Uprchlík

|| Scenár: Jeb Stuart, David Tworhy | Hudba: James Newton Howard | Produkcia: Anne Kopelson, Arnold Kopelson | Distribúcia: Warner Bros. | Štúdio: Warner Bros. | Rozpočet: 44 miliónov $ | Tržby: 368,875,760 $ || Pútavý film, ktorý má úplne všetko, čo má akčný thriller mať. --- Je zaújímavé sledovať s odstupom presne 20tich rokov, jak sa zmenil spôsob komponovania soundtrackov: Vtedy to bolo omnoho viac o jednom syntetizátorovom workstatione pod rukami skladateľa, dnes je to usb keyboard napojený na pc/mac s VST pluginmy... Jediný rozdiel je, že vďaka širokému počítačovému sortimentu nástrojov je aranžmá dnešných sountrackov omnoho rôznorodejšie a hlavne, prirodzenejšie - finálnu verziu potom u lepšej produkcie nahraje živá kapela / orchester. Skladatelia už takto nie sú nútený hladať oné "zaujímavé" zvuky na synťáku, pretože jedinečnosť môžu hladať v prirodzenosti a jednoduchosti. --- Jediný dôvod, prečo som nemohol dať za 5, bolo výrazné spomalenie tempa filmu v poslednej tretine. Na dnešné pomery až neúnosné. Naopak, prevé dve tretiny boli dokonale nataktované. Ps: Harrison by si bol toho Oscara tiež zaslúžil, keď ju dostal T.L. Jones... 83% | Blu-Ray, THX, HU DTS | (22.09.2013)

Klasika, ktorá neustále udivuje, mimo iné aj tým, že i v dnešnej dobe dokáže držať krok so súčasnou žánrovou špičkou. Nijak výnimočný námet pritom nemožno považovať za základný kameň úspechu, bezchybné spracovanie a fantastické herecké výkony už áno a samého by ma zaujímalo, koľko filmov v Utečencovi následne našlo svoju inšpiráciu. Oscarové nominácie nepochybne neboli len dielom náhody ale precízneho remesla. Veľmi precízneho. (24.10.2006)

I po letech stále funkční thriller a jeden z nejpůsobivějších příspěvků žánru devadesátých let. Fordův hrdina s šarmem souseda odnaproti neochotně opouští bezpečí svého teritoria, jeho civilní realismus k roli nespravedlivě odsouzeného doktora skvěle padne. Prostě úctyhodná kariéra jde stranou, diplom vracet nemusí, tady jde o mnoho víc: o vraždu, navíc manželky ze spokojeného soužití. Karty jsou rozdané hned na začátku, o jednorukém zabijákovi policie s úšklebky pochybuje a zoufalý chirurg má dostat smrtící injekci. Vše částečně vyřeší ostrý náraz neovladatelného autobusu, zbytek už je na odhodlaném lékaři. V patách mu je tým okolo posedlého agenta Gerarda (skvostně zahraný Tommy Lee Jonesem). Tempo je ukázkové (potěsí i třeba naháněná na svátek svatého Patrika), kamera i hudba výtečné, řada momentů velmi chytrých, těší i rozumné rozložení pozornosti mezi lovce a loveného. Uprchlík ani po dlouhých skoro dvaceti letech i díky Andrew Davisovi (škoda, že si už pak nevybíral lepší scénáře) svůj lesk neztratil... ba naopak. (13.03.2012)

The Fugitive je, podobně jako novější Bournova trilogie, dynamický snímek v neustálém pohybu, ve vražedném tempu se přemísťuje z místa na místo a neohlíží se zpět. V jeho středu sledujeme útěk hlavní postavy před zákonem a to ve vědomí, že zákon by měl být správně na jeho straně. Díky tomu a díky klasicky výbornému Harrisnu Fordovi se do našeho hrdiny můžeme maximálně vcítit a prožívat jeho cestu za pravdou a očištěním, jakoby šlo o náš vlastní krk, což spolu s atmosferickou hudbou dělá z Uprchlíka velmi intenzivní zážitek. Tomy Lee Jones si také zaslouží pochvalu a té se mu dostalo dokonce v podobě Oscara... Uprchlík je inteligentní (psycho)thriller, který se ani v neúprosném koloběhu času neztratí(l). 9/10 (30.08.2008)

Akční thriller bez jediného nadbytečného záběru funkčně aktualizuje hitchcockovské schéma "nevinný muž na útěku". Film má především neskutečný spád. Ještě než doběhnou úvodní titulky, je Kimble odsouzen k smrti a ačkoli až do čtyřicáté minuty nemáme vizuální důkaz, že zločin opravdu nespáchal, držíme mu pěsti. Díky Fordovi, který je prostě "likeable guy" i díky tomu, že nám film svým tempem, při kterém nezbývá čas na vysvětlování, nedává na vybranou. Duel "kardiochirurg versus federální agent" je vzácně vyrovnaný, a jestli si film občas dovolí humor, pak se smějeme s vyšetřovateli, nikoli vyšetřovatelům. Spravedlivé rozložení pozornosti mezi lovce i loveného dovoluje naplno zapojit paralelní montáž, jejíž zásluhou je film výtečně rytmizován. Prostříhávání mezi dvojicí akcí jako hlavní prostředek k dynamizaci vyprávění přitom využívá od prologu, kdy pouze namísto dvou současně běžících dějů sledujeme přítomnost a minulost. Linie Gerarda a Kimbla se od sebe navíc liší také stylisticky, jak lze nejlépe sledovat na honičce pod tunelem (akčnost hudby, délka záběrů, nervnost kamery) - od této scény je zároveň naznačováno, že jediným východiskem pro Kimbla je kooperace s mužem, který mu jde nemilosrdně po krku (sladění stylů). Velmi důsledný je film také v distribuci informací a míře vědění, které nám v návaznosti na jednu ze dvou ústředních figur zprostředkovává. Podle potřeb vyprávění víme někdy více než Gerard, jindy zase více než Kimble - pořád jsme přitom napnutí a přesvědčeni, že hrdina má náskok jen pár kroků a jeho dopadení je na spadnutí. Uprchlík podobně jako Mlčení jehňátek za účelem vyvolání napětí či překvapení velmi uvědoměle pracuje se žánrovými schématy - více scén je vystavěno tak, abychom si na základě zkušenosti s podobnými scénami v jiných filmech mysleli, že Kimble už už bude dopaden - v jednom případě jdou ale policajti po známých jeho bytné, v jiném běží Gerard do jiného schodiště, než po kterém Kimble sbíhá. Při svém strhujícím tempu, přesně rozvrženým bodům obratu a výtečné gradaci pomocí cliffhangerů, jejichž vinou se ovšem film nedrolí do pomyslných seriálových epizod, Uprchlík zvládá zároveň prokreslovat postavy a přesvědčovat jak nás, tak Kimbla/Gerarda, že ten druhý to vlastně myslí dobře (scéna s chlapcem a rentgenem v nemocnici, důležitá, názorně předvedená skutečnost, že Gerard nevyjednává, sloužící k našemu docenění jeho odlišného přístupu ke Kimblovi, s nímž je ochoten komunikovat). V dětství jsem Uprchlíka sjížděl na VHSce stále dokola. O mnoho let později mi přijde pořád stejně boží a doufám, že jsem jej neviděl naposledy. Je málo takových. 90% Zajímavé komentáře: Douglas, JitkaCardova (01.03.2015)