poster

Vlajky našich otců

  • USA

    Flags of Our Fathers

  • Slovensko

    Zástavy našich otcov

  • Kanada

    Flags of Our Fathers

  • Nizozemsko

    Flags of Our Fathers

  • Velká Británie

    Flags of Our Fathers

  • Nový Zéland

    Flags of Our Fathers

  • Austrálie

    Flags of Our Fathers

  • Irsko

    Flags of Our Fathers

Válečný / Drama / Akční / Historický

USA, 2006, 126 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • KarelR
    ***

    Totální zmatek. Sedm hlavních hrdinů (po válce zredukovaných na tři), snad čtyři časové roviny, hory patosu a hlavně tuna různých voice-overů. Jednak jsem se docela nudil a druhak jsem se v tom nevyznal. Ale jako předvoj před Dopisy to funguje skvěle. Zvyknete si na výbornou válečnou stylizaci a se zapadajícím útržky příběhu působí Dopisy mnohem kompaktněji.(22.3.2007)

  • Malarkey
    ****

    Na úkor toho, že Clint Eastwood natočil dva filmy zároven v jednom roce jsou Vlajky našich otců úctyhodným výkonem i když Iwo Jima je ještě o stupen lepší. Akce se zde příliš neobjeví, spíše jen příběhy pár vojáků, které se dosti zmateně prolínají a střídají s minulostí (během války), minulostí (po válce) a přítomností (vyprávějící příběh) a právě proto je to tak dějově komplikované a přitom vcelku jednoduché. Celý film je dalo by se říci, hodně ukecaný, akce se zrodí pomálu, ale když už tak se většinou na bojišti kamera objeví, když někdo umírá. No a ze začátku je to hodně velká nuda, jenže pak se to trhá, vojáci přistanou na pláži samotného ostrova a vznikne bitevní vřava, ze které není návratu. Na to, že to má být příběh jedné fotografie, se tento film povedl. Ke konci je to sice hodně citově vypjaté a natahované, ale i tak na úkor toho, že se Američani po válce k oněm vojákům chovali hrozně a patriotismus čpěl ze všech stran, v tomto filmu se snaží jít trochu stranou, řekl bych zdařile. --- Jsi raněný synu? - Ne, pane - Dobyl jsi zákop plný Japonců holýma rukama? Přenechám ti svoje místo. Hrdino. Nemáš nějakou lepší báchorku? - Ne, pane. - To jsem rád. Protože do vánoc si na tebe už nikdo nevzpomene.(4.8.2007)

  • MrHlad
    **

    Jakoby Eastwood a Haggis měli nehotovou verzi scénáře. Občas něco chybý, občas je něčeho moc (bože, ten konec!!!) a většinou je to celkem nuda. Naštěstí vylodění a následující bitva se téměř vyrovnají úvodu Zachraňte vojína Ryana, ale celkový dojem to napravit nedokáže. Průměrný film a promarněná šance na další Oscary.(26.1.2007)

  • Janek
    ****

    Vlajky našich otců je velmi slušný film. Chvíli jsem dokonce přemýšlel o nejvyšším hodnocení - ale výsledný dojem kazí několik opravdu slabých až patetických scén. Poslední třetina ztrácí tempo a konec je vyloženě špatný (scénář si měli po sobě tvůrci přečíst, postava syna je vyloženě dvojrozměrná, změny bych teda uvítal). Ale pořád je tu ještě ten zbytek, kvůli kterému ty **** dám. Není to skvělé, ale je to důstojné. Snad nám jen Eastwood nezměkne a příště vynechá slzy a filosofování (syndrom skoro každého válečného filmu).(21.3.2007)

