Vládci loutek

Sice trochu laciná, ale pořád jedna z nejlepších verzí zpracování klasického Henlainova románu. Tedy, ne že by to přímo opisovalo stránky, ale funguje to jako film. A to s méně známými herci! Svého času byl tento snímek nekorunovaným králem sci-fi, na který se kupodivu dá dívat i dnes, aniž by člověk utrpěl šok z vystřízlivění devadesátkového opojení. (28.04.2014)

Vykrádačka Aliena překypující filmovými klišé a vyznačující se opravdu mizerným scénářem bez hlavy a paty. Mám rád horory a béčkové Sci-Fi, ale problém Vládců loutek je v tom, že je film myšlen naprosto vážně. Začátek ještě ušel, ale pak se film zvrhl v kombinaci dementních rozhovorů, nesmyslného děje a špatných hereckých výkonů. Zvraty ve filmu se dějí naprosto nezávisle na ději a profilu postav. Navíc jsem se strašně nudil. (20.03.2008)

Adaptace jednoho z nejzásadnějších a nejslavnějších románů Roberta A. Heinleina, slavného klasika sci-fi hžánru, nedopadla bohužel nikterak skvěle. Schází jí přímo k uzoufání atmosféra. Heinlein svůj román napsal v období studené války jako určitou paralelu na tehdejší hysterii týkající se špionománie a román se dá chápat jako určité podobenství honu na čarodějnice. Z toho námětu se dalo vytěžit nesrovnatelně víc a i leckteré laciné, nicméně profesionálně natočené béčko z tohohle srovnání vychází lépe. Hlavním hrdinům schází charisma a největší hereckou hvězdou je tady Donald Sutherland, který mimochodem zas tak oslnivý herec není. Jak z hlediska scénáře, tak režie i hereckých výkonů je to neslaná nemastná záležitost, která ze všeho nejvíc nudí. Slušné jsou nicméně triky Grega Cannoma. Celkový dojem: 50 %. (18.06.2006)

Přestože je to vlastně remake remaku adaptace románu, který vychází z jinýho románu, myslím že je docela zdařilý. Rozhodně mnohem lepší, než Fakulta s Elijahem Woodem, která je ze stejnýho ranku. Tohle je podle knížky Roberta Heinleina, ale téma kdy mimozemšťani ovládnou plíživě svět je a bylo tak často využíváno, že vlastně dnes ani není jasné, kdo ho první užil. Toto zpracování se mi líbilo. Nejde tu moc o triky, ani kdovíjaký exteriéry a i když hlavní postavy toho moc inteligentního nenamluví, je to zábava. Podobná zábava, jako Chobotnice s Treatem Williamsem. Obě to jsou běčka jak nohy, ale zábavný. A Donals Sutherland hraje dobře všechno, takže i tohle. (15.02.2006)

Heinleinovy povídky i knížky jsem vždycky rád čítával a zprvu mě často překvapovalo, že jsou jejich náměty a zápletky i o nějaké půlstoletí později stále záživné, zajímavé, podnětné, zkrátka nadčasové. U Puppet Masters tomu není jinak a jsou krásným příkladem toho, jaké dobré sci-fi příběhy vznikaly "díky" paranoidní a stísněné atmosféře studenoválečných padesátých let. Jen režijně i scénáristicky poněkud odfláknutá závěrečná půlhodinka mi brání v udělení plného počtu. A pak taky třeba srovnání s mým veleoblíbeným, žánrově příbuzným Species s Madsenem; Puppet Masters jsou přece jenom minimálně o půl třídy níž, i když Sutherland je coby cynický a pragmatický agent na jedničku s hvězdičkou. (22.05.2017)