Zlo pod sluncem

Druhý Ustinovův Poirot už není zdaleka tolik povedený jako ten první, egyptský. Tedy nemyslím přímo jeho kreaci Poirota, která je samozřejmě opět znamenitá (až na tu barvu vlasů, o které jsem psal už minule). Ale film samotný je o třídu horší. Jednak kvůli poněkud slabší zápletce, druhak, a to hlavně, kvůli jeho většinou nesympatickým a vulgárním aktérům. Stýskalo se mi po aristokratické atmosféře egyptského parníku a uvítal bych, kdyby většinu postav nechala lady Christie ve své knize nějak bestiálně zamordovat. A sprostá, hollywoodská, nekonečně hnusná hudba mi na divácké rozkoši ještě ubrala. Po filmařské stránce je to sice výborně natočená a hezky vypravená detektivka, ale ani kvůli krásným baleárským exteriérům, ani kvůli skvělému Ustinovovi, ani kvůli charmantní Maggie Smith, ani kvůli zajímavé Jane Birkin (která oproti Death on the Nile dostala mnohem lepší roli), jí ani náhodou nemůžu dát víc než tři hvězdy. Mimochodem pachatele jsem nějak intuitivně uhádl už jako kluk základní školou povinný, na což jsem byl tenkrát samozřejmě náležitě hrdý. (21.07.2016)

Na to, že to měl být výpravný celovečerák, je to nuda. Ano, je tu moře, pár palem, ale pak také úděsné interiérové kulisy, v nichž se žel odehrává většina děje včetně závěrečného rozuzlení, herečka, jež zde hraje dospívající dívku, je uvěřitelná jako důchodkyně v roli diblíka, a celé se to vleče neskutečně. Že to Agatha měla často totálně překombinované, na to už jsem si zvykl, ale přece jen bych chtěl vidět vraha, jak trpělivě čeká, až se nějaký Poirot vykecá, a vůbec mi často jednání postav přišlo nepřirozené a proti logice. Zlatý TV seriál se Suchetem, kde každý díl vypadá líp a nákladněji, než tento velkofilm. Herci hrají jako z musu, a ani samotný případ není nijak neprůhledný, aby se nedalo odhadnout, jak to bylo, chybí i větší nadhled a vtip. (14.09.2015)

Evil Under The Sun představuje čistokrevné plemeno filmu na nedělní odpoledne. To není nutně odsudek, nedělní odpoledna své filmy potřebují - (ne moc) vzrušivé, (ne příliš) vtipné, zasahující jen slupku estetického a emocionálního prožívání. Bondovský režisér Guy Hamilton tohle z titulu své profesní historie umí. Jadranské kulisy navíc vzbuzují dojem, že poprava na pláži je událost nepřesahující důležitostí partii ruských kuželek mezi borovicemi; legrační problém, záminku pro slovní a hereckou ekvilibristiku. A právě ta činí ten rozdíl. Peter Ustinov hněte detektivní buznu Poirota z méně hutného těsta než uhrančivý Suchet a zbytek osazenstva svou britskou rutinou dává vzpomenout na profesionalitu, která se v časech vyznávání niterné opravdovosti nenosí. Jo, usnul jsem u toho. Ale potom to dorazil. Nedělní odpoledna tohle umožňují. (29.03.2014)

Jestliže vidíte obě zpracování (s Ustinovem i Suchetem) v krátké době od sebe, nemůžete se ubránit srovnání. I když zpracování s Ustinovem působí svěže, a především exteriery jsou hezčí, u mne osobně vítězí Suchet. Možná že bych v posuzování Ustninova nebyl tak náročný, pokud bych filmy se Suchetem nikdy neviděl. Stejně jako Švejk bude pro mne navždy Hrušínský, Poirot bude Suchet. Líbila se mi hudba. Nicméně herecké obsazení - jakkoliv hvězdné mne nenaplnilo nějakým zvláštním nadšením. Stejně tak Ustinov působil trošku dojmem venkovského strýce, jak jej předváděl Rašilov v prvorepublikových filmech, nikoliv dokonalého gentlemana anglicko-francouzsko-belgického střihu. Film byl příjemným zpestřením večera a zajímavou možností srovnání, ale nijak neoslnil. (12.09.2015)

Každý s motívom a každý so stopercentným alibi. Zdanlivo neriešiteľný problém, nie však pre Poirota. Vražda pod útesom je jedna z klasík Agathy Christie, možno nie najlepšia, ale stojí za pozretie v oboch spracovaniach. –––– Nedejte se mýlit. Moře je modré, nebe jasné. Ale také je pravda, že pod sluncem je i zlo. (12.09.2015)