Ozvěny mrtvých

Tak tenhle duchařský thriller na mě zapůsobil velmi sympatickým dojmem. Ať už mám na mysli nápadité zpracování, které má hlavu a patu a nenechává za sebou žádná děravá místa, nebo herce v čele s mým oblíbencem Baconem, jenž se chudák pořádně nadřel. Byť námět silně zavání Šestým smyslem, konečná podoba je diametrálně odlišná. Stir of Echoes nesází toliko na nadpřirozeno, jako spíše na celkem reálné řešení poněkud zvláštních a tajemných věcí, kterým jsou naši hrdinové vystaveni, a v konečném součtu působí spíše jako napínavé mysteriózní drama, než-li pravý horor. Ovšem to nic nemění na tom, že David Koepp odvedl skvělou práci a jeho přispění do nekonečné řady duchařských filmů patří k těm vůbec nejlepším.. (24.08.2012)

Čekal jsem příliš mnoho, namlsaný vysokým hodnocením a nadšenými komentáře, a nebýt toho, možná bych byl i spokojenější. Ozvěny mrtvých jsou žánrovým průměrem, který neurazí, ale ani nenadchne, ať už jde o scénář, obsazení a herecké výkony i režijní práci. Vcelku předvídatelný konec. Začátek s dětským motivem vypadal nadějněji než samotný průběh a rozuzlení, místy jsem cítil zjevnou inspiraci jinými slavnými filmy, např. u černocha z parku se mi vybavila postava z Kubrickova Osvícení. Celkový dojem: 55 %. (20.05.2008)

Sympatická a funkční malá duchařina, v níž rozlehlé a pochmurné viktoriánské sídlo nahradil řadový městský dům se zahrádkou a... duchem pochopitelně. Nastěhuje se sem nová rodinka, duch se začne ozývat, otci začíná hrabat a následkem toho začíná hrabat na zahradě, prostě klasika, až na pár detailů - např. tradiční příjezd autem je přeskočen a nedočkáme se tak povinných/oblíbených záběrů na autíčko z ptačí perspektivy proplétající se po silnici lesy. A hrdinova posedlost duchem má racionálně vysvětlení - pátrání po původu ducha mu dodává pocit smyslu v krizi středního věku / stereotypním životě telefonního technika (a ilustrace jeho zaměstnání ve filmu pěkně oživí jeden jeho telefonní hovor). Na nic se nečeká a s duchem se komunikuje od první scény, místy to má správně znepokojivou atmosféru - zhypnotizovaný hrdina v kině, jeho rudé záblesky, nebo mladík s pistolí - a je to i docela napínavé, plus hrdina i Bacon jsou fajn. Ale kdyby to bylo zamotanější, nezlobil bych se, ale tak to splnil Šestý smysl ze stejného roku. (08.12.2020)

No, nevím. Podle zdejšího hodnocení to vypadalo, že půjde o slušnou, originální duchařinu, ale to originální na místě moc není. Protože ZASE tu máme malého kluka, co vidí duchy a nikdo jiný ne (proboha, to už je vážně, vážně nuda!), ZASE tu máme dům s "tajemstvím", které je jak jinak skryto někde pěkně hluboko, jeho příčina ZASE leží v nebezpečně blízkém sousedství a hlavnímu hrdinovi, který najednou může komunikovat se záhrobím ZASE nikdo nevěří. No co, originální to možná moc není, konec už by originalitu nevycucal ani ze všech prstů na rukou a na nohou, ale Bacon hraje výborně (a to jsem ho ve Hráčích se smrtí nesnášela - nejspíš kvůli těm vlasům) a několik opravdu dobrých duchařských momentů STIR OF ECHOES má (obzvlášť dobrá je hypnóza). Horor, co se dá klidně pustit i víckrát a bude bavit. A takových, pravda, poslední dobou moc není. (01.04.2009)

Čistě televizní záležitost. Duch v zrcadle, duch na sedačce, promlouvání k duchovi ve tmě, nějaká ta záhadná vražda, pološílený otec, hypnotizace, jemná klavírní hudba na podbarvení atmosféry, starý jednopodlažní byt v klidné čtvrti a další a další typické a notně okoukané atributy na nás chrlí nikterak známý David Koepp. Eso v rukávu sice má a tím je výtečný Kevin Bacon, ovšem jinak se tenhle kousek řadí spíše do průměru. Se Šestým smyslem kvalitativně vcelku neporovnatelné, neboť přesně z toho Ozvěny mrtvých těží. Situací, které jsme už určitě někde viděli je tu jako cikánů na Kladně. Čili přehršel. A ani ta závěrečná pointa mi nepřijde originální. Pokud je na obalu ve videopůjčovně vrstva prachu, není se vůbec čemu divit. (28.02.2007)