Životy těch druhých

„“Lazlo“ a CMS rozbalili dárky. Potom měli pohlavní styk.“ Zprávy agentů STASI by asi nebyly dramaticky zajímavým čtením. Tak oni Němci přece jenom umí natočit dobrý film.Hodně dobrý příběh o moci, která korumpuje a absolutní moci, která korumpuje absolutně, o tom, že pokud někdo má tu moc, je úplně jedno, jestli je nacista, bolševik a nebo kdokoliv jiný (tyhle věci dělá proto, že má tu možnost, že to může dělat – nechci zločiny bolševismu nijak zmenšovat, případně omlouvat, ale dělají dnešní demokratické tajné služby snad něco jiného?), o tom, že možná přece jenom existuje něco jako lidství, že „chybovat je lidské“ a že i dobrý člověk může konat zlo ve víře, že koná dobro. Opravdu silný příběh, který nijak nepřehání, je zcela uvěřitelný a má hodně dobrý konec. (28.06.2009)

Hlavní hrdina HGW XX/7 mi strašně připomínal Kevina Spaceyho a to i svým herectvím. Každou jeho pohnutku, každou emoci jsem mu naprosto věřila a myslím, že to byl hlavně jeho výkon, co z Životů těch druhých udělal tak výborný film. Atmosféra ponurého východního Berlína plného strachu byla vystihnuta dokonale, včetně interiérů bytů a kanceláří (hnusný hnědý nábytek apod.). Film mě doslova na dvě hodiny přikoval k obrazovce a zvláště v současné době, kdy jsou noviny plné údajné Kunderovy zrady, mi nabídl hodně materiálu k přemýšlení. (10.11.2008)

Chcete ji zabalit? Ne, ta je pro mne. (25.10.2007)

...a takto nejako sa to má už od nepamäti. Je jedno, pod nálepkou čoho, pod vedením či vládou koho. Na večné časy nikdy inak. Smutne pravdivý film, ktorý, keď príde na jeho hrdinov, je až deprimujúco všeobecne platný. Tiež na večné časy a nikdy inak. (03.06.2011)

Brilantní drama o zrůdnosti komunistického režimu v bývalé NDR, kde obyvatelstvo terorizovala STASI s pověstnou německou důkladností, která si v ničem nezadala s Gestapem. Ulrich Mühe fantasticky ztvárnil důstojníka tajné služby, ve kterém se hnulo svědomí a je jen a jen škoda, že už nebudeme mít možnost ho v budoucnosti vidět v nových rolích. Film, který by se měl povinně pouštět na školách v hodinách dějepisu. Nebojím se dát 100%. (16.03.2009)

Podle mě nadhodnocený film,který mě až tak výrazně nezaujal.Jasně,má velké filmařské kvality,ale je přece jen moc dlouhý a chvílemi dost nudný.Konec byl ale skvělý,to ne že ne.Ale ty čtyři nedám už jen za to,že akademie ocenila Oscarem za nej cizojazyčný film právě tohle a ne dokonalý Faunův labyrint.65 % (28.08.2009)

Film s krásně propojenými motivy a dobře zpracovanou myšlenkou. Jsem spoko. (24.11.2007)

Pekný film, ktorý svojím prevedením pôsobí skôr televízne než filmovo. Orientovať sa v príbehu ale dá. Donnersmarck sa snažil každej jednej postave zadeliť charakter a počas celého príbehu niektoré charaktery v rámci ich vlastností pozmeniť - či už k lepšiemu alebo horšiemu, a pritom stále zostáva verní silnej téme, ktorá je v zásade veľmi jednoduchá. Byť ľudský, keď už veľa ľudskosti okolo nie je. Je to ďalší z filmov, ktorý sa vysporadúva z témou socializmu. V tomto prípade je príbeh skôr o zmene antagonistu na protagonistu, než o vyslovene hrôzach. Veľké úmysly sú často naivné. Veľký ľudia vo svojej naivite robia často veľké chyby. Ak nemajú pomoc z druhej strany. Nie dokonalé ale kvalitné. (14.10.2019)

Skvěle vykreslený film i doba. Hlavním hereckým tahounem filmu je bezpochyby Ulrich Mühe, který hraje úsporně a přesvědčivě přerod z nelítostného agenta STASI. Mě osobně pak mimo jiné zaujal především slizák Thomas Thieme (ministr Hempf), který je v Německu bohužel využíván pouze k rolím v beznadějných kriminálních seriálech. (18.09.2007)

V tomhle filmu je plno emotivních míst, ale nemůžu si pomoct, většina z nich mně přijde samoúčelně vystavěných. Celej snímek je pak podřízen poslední větě filmu. Jeden by pak musel bejt z ocele, aby to s ním nehlo. Přitom ale příběh sám o sobě je velmi silný a bez podpory těch akademickejch berliček (což tvůrcům dokonale vyšlo, viz Oscar) by byl v celkovém vyústění možná ještě víc dojemnější. A ten "dobrý člověk", o kterém to je hlavně, mně ani na počátku nepřipadal jako nějaký hrozný padouch, takže nějaká katarze ohromení z jeho přeměny se taky nedostavila. Dávám citově upřímné a nenadsazené čtyři hvězdy, procent pak 75. (28.04.2008)

