokonce i jeden černoušek. V USA byli pro svoji barvu kategoricky odmítáni, do mnoha podniků jim byl zakázán vstup, ale když šlo o válku, tak tam samozřejmě dostal právo dobrovolně zemřít. Kdyby z válečných scén tvůrci odebrali tu otravnou hudbu a množství zpomalených záběrů, tak bych hvězdu přidal. Takhle to budou díky kolosálně sračkoidnímu úvodu, který se nedal snášet ani po dvou pivech, jen dvě hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka Pajkenzi. (05.06.2017)

Neuvěřitelně slabý film z Vietnamu. válka tu působí téměř idylicky, je to takové učesané, nikdo nemluví sprostě, všichni mají doma své blízké, kteří na ně myslí, jak konají svou povinnost tam daleko ve Vietnamu za Americkou svobodu, celkově je to o ničem, ježto americký patriotismus nepovažuju za obsah. Jeden z filmů, které jsem prostě nedokázal zkouknout v celku, ale musel jsem použít posuv. (17.03.2007)

Ono ten proklamovaný patetizmus a patriotizmus nie je vôbec tak strašný, najmä vtedy, ak idete do filmu s podobnými obavami. Áno, počuť vo filme z roku 2002 z úst vojaka, že rád umrie za svoju vlasť, je už dosť mimo a keď tu máme filmy, ako Apokalypsa, Čata alebo Full Metal Jacket, tak takto klasicky poňatý film z Vietnamu nemá šancu uchádzať sa o post umeleckého diela. Našťastie ale celá stopáž od cca 30 minúty až po koniec je jedna veľká a skvele nakrútená akčná scéna. Flashbacky do blízkej budúcnosti nie sú vôbec od veci, považujem ich za dobrý nápad. Ale asi by viac vynikol vo filme, ktorý by nehovoril, že hrdinovia boli na oboch stranách a ženy trpeli ako v USA, tak vo Vietname, ale že tá vojna bola skrátka jeden veľký omyl. (03.08.2020)