Donnie Darko

Nejsem si zcela jistá, zdali Richard Kelly chtěl, abychom celý příběh do mrtě pochopili, ale určitě chtěl, aby jsme ho s Donniem maximálně prožívali. Vložil do toho celý arzenál takových situací, že jsem po celou dobu zaznamenala snad celé spektrum pocitů od soucitu, empatie, po rozhořčení z nepochopení, úžasu z některých vizí nemocného Donnieho, bylo toho opravdu hodně, až po totální překvápko hereckého umu Jakeho Gyllenhalla. Podle mě tady jedna projekce nestačí a to nemluvím o té muzice, která to celé skvěle podkreslovala. Asi v desáté minutě jsem se tak lekla, že jsem nadskočila na židli.....a tím to všechno začalo, chytl a nepustil mě Donnie až do poslední klapky. (19.10.2015)

Noční můry a fantazie zamotané do reality, nebo realita zamotaná do nich. Je to, jako opakovaně se budit ze sna, znovu se do něj nořit a znovu budit. Sotva se na chvíli zorientujete ..... už se zase ztratíte v jiném ději. A oba děje se prolínají, splývají, unikají, matou ..... a ten sen, ačkoliv se snažíte sebevíc ..... ten rozluštit nejde. Prapodivný film. A protože jedinou jistotou, pro mě zůstává odkaz na povídku Grahama Greena „Ničitelé“ jdu si ji vylovit z knihovny a znovu připomenout. „Což by mě (jak pravila profesorka literatury) při nekonečných 13-ti stránkách (omyl 15-ti) mělo udržet vzhůru celou noc“ (12.05.2005)

Povedený, sebevědomý debut, kterému se daří vyvolat docela zvláštní, místy ponurou atmosféru. Nejasnost, resp. nevysvětlitelnost Donnieho Darka je tak trochu dvousečná zbraň. Na jednu stranu vás udržuje v nejistotě, v tápání, co se děje, ale na druhou stranu je zklamání, že film se příliš nevyvíjí a nikam nedospěje. Dá se říct, že mu chybí pořádná pointa, neboli tah na branku a nic na tom nespraví ani Director's cut... Fajn, že Jake Gyllenhaal se tady ukázal v dobrém světle. 7/10 (08.07.2008)

Zajímavý film. Donnie Darko má především strhující atmosféru, nakonec mi ani nevadí, že jsem to celé tak nějak nepobral. Vlastně pochybuju, že ten film nějaké jedno správné vysvětlení má, podle mne patří k těm snímkům, které se mají spíš emočně prožít, než rozumově pochopit. Zatím nejednoznačné 4 hvězdy (nevím, zda silné, nebo slabé), až si najdu čas na druhé zhlédnutí tak možná názor poupravím. (11.09.2008)

Hooodně silné 4*. Vynikající psychedelie, která nevodí diváka za ručičku, chytře svádí k mnoha interpretacím, ale není třeba jí pochopit, stačí si jí pocitově vychutnat. A sleduje se to jedním dechem. Jak úlevný pocit ve srovnání s Kellyho následným ´Southland Tales´, kde si zpětně člověk uvědomí, jak se tam Kelly až nehorázně trapně opakuje a kde se z dialogů dozví maximálně to, kdo komu přeblafnul, anebo by chtěl přeblafnout a kdo má velkýho ptáka a kdo ho má naopak malýho. Kelly, spadni rychle na zem, nebo se do historie filmu zapíšeš jako mýtus, který nikdy nepřekročil stín své silné prvotiny. (29.05.2008)