Operace Daybreak

A už to vyplavalo, všechno naprášil Doyle z CI5! I když můžete mít na konci vztek, jak tuhle koprodukci zvrtali, stejně vás na konci mrazí. O Kubišovi a Gabčíkovi a jejich boji do poslední kulky už jsme se učili na základce za soudruhů. Ta poslední kulka tu ovšem není, jen kvanta vody. V malých rolích čeští herci, z nichž nejtvrdší pěsti má zde neuvedený Zdeněk Srstka. Viděno v anglickém a částečně německém originále, můžeme-li tak předabované Čechy nazývat. (13.05.2013)

Jen díky monumentálnímu seriálu o Heydrichiádě jsem se dozvěděl o tomhle polozapomenutém americkém filmu o našich hrdinných parašutistech. Bondovský režisér, Doyle z profíků jako Čurda a normalizační šedivá Praha k tomu?....tož to už sakra stojí za zkouknutí. A stručné hodnocení? Není to vůbec špatný film! Ano, těch historických nepřesností je opravdu hodně, ale základní historické linie se to i tak drží a co rozhodně potěší je větší prostor pro samotného Heydricha, který tu byl tím správným arogantním nacistou a který tak trochu chyběl v nejnovějším Anthropoidu a taky větší prostor pro zrádce Čurdu, kterého slavný Doyle zahrál dost dobře. A taky ta šedivá Praha spolu se sychravým počasím dodaly filmu tu správnou atmosféru. Nakonec to asi paradoxně pro amíky za normalizace bylo mnohem jednodušší získat povolení filmovat na Staromáku a dalších místech v centru Prahy než pro nejnovější anglickou verzi, kde vlastně Praha vidět skoro nebyla. Suma sumárum ten film fakt stojí za to aby mu byla dána šance. Za mě spokojenost a silné tři hvězdy. A nakonec i tato americká verze je důkazem toho, jak významnou a hrdinnou akcí celosvětového významu atentát na Heydricha byl a že máme být právem na co hrdí. (14.03.2017)

Dovedu si představit, že natočit celovečerní film s námětem atentátu na Heydricha v socialistických časech s probíhající normalizací vyžadovalo asi hodně úsilí. Dlužno poznamenat, že ulice Prahy tomu filmu dali nenahraditelné možnosti a věrnou kulisu. Netřeba připomínat, že mnoho věcí bylo samozřejmě ve skutečném atentátu docela jinak. Tady je jisté, že tvůrce spíše akčních filmů Lewis Gilbert zřejmě nijak zvlášť neusiloval o odkrývání toho, jak to všechno vlastně do detailu bylo. Proto je ve filmu tolik blbostí. Nicméně existují i konspirační úvahy, že ve finální akci to bylo možná jinak. A to tak, že Kubiš hodil nejdřív bombu a poté auto pokropí dávkou Gabčík ze Stengunu. Při natáčení tohoto filmu roku 1973 byl použit skutečný Heydrichův Mercedes jako v Atentátu z roku 1964 od Jiřího Sequense, pouze místo na rohu Radlické ulice již nebylo autentické, jako v předešlém filmu. Za velmi povedené považuji ztvárněnou postavu arogantního Reinharda Heydricha, která do podoby docela pasuje. Závěrečná akce parašutistů ukrytých v kostele svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici nebyla také úplně špatná. Vše ostatní už je taková ta splácanina v americkém stylu. (22.09.2014)

Kdepak, Atentát je jen jeden. Na Operaci Daybreak mi vadilo o dost víc věcí než kolik mě jich zaujalo, a to je špatně. Ano, akce je natočena relativně dobře, ale s historickými fakty scénář kouzlí místy až prapodivně, hudba je jako vystřižená z nějakého levňoučkého televizního filmečku, herci děsní (obzvlášť představitel Karla Čurdy je nebývale tupý zjev)... A do toho řada nechtěně komických situací, jako když britský důstojník Gabčíkovi a Kubišovi na začátku filmu vysvětluje, kdo je Heydrich a co je to ten protektorát Čechy a Morava. (07.05.2012)

Překvapivě velmi málo známý film nazvdory faktu, že se snaží zpracovávat naše dějiny. Filmařsky celkem povedené, celou dobu se výborně daří držet ponurou atmosféru, ať už pomocí věčně zamračeného počasí nebo výborné hudby. Historická věrnost není nijak velká, kromě toho, že přidává mnoho nových vlastních tak dokonce opakuje a "vylepšuje" i některé chyby Atentátu (1964). Trochu mi to připomíná situaci, kdy se ve starověku či středověku tradoval nějaký hrdinský příběh, který byl s každou další vyprávěnou verzí o něco heroičtější, napínavější a hromady pobitých nepřátel větší. Ocenit by se dalo několik scén popisujích skutečné události, které v Atentátu nebyly. Pro českého diváka je však mnoho situací bohužel úsměvných či podivných. Jak to nakonec zhodnotit? Některé věci jsou překrouceny skutečně neuvěřitelně, avšak když se to porovná s jinými Hollywoodskými výklady historie, tady z toho naši hrdinové vyvázli se ctí, ač by se nad tím asi mnohdy shovívavě usmáli. 50 - 60%. (27.05.2011)