Nebezpečné myšlenky

Upřímně řečeno na tyhle pohádky o třídě nepřizpůsobivých, jak se u nás říká, příliš nevěřím. Moc si nedokážu představit, že učitel, ať už je jakýkoliv, donutí třídu Lakatošů a Deméterů přečíst třeba jen Malého prince a už vůbec si nedovedu představit kantora, který by tomu dokázal dát tolik času a energie, byť uznávám, že takový Samaritán se občas najde a stejně tak se může stát, a nakonec se v případě třeba Erin Gruwell stalo, že učitel žáky strhne a nastane určitá symbióza. Pokud mu tedy nehážou klacky pod nohy striktní obhájci školních předpisů. Stejně jako tady. Ale jinak jsem spíše skeptický. Nicméně na Dangerous Minds se kouká hezky, Michelle Pfeiffer válí a i žactvo, byť mi zpočátku lezlo na nervy, si mě nakonec dokázalo částečně získat, takže jsem jim odpustil tu rozjívenost, která mě vytáčela. I přes určitou naivitu jsem nakonec spokojen a o tom to vlastně nakonec je. 70% (14.03.2015)

V kompaktu to fungovalo, neboť každá, byť malinká snaha, se počítá. O to víc, pokud se tak děje na úrovni první (rodina) nebo druhé (škola) distance. "V mé třídě je četba poezie odměnou sama o sobě." Historická věta. K výbornému herectví potřebná nostalgie hudby, prostředí dané doby... A je jen krůček nasolit "A" všem bez rozdílu. (23.02.2016)

V devadesátkách dělali překlady vážně diletanti, teda alespoň v některých případech jako je tenhle. Film jsem viděl kdysi dávno jako kid, nedávno jako větší kid a když jsem si k tomu pustil originál, tak vážně větu "You're trippin" přeložili jako "Do vole prdele". Fantazie. Jinak je to příjemná pohádka o špatný třídě, která vlastně díky supr učitelce není vůbec špatná. Klišé, ale Míša Fajfrová byla v týhle době na vrcholu a filmový soundtrack je trojnásobně platinový. A na Apple music store furt není k nalezení. (09.09.2016)

Schématický film plný frází a klišé. Scénář je přesně podle hollywoodského modelu. Překrásná učitelka s úžasným vzděláním se dostane do školy k problémové třídě. Aby je zvládla, musí si vybudovat pozici svou předchozí kariérou u mariňáků. Pochopitelně ovládá karate. Po půl roce z dealerů drog a pouličního gangu vychová milovníky poezie, kteří se možná přihlásí na univerzitu. Propagační snímek amerického ministerstva školství. Jo a ředitel školy je černoch. (08.08.2020)

Hodně dlouho jsem se nemohl rozhodnout mezi čtyřmi nebo právě třemi *****. Nakonec jsem se přiklonil ke třem. Důvodem je zejména provařenost tématu. Možná, že v době vzniku tomu tak ještě úplně nebylo, ale dnes filmů s podobnou tématikou najdeme bezpočet. Byť tento má velkou oporu v Michelle Pfeifer, která do úlohy učitelky s velkou touhou předávání vědomostí dále, padla dokonale. Byla uvěřitelná. To se přiznávám jsem úplně neočekával. Pfeifer je zde po pohovoru o práci v místní škole, kde jsou jak lidé europoidního původu, tak i afroameričané (nevím jak lépe to nazvat, aby to bylo v současné době korektní), hozena trochu nevědomky do nejhorší třídy. Každý normální člověk by se za těch pár šupů za tu práci na to vykašlal. Ale ona díky své potřebě vzdělávat a vychovávat druhé, to nevzdá a naopak díky svým praktikám ignorující didaktické zásady a osnovy školy, se jí podaří z odepisovaných studentů udělat něco “víc”. Ano, příběh a jeho klíčové obraty jsou již provařené až běda. Ale je to fajn natočené, herci taktéž dobří (ikdyž studenti už pár let tedy jako studenti nevypadají, ale nu což). Snímek sice nejde příliš do hloubky, ale díky své střídmé délce a pro mě bližšímu tématu to uteče rychle a i to pobaví. 6/10. (03.02.2021)