Zlá krev

Pravda, o trochu slabší než vynikající "Sňatky z rozumu", ale pořád je to velmi dobrý seriál. Může se pochlubit skvělými herci a výborným scénářem. Souhlasím s tím, že poslední dva díly mohou působit jako odtržené od všech předešlých, ale zase se díky nim dozvíte o procesu s Omladinou. Pokud jste ze školy už dlouho, asi si toho mnoho nepamatujete. Tvůrci se v mnohém drží historických detailů - Rudolf Mrva byl skutečně hlavním svědkem a byl zavražděn těsně před Vánoci 1893, ale bylo mu jen dvacet let. Takže pan Císler sice svoji roli zvládl výborně, ale historicky jeho věk vůbec neodpovídá skutečnosti. Mezi odsouzenými byl třeba Alois Rašín či Stanislav Kostka Neumann. Nezbývá než litovat, že poslední díl Neffovy pentalogie zůstal nezfilmován... (09.03.2021)

Již barevné pokračování rozsáhlé Neffovy rodinné ságy se z vlasteneckých salonů zvolna přenáší mezi proletářskou chudinu a jemně rýsuje rodící se dělnické hnutí. Seriál chronologicky pokračuje rokem 1881, kdy otevření Národního divadla znamenalo svého druhu triumf českého živlu v rakousko-uherské monarchii. Český národ ovšem nejen tím prokázal svou svébytnost, schopnost existence, schopnost rozvíjet nejen tradice národní. Prokázal v té době rovněž schopnost ekonomického soupeření s německou buržoazií. Ruku v ruce s rozvojem ekonomiky kráčel také narůstající sociální problém. Jestliže v první části ságy byl tento problém pouze naznačen, osmdesátá a devadesátá léta vtiskla dělnickému hnutí zcela jasný charakter. Neffovo vyprávění tak přirozeně přechází od obou gründerských rodin Bornů a Nedobylů k širšímu společenskému záběru a vykresluje bouřlivou atmosféru konce devatenáctého století. Do popředí se proto dostává Pecoldův věčně revoltující syn Karel i Bornův syn Míša, jehož vývoj patří v rámci literární předlohy i seriálu k nejzajímavějším. Osmnáctiletá pauza, dělící oba seriály, se podepsala - bohužel - na hereckých představitelích. I přesto se vedle zavedených bardů dokázali se stejnou suverenitou prosadit příslušníci mladé a střední herecké generace (Postránecký, Medvecká, Šafránková, Veškrnová, Vízner, Satoranský, Heřmánek, Marek Brodský). Zvláštní postavení zaujímají dvě postavy: fanatický komisař Kiesel Luďka Munzara a udavač Mrva famózního Jiřího Císlera. A jestliže lze dnes KRVI něco vytknout, tak je to záměrná zkreslenost revolučního hnutí, předkládaného jako jediný možný směr, kterým se česká společnost musí v dalších letech ubírat. Tehdy ještě žádný z tzv. socialistů nemohl předvídat únorové události, které se staly naplněním jejich ideálů. Protože i tak ušlechtilé ideály mají své chyby. O tom se český národ přesvědčoval dlouhých čtyřicet let. A právě o tom by mohla být napsána nová sága. Snad někdy. (17.05.2009)

Dobře to ty komančové natočili. Dobře a pravdivě. Lůza začíná žvanit o "sociálních jistotách", což není nic jiného než způsob, jak se přiživit na letité usilovné práci schopnějších (chudák Nedobyl, jediný kladný - pracovitý - hrdina). Demonstrovat a hulákat o svých nárocích, to by jim šlo, jenom nevím, kde brali tvůrci seriálu přesvědčení, že bychom měli sympatizovat a najít zalíbení zrovna v těchhle vohnoutech, nota bene když dostanou (většinou zaslouženě) po čuni. Jako litovat je? No to asi ne. Anebo to byl umně zašifrovaný manifest proti lidově demokratickému zřízení a soudruhům na byru to jen nějak uniklo. Jenom při pohledu na Postráneckého postavu v kontextu s postupnou instalací moderního socialistického eurostátu trochu mrazí. (30.10.2012)

Ježto opravdu často chodím Michalskou ulicí, kde je natočeno mnoho záběrů, každou chvíli myslím na to, jak Prahou kdysi procházeli Nedobyl, Pilát, Pecold, fýzl Kiesel, potřeštěnec Mrva a další. Kotel vznikajících a soupeřících idejí, zápas o národní ideu, socialismus, upadající monarchie versus republikánství a tak dále. Kromě toho přehlídka herectví. Jak jsem napsal u Byl jednou jeden dům, František Filip svými seriály dokázal poutavě provést národními dějinami od časů F. L. Věka až ke druhé světové válce. P. S. Těm, co ohrnují nos nad socialistickou agitací, bych rád připomněl, který stát má dodnes ve státním znaku srp, kladivo a přetržený řetěz osvobozené dělnické třídy, chvíle napětí - ano, je to Rakousko, kde se Pecold zapojil do socialistické agitace. :) (08.01.2016)

Docela slušné ale příliš komunistické pokračování legendárních Sňatků. Rád jsem to viděl asi po páté ale zatímco nový muž na scéně L.Munzar odvádí perfektní práci, už horší je to s rolí Míši, působí ještě nevěrohodněji, než ve Sňatcích a příšerně hraje Marek Brodský, který vedle Libuše Šafránkové vypadá jak spící dement. Nicméně předloha musela být nesmírně skvělá a ač jsem ji nečetl, dovedu si tipnout, že méně stranická. Výborné na obou těchto seriálech je, že současný komunista si na nich smlsne a vybere si svého kladného hrdinu a současný demokrat si na nich taky smlsne a taky pochopí hlavní hrdiny z podnikatelského prostředí, tedy Borna a Nedobyla. Na závěr bych dodal: Prdel, kterou si dělá z vlastenčení Svěrák se Smoljakem v DJC je nesmírně krásná a mám od nich vše, realita však musela být poněkud děsivá a je dobře, že nám filmaři poskytli možnost se do ní podívat. (09.06.2009)