  • Lavran
    ****

    V bitevních scénách (které jsou svěží, neokoukané a epické především) v sobě Clint kombinuje to nejlepší ze Spielbergova dokumentaristického a bezprostředního stylu, z něhož má člověk místy pocit, že všechen ten černý sopečný písek se mu zadírá pod kůži, a bayovské spektakulárnosti, která se nejvíce projevuje v aviatických hrátkách při náletech na palposty se ježící horu Suribači nebo při jejím ostřelování bitevními křižníky (čelist mi zůstala vyset dokořán). Důležité však je, že nikdy nesklouzne k levné plagiaci, spíše přejímá a inspiruje se, takže výsledkem je autonomní a čitelná syntéza, za kterou jejího tvůrce poznáte během pár minut. K bezvadnému dojmu napomáhá i Sternova velkodušná kamera - vynalézavá a vždy přítomna na tom správném místě._____Trochu problém jsem měl se zbytkem filmu. V žádném případě mi nejde o figury, které Clint zaujímá (patriotismus není nic nového), ale o moment, kdy se ke slovu přihlásí až příliš mnoho výrazných propadů - ten pomalu nastává po cca 25 minutách s prudkým temporytmickým uvolněním. Válečný konflikt se redukuje na občasné a krátké - nucené - vsuvky a celá tato linie ustupuje naplavenině předimenzovaného civilního patosu. Na Eastwoodovu obranu však musím poznamenat, že se mu tyto propady daří umně zastírat pohotovým nasazením jednoho, dvou záběrů, popř, kratičkou sekvencí, která má výpovědní a myšlenkovou hodnotu deseti a opravdu uzemní (viz. záběr po závěrečných titulcích). Dobrý dojem podporuje i nezbytné filozofování a kladení zdánlivě neřešitelných etických otázek o smyslu celé té pekelné mašinérie a o důležitosti tvorby (falešných) mýtů dávajících naději._____Příběh se rozprostírá na pozadí tří navzájem se neustále upozaďujících časových os: bitva o Iwo Jimu, cesta fotografie a jejích aktérů, introspektivní a nostalgická současnost. Nejvíce prostoru se dostává vyprávění okolo zašmodrchaného vzniku slavné fotografie vojáků vztyčujících "hvězdy a pruhy" nad ostrovem Iwo Jima, což je pochopitelné, ale tím spíše to upozorňuje na nadbytečnost "současné" linie, kterážto svým tematizováním důležitosti rodiny (nic proti!), jako by vypadla z pera strýčka Spielberga (svého času produkujícího) - tlačí se zde nechutně na pilu sentimentu. V lince okolo oslavné cesty po státech se navíc dostane i na portrét Ameriky v celé její nebezpečné kráse: typicky politizující nakládání s válečnými hrdiny, kteří jsou proti své vůli hnáni do monumentálních meetingů na stadionech, jen za účelem vybrat další peníze na válku, která celou zemi vysává na samou dřeň; dřímající rasová segregace, která dává vzniknout i takovým situacím, kdy je oslavovaný hrdina vyhozen z baru pro svůj původ; přezírání tisíců, které nasazují svůj život za vlast (i nedobrovolně); manipulace s občany. Kol a kolem není promíšení těchto "směrů" 100% ideální a určitě se dalo dotáhnout mnohem kompaktněji._____Za drobnou doušku stojí i tklivá hudba, které se (podobně jako u MDB a Tajemné řeky) ujmul sám Clint Eastwood. Špatná rozhodně není, ale je na ní značně patrná nezkušenost jejího tvůrce, který sice dokáže zkomponovat citlivý a jednoduchý hlavní motiv pro podbarvení teskných chvílí, ale v dramatickým okamžicích je totálně bezradný. Kdo má ke všemu dobře naposloucháno MDB (nebo už i nový Changeling), musí si přiznat, že i ten hlavní motiv je nakonec pouze omílání stejného břehu.(6.11.2008)

  • - Krycí jméno filmu bylo Montana. (Zdroj: ČSFD.cz)

  • - Jednou z podmínek castingu bylo, že žádný z herců nesměl být starší 26 let. Eastwood tak chtěl zachovat autentičnost, protože většina vojáků zúčastněných v zachyceném konfliktu byla devatenáctiletých. (imro)

  • - Vlajky našich otců získaly nominace na Oscara v téměř identických kategoriích – za střih zvuku a jeho mixování. Clint Eastwood dostal za režii nominaci na Zlatý globus. Japonská filmová akademie snímek odměnila cenou Nejlepší zahraniční film. (imro)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace