Reklama

Reklama

Úkol: Zavraždit ďábelského vraha Obergruppeführera Reinharda Heydricha. Místo: Praha. Název operace: Operace „DAYBREAK”. Režisér Lewis Gilbert (Agent, který mě miloval, Moonraker) natáčí film na místech, kde se odehrály i skutečné události. Válečný příběh statečných Čechů, kteří se postavili na odpor nacistické Říši v misi provedené v roce 1942, která vdechla novou naději Spojencům. Budete svědky šílených odvetných akcí nacistů, včetně vyhlazení Lidic. Spatříte poslední statečný odpor sedmi vlastenců. Obyčejných lidí podle běžných měřítek, ale hrdinů podle všech ostatních. (Warner Home Video CZ)

(více)

Recenze (44)

Krysa SPK 

všechny recenze uživatele

Jan Kubiš a Josef Gabčík se tam nahoře musí za břicho popadat při pohledu na toto americké historicky naprosto překroucené dílo, které u českého diváka notně evokuje úsměv na rtech. U takového tématu by se to stávat nemělo. Čeští filmaři by měli zapomenou na trapnou radoby uměleckou tvorbu a měli by se podívat do naší nedávné minulosti. A právě na motivy atentátu na Heydricha byl mohla vzniknout opravdu dokonalá podívaná plná hrdinství, lásky, sebeobětování a zrady... ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Tento film se tváří, jako že vypráví "pravdivý příběh", přesto už ten pozměněný název skutečné operace Antropoid v názvu filmu má asi diváka upozornit na to, že v lecčems se jeho autoři s fakty zrovna moc nepářou. Zejména mě to zarazilo u postavy Karla Čurdy, který dle autorů tohoto filmu má mít rodinu i s malým dítětem, a obává se tak o jejich životy, zatímco v reálu tou osobu, o jejíž život se Čurda bál a šel proto na gestapo, byla jeho matka. Stejně tak mi přišla dosti uhozená scéna, kdy se atentátníci nejprve snaží zastřelit Heydricha, když  odjíždí vlakem do Berlína. Volbou nějakých pražských lokací se film sice snaží o jistou autenticitu, proč se však samotný atentát točil na rohu Radlické ulice, tedy poměrně daleko od skutečného místa atentátu, to ví asi jen samotní tvůrci. Jinak bych ještě filmu vytkl velmi divnou, dosti lacinou hudbu, která je jak z nějakého béčkového televizního filmu. A pokud člověk kouká na dabing, tak asi škoda, že všichni čeští herci v menších a malých rolích (např. Jiří Krampol jako jeden z odbojářů či Zdeněk Srstka coby gestapák) jsou nadabováni jinými herci. ()

Reklama

ryba443 

všechny recenze uživatele

Překvapivě velmi málo známý film nazvdory faktu, že se snaží zpracovávat naše dějiny. Filmařsky celkem povedené, celou dobu se výborně daří držet ponurou atmosféru, ať už pomocí věčně zamračeného počasí nebo výborné hudby. Historická věrnost není nijak velká, kromě toho, že přidává mnoho nových vlastních tak dokonce opakuje a "vylepšuje" i některé chyby Atentátu (1964). Trochu mi to připomíná situaci, kdy se ve starověku či středověku tradoval nějaký hrdinský příběh, který byl s každou další vyprávěnou verzí o něco heroičtější, napínavější a hromady pobitých nepřátel větší. Ocenit by se dalo několik scén popisujích skutečné události, které v Atentátu nebyly. Pro českého diváka je však mnoho situací bohužel úsměvných či podivných. Jak to nakonec zhodnotit? Některé věci jsou překrouceny skutečně neuvěřitelně, avšak když se to porovná s jinými Hollywoodskými výklady historie, tady z toho naši hrdinové vyvázli se ctí, ač by se nad tím asi mnohdy shovívavě usmáli. 50 - 60%. ()

Pedross800 

všechny recenze uživatele

Jen díky monumentálnímu seriálu o Heydrichiádě jsem se dozvěděl o tomhle polozapomenutém americkém filmu o našich hrdinných parašutistech. Bondovský režisér, Doyle z profíků jako Čurda a normalizační šedivá Praha k tomu?....tož to už sakra stojí za zkouknutí. A stručné hodnocení? Není to vůbec špatný film! Ano, těch historických nepřesností je opravdu hodně, ale základní historické linie se to i tak drží a co rozhodně potěší je větší prostor pro samotného Heydricha, který tu byl tím správným arogantním nacistou a který tak trochu chyběl v nejnovějším Anthropoidu a taky větší prostor pro zrádce Čurdu, kterého slavný Doyle zahrál dost dobře. A taky ta šedivá Praha spolu se sychravým počasím dodaly filmu tu správnou atmosféru. Nakonec to asi paradoxně pro amíky za normalizace bylo mnohem jednodušší získat povolení filmovat na Staromáku a dalších místech v centru Prahy než pro nejnovější anglickou verzi, kde vlastně Praha vidět skoro nebyla. Suma sumárum ten film fakt stojí za to aby mu byla dána šance. Za mě spokojenost a silné tři hvězdy. A nakonec i tato americká verze je důkazem toho, jak významnou a hrdinnou akcí celosvětového významu atentát na Heydricha byl a že máme být právem na co hrdí. ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Dovedu si představit, že natočit celovečerní film s námětem atentátu na Heydricha v socialistických časech s probíhající normalizací vyžadovalo asi hodně úsilí. Dlužno poznamenat, že ulice Prahy tomu filmu dali nenahraditelné možnosti a věrnou kulisu. Netřeba připomínat, že mnoho věcí bylo samozřejmě ve skutečném atentátu docela jinak. Tady je jisté, že tvůrce spíše akčních filmů Lewis Gilbert zřejmě nijak zvlášť neusiloval o odkrývání toho, jak to všechno vlastně do detailu bylo. Proto je ve filmu tolik blbostí. Nicméně existují i konspirační úvahy, že ve finální akci to bylo možná jinak. A to tak, že Kubiš hodil nejdřív bombu a poté auto pokropí dávkou Gabčík ze Stengunu. Při natáčení tohoto filmu roku 1973 byl použit skutečný Heydrichův Mercedes jako v Atentátu z roku 1964 od Jiřího Sequense, pouze místo na rohu Radlické ulice již nebylo autentické, jako v předešlém filmu. Za velmi povedené považuji ztvárněnou postavu arogantního Reinharda Heydricha, která do podoby docela pasuje. Závěrečná akce parašutistů ukrytých v kostele svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici nebyla také úplně špatná. Vše ostatní už je taková ta splácanina v americkém stylu. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (20)

  • V roce 1941, kdy se film odehrává, ještě jezdily přes Staroměstské náměstí tramvaje. Trať v úseku Právnická fakulta, Staroměstské náměstí, Celetná a Prašná brána byla zrušena až v roce 1960. (Robbi)
  • I zde se objevuje chyba, které se dopouští více těch, kteří zpracovávají látku o atentátu na Heydricha a následném boji výsadkářů v kryptě svatého Cyrila a Metoděje. Kubiš tam doopravdy nebyl, toho zranili Němci už v boji v lodi kostela. A Gabčík s Kubišem se ani náhodou nezastřelili navzájem. (Robbi)
  • Chladné a deštivé počasí ve filmu neodpovídá skutečnému májovému a červnovému, které panovalo v době, kdy byl atentát realizován. (vangobseck)

Reklama

Reklama