Gankucuó

To najvierohodnejšie a najmenej vierohodné spracovanie Grófa Monte Cristo, aké som videl. Aktualizácia alebo skôr post-aktualizácia (ak neexistuje také slovo, tak som si ho práve vymyslel) deja je urobená nápaditým spôsobom a výborne sa dopĺňa s netradičnou kresbou, ktorá šikovne maskuje slabšiu animačnú stránku. To kde však boduje na plnej čiare Gankutsuō je hudobná stránka, ktorá trefne dopĺňa siahodlhé dialógy aj nemé scény. Nakoniec najviac zamrzí možno práve prílišné dodržiavanie sa zápletky adaptovanej knihy, ktorá má na 24 dielov jednoducho príliš málo deja. 24/24 - 65% (21.04.2017)

Hrabě Monte Christo byla v dětství snad moje nejoblíbenější knížka, četla jsem ji aspoň desetkrát, a proto se docela divím, že se mi zde podařilo překousnout většinu změn v příběhu. Tvůrcům se často poštěstilo vymyslet relativně zajímavé alternativy k původním zápletkám a nelíbilo se mi jen pár věcí (celý motiv Gankutsua je poněkud nadbytečný, dále bych vynechala trapné soubojové brnění a trochu umírnila vzhled hraběte - mohli si aspoň odpustit ty uši a modrý ksicht, takhle se scény s ním místy nedaly brát vážně). Celkově je ale Gankutsuou obstojné anime (až na poslední dva příšerně sentimentální díly), které hodně těží ze své poutavé vizuální stránky a hlavně z toho, že má - díky