Taková je Anglie

Velmi zajímavej film o fenoménu skinheads, kterej zčásti ukazuje tuhle subkulturu bez rasovejch předsudků, který s původní ideologií neměly nic společnýho. V první části filmu se režisér zaměřuje především na životní styl, což je oproti většině skinheadskejch filmů, který se zabývaj převážně ideologií, vítaná změna, ve druhý části je pak důraz kladenej právě na ideologii včetně prvků rasismu, kterej nakonec rozdělí partu stejně tak, jako ve skutečnosti rozdělil celou subkulturu. Film obsahuje spoustu přesnejch tématickejch detailů včetně oblečení, odkazů na zlatej rok 69 a ideologickejch prvků jako jsou patriotismus, sociální nespokojenost nebo jednota. Velmi dobře je vybraná i hudba a herci, jejichž prostřednictvím nejenže konečně skinheads nejsou vyobrazený jen jako plešatý násilníci, ale taky je díky nim z filmu patrná spojitost skinů s jinejma subkulturama jako jsou punk nebo jamajský rude boys. Na postavě Shauna je navíc dobře vidět, proč se mladý lidi přidávaj k subkulturám, ať už jsou důvodem potřeba vzoru nebo problémy se sociálním přizpůsobením. Zatímco filmu Romper Stomper chybí výraznější myšlenka, kterou This is England má, oproti Kultu hákovýho kříže tady zase schází výraznější moment, kterej by vás posadil do sedaček. Jako objektivní výpověď o skinheads má ale This is England z týhle trojice jasně navrch. (10.12.2010)

Na to aby sme pochopili súčasnosť potrebujeme poznať minulosť. To si zobral Shane Meadows k srdcu a podáva nám silný príbeh z prostredia transformácie hnutia Skinheads z útočiska naivnej rebélie k ideológiou a politickým zneužitím presiaknutej bačoriny, ktorá ubíja osobnosť aby ju nahradila uniformnou jednotou kolektívnej otupenosti. Dusivá atmosféra komorného príbehu vyžadovala 100 percentné herecké výkony, pretože ani originálny scenár sám o sebe by nestačil. Tu by som spomenul najmä Shauna a jeho výkon silne pripomínajúci hlavnú postavu z The Return(Obaja riešiaci vo svojom vnútri vákuum straty, respektíve absencie Otcovskej role v ich životoch). Tiež by som len veľmi nerád zabudol na Stephena Grahama a jeho vriaci kotol osobnosti poznačenej väzením, uviaznutej niekde na pomedzí úplného prepadu do priepasti upísaných duší. Nie som síce znalcom histórie hnutia Skinheads, ale predpokladám, že by sa asi len ťažko pri takejto téme zahrávali s realitou. 4,5* (28.10.2007)

Začátek mi přišel dost o hovně a navíc dost těžko uvěřitelnej. No když mi bylo řekněme 20 let, tak by mě opravdu nenpadlo, abych někde na ulici oslovoval 12-letý kluky, jestli se nechtěj se mnou kamarádit. Ten ideologický vůdce party mi připadal vyloženě jak homohnědka Mirek Dušín nebo Řiťkitan z Hochů od bobří řeky. Ale nejvíc mě fascinovala ta pizda, co vypadala jako taková výrazně ošklivější a bizarnější verze Lady Gaga, která toho 12-letýho kluka chtěla na férovku ošukat. No prostě jsem na to koukal dost nevěřícně. Ale pak se na scéně konečně objevil Stephen Graham, kterej zahrál naprosto dokonalýho pošuka, a strhnul veškerou pozornost na sebe. Ten pozvednul celej film o několik levelů vejš a sledovat ho byl opravdu zážitek. Zatimco ten přechozí vůdce party mi připadal jako naprosto neuvěřitelná postava, tak Stephen Graham byl prostě magor, u kterýho bych věřil, že takový magoři se opravdu můžou někde vyskytovat. Jenom jsem tak asi úplně nepochopil, proč ho na konci chytnul takovej rapl. I když nutno dodat, že postava toho jamajčana s kloboučkem mě srala už na první pohled, takže jsem se vlastně ani moc nedivil, že mu někdo konečně zavřel hubu pěstí :-) Celkově ten film je v podstatě o ničem, ale na jedno zkouknutí se to dá. Zklamalo mě, že Frank Harper měl tady jenom takovej štěk. Jinak písničky ze soundtracku sice nejsou zrovna můj šálek čaje, ale k filmu se hodily. (21.05.2012)

Skinheadem se člověk stává, má-li špatné sociální zázemí, a skinheadi se dělí na ty hodné a na ty zlé, přičemž ti hodní vás ochrání před šikanou a jsou to velice dobří kamarádi zastupující rodinu a ti špatní jsou vlastně taky dobří kamarádi, kteří za vás jdou odsedět několik let zločin a nebezpeční jsou jen v tom případě, pokud se zhulí a opijou. Pokud s tím nesouhlasíte, budete mít s THIS IS ENGLAND dost vážný ideologický problém, který nezmění ani to, že vychází ze skutečných událostí a je silně autobiografický. Ale i kdybych pominul ideologii, stále se jedná o hloupý, v závěru nabubřele tezovitý a špatně odvyprávěný film, který je manýristický ve snaze prohudbit se až do konce, ale na kterém stojí za pozornost typově velice dobře obsazení herci a evokace Anglie let minulých. Jenže tenhle britský film, přestože ho otvírá a uzavírá montáž záběrů vystihující zemi, nepodává žádnou zprávu a selhává. (05.06.2008)

Aj napriek tomu, že som pilotný film videl až po pozretí troch minisérii, ktoré nadväzovali na tento príbeh, som si ho vychutnal plnými dúškami. Malý Shaun, traumatizovaný smrťou otca počas vojny o Fauklandské ostrovy, ktorý je terčom šikany na škole sa zoznámi zo skupinkou okolo Woodyho, ktorý Shauna vezmú medzi seba a Shaun má konečne pocit, že niekam patrí. Tento pocit však trvá iba do chvíle, keď sa z väznice vracia Combo a Shaun rovnako ako zvyšok ich skupiny sa musí rozhodnúť, na koho stranu sa postavia - či na stranu Woodyho alebo na stranu Comba. Výhodou v porovnaní z ostatnými divákmi bolo, že som vedel ako sa budú vzťahy medzi jednotlivými postavami odvíjať v pokračovaní a v kontexte toho Combo zďaleka nevyzerá tak zle, ako je tomu v tomto filme. Zúfalstvo na britských ostrovov počas vlády pani Teacherovej viedlo k rozmachu hnutia skinheads a atmosféru tohto obdobia sa hercom, rovnako ako tvorcom filmu podarilo vystihnúť dokonale.Jeden z najlepších filmov, ktorý je kritikov doby a spolu s filmom Keby sú dokonalým obrazom života na britských ostrovoch v osemdesiatych a deväťdesiatych rokoch... (07.04.2019)