Pomáda

Soundtrack Olivia Newton-John, Stockard Channing, Warren Casey, Jim Jacobs, Sha Na Na, Grease (Related Recordings) a John Travolta: 1. Grease - Frankie Valli [3:25] ,2. Summer Nights - John Travolta/Olivia Newton-John [3:36] ,3. Hopelessly Devoted To You - Olivia Newton-John [3:05] ,4. You're The One That I Want - John Travolta/Olivia Newton-John [2:49] ,5. Sandy - John Travolta [2:35] ,6. Beauty School Drop-out - Frankie Avalon [3:59] ,7. Look At Me, I'm Sandra Dee - Stockard Channing [1:40] ,8. Greased Lightnin' - John Travolta [3:14] ,9. It's Raining On Prom Night - Cindy Bullens [2:52] ,10. Alone At The Drive-In Movie [2:25] ,11. Blue Moon - Sha-Na-Na [2:23] ,12. Rock N' Roll Is Here To Stay - Sha-Na-Na [2:02] ,13. Those Magic Changes - Sha-Na-Na [2:18] ,14. Hound Dog - Sha-Na-Na [1:25] ,15. Born To Hand Jive - Sha-Na-Na [4:39] ,16. Tears On My Pillow - Sha-Na-Na [2:03] ,17. Mooning - Louis St. Louis/Cindy Bullens [2:15] ,18. Freddy My Love - Cindy Bullens [2:48] ,19. Rock N' Roll Party Queen - Louis St. Louis [2:11] ,20. There Are Worse Things I Could Do - Stockard Channing [2:23] ,21. Look At Me, I'm Sandra Dee (reprise) - Olivia Newton-John [1:30] ,22. We Go Together - John Travolta/Olivia Newton-John [2:59] ,23. Love Is A Many Splendored Thing [1:23] ,24. Grease (Reprise) - Frankie Valli [3:24], (15.05.2011)

Jako malá jsem na tom neulítávala, ale jako velká jsem na tom skoro uletěla. Sladké, krásné, pozitivní, optimistické a mile humanistické. Všichni byli veselí a v pohodě a nebylo to vlivem alkoholu ani drog, řešilo se jak sbalit holku a největším problémem byla prasklá šprcka. A to je prosím Amerika. Dneska bez dopingu není zábava, ta "největší" stejně probíhá na netu. Každý druhý je nasraný, líný, tlustý nebo hnusný. Já vím přeháním to, ale jen kvůli zamyšlení. K tomu je nejlepší kritika, aspoň u mě to tak funguje. O sexepílu, přirozeném talentu Travolty a jeho fluidu není co dodat, jasná páka. ;-) (24.06.2012)

Jéé, tak na Pomádu mi nikdo nesmí šáhnout:-)). Jak jsem tolerantní, pokud jde o názorovou škálu a filmový vkus, tak kdo dá úžasně šlapající muzice, té nejbáječnější choreografii (snad neznám lepší, než je sen o autíčku) ještě podpořené dynamickou kamerou a střihem, absolutně božskému obsazení a vystupňovanému finále s vytuněnou Olivií míň jak 3*, tak ten ať mi nechodí ke hrobu :-)). (04.07.2006)

Když se blbka srazí s blbcem ono to prostě musí bolet. Až kýčovitý příběh s tuctovými a ještě kýčovitějšími čítankovými charaktery o přetvářce, která místo, aby člověka pozvedala (jak si daný člověk myslí), shazuje ho, ubližuje mu a snižuje před jím samotným. Jenže filmů o tom mohou točit kolik chtějí, člověk na to stejně přijde až později, až tomu odroste. Pobavilo mě, jak prakticky jediná postava, která se ve filmu nepřetvařuje a na nic si nehraje, je v podstatě sama sebou, je vykreslena jako postava komická. Nevím, jestli se mi více zvedal kufr z naivně nerealistické Sandy nebo z Dannyho s jeho nechutně komickou chůzí. A nebo ze samozřejmě nutného přeslazeně šťastného konce, protože, na rozdíl od reality, romantické filmy zpravidla končí šťastně - to jen v realitě by ze Sandy byla domácí puťka provdaná za nemastně-neslaného úředníčka, Danny by dělal v autodílně a z (úžasné) Betty Rizzo by byla mladá svobodná matka překračující hranici alkoholismu. Co tedy film přináší? Vždycky se mi líbila barevnost té doby, v níž se příběh odehrává (a samozřejmě ta auta), některé písničky jsou fajn (texty na tom jsou už hůře, ale uznávám, že se to do děje nějak vpasovat muselo) a i ta taneční čísla občas ujdou. A samozřejmě i tak pořád funguje ta možnost vypnout, jen se na necelé dvě hoďky zasnít a nechat se unášet na vlnách mladické bezstarostnosti. Je to prostě nechutný kýč, ale i na ten kýč se dá občas spočinout okem. Muzikály mi vůbec nic neříkají, tohle naštěstí ale docela dobře funguje i jako obyčejný film. (31.10.2013)

Vypadnout ze své role frajírka a hvězdy party nebo rozvíjet svou prázdninovou lásku z pláže? Danny a Sandy. Znají je všichni. Stejně jako skladby, které se díky tomuhle kousku proslavily. Nejednou muzikály pomocí svého rámce dokázaly snáz proniknout tam, kam se někdy těžká dramata prodírala jen stěží. Pomáda určitě nemá ambice sdělit publiku něco zásadního, řeší maximálně milostné problémy mládeže nebo hrozbu těhotenství, ale pubertální slzy tekly tehdy, o deset let později, o dalších deset let později a divák si Pomádu pustí klidně i dnes. A vůbec to díky dokonale namíchaným ingrediencím ničemu nevadí. Nostalgie funguje, John Travolta je bourák par excellence, Olivia Newton-John zatraceně roztomilá, zápletky dietní, konflikty úsměvné. Našel by se půltucet dalších chyb, ale proč bychom to dělali? (09.08.2016)