Citlivě pojatý film a brilantní výkon Ulricha Müheho, možná mi zavazelo posledních deset minut, které už tam byly trošku navíc jako trochu zbytečné gesto úplného smíření, přesto mám po shlédnutí tohoto filmu spoustu pozitivních dojmů. Krásný nápad, trefné pojmenování. 9/10 (03.01.2010)

Veľa ľudí si vytvára okolo seba ochranný obal. A v dobe v ktorej sa odohráva tento príbeh, to nebolo na škodu. Hlavný hrdina si však ten obal osvojil natoľko, až stratil to čo mal chrániť. Až do jedného osudového stretnutia. Začal sa pomaly a isto rúcať jeho bezpečný svet, začal riskovať, začal dúfať. Príbeh jednej platonickej lásky, ktorá bola až priveľkým lákadlom. (23.10.2011)

v porovnání například s českými filmy jako Pouta nebo Kawasakiho růže, které tady na mě svítí z kolonky "Podobné", jsem se nebyl u Das Leben der Anderen absolutně schopen vcítit do děje nebo do některé z postav.. přišlo mi to celé jaksi hrozně povrchní, nedotáhnuté, bez emocí a dopadu tíživé atmosféry doby.. a nudil jsem se.. P.S.: když tohle bralo Oscara, tak třeba zmíněná česká Pouta ho měla dostat tuplem taky.. (08.02.2013)

"Chcete to zabalit ??" - "Ne, to je pro mě !!" ;) Skvělý Mühe i Koch.. Já jen prostě nevěřím, že se lidé nesobecky mění !! A zrůdy zůstávají zrůdami.. (02.05.2013)

Mrazivý příběh, perfektní atmosféra, zajímavé a uvěřitelné charaktery a jejich chování. Životy těch druhých mě opravdu příjemně překvapily. (12.02.2007)

Pro mne osobně druhý film v historii, který dokázal podat na jedné straně lacině nepřikrášlený, na druhé straně hluboce tragický obraz zrůdnosti lákavých idejí socialismu (prvním bylo Kachyňovo Ucho). Idejí ústících v mašinérii ovládanou nejdravějšími a nejžravějšími, jejichž potravou jsou majetky, těla a především duše těch ostatních. Temného prostředí, které i tak dokáží problesknut zbytky lidství - většinou ne u těch uvědoměle nejsilnějších (ty filmy, které staví na umělé pevné nepokořitelnosti vybraných, nejsou skorem nikdy opravdové a já jim nevěřím, protože na kolena lze silou srazit každého), ale u těch citlivých, váhajících a shodou okolností odkrývajících frekvenci, ve které rezonuje pravda, vášeň, krása, cit - to, zač stojí udělat cokoli. Skvělé herecké výkony především záporných postav (I když, která postava je v tomto filmu jednoznačně kladná?..Ostatně, kolik bylo za socialismu takových jednoznačně kladných postav?), zajímavý scénář, skvěle zvládnutý závěr nesklouzávající do žádného údolí nabízejícího se sentimentu nebo klišé a tichá a tak silná hudba... tenhle film je lahůdkou pro náročné. A ten kdo uvidí tenhle film a bude volat po Pelíšcích a Pupendu (kde je aspoň nějaká sranda) má zkrátka smůlu...(a štěstí, protože buď v socialismu nestrávil v dospělém věku ani vteřinu nebo patří k těm blahoslaveným, vždy šťastným z citátu...) (09.03.2007)

Intenzívny zážitok, najmä pre nás, čo sme si niektoré orwellovské praktiky boľševizmu odskákali aj na vlastnej srsti. Ale ten katarzný koniec, v podobe "odpustenia" (dedikácia v knihe Sonáta o dobrém člověku) mi trochu pokazil celkový dojem. Odpúšťať je správne, ale to venovanie mi prišlo až akési devótne: hoci v nejakej "hollywoodovke" by nepochybne poslal Dreyman Wieslerovi ako bonus aj darčekový kôš. (22.06.2007)

Silný příběh z prostředí mě velmi blízského. Postavám dramatiků fandím už z principu :). Prostředí Východního Německa, plného bezútěšného betonu agentova bytu a lehce ležerního prostoru dramatikova příbytku zračí kontrasty doby a rozpolcenosti ústředních postav. Už jenom to, jak zvláštně se politicky profilují jednotlivé postavy - podivně nevyhraněně či naopak až fundamentálně precizně, o to větší vzrušení plyne z názorového konfliktu a přerodu v nich samých. Intimita, voyerství ve stísněné době, v krásném filmu.... (23.03.2009)

Coppolův rozhovor potkal socialismus a emoce. I přes jistou schematičnost scénáře funguje díky bravurní režii skvěle. A na závěr jsem se dojal. (15.06.2013)

Podľa mňa štandartný film o tajných službách, ja osobne mám skôr obľúbenejšie, ak sa to tak dá povedať napríklad Hořící keř, Ucho alebo Profesionál, ktoré sa tiež týkajú socializmu vo východnom bloku. Mnoho dialógov, citového prežívania, dosť dobré vystihnutie doby, ale inak ma to ničím neohromilo, nič nové, špecifické, akurát je to z prostredia východného Nemecka. (27.03.2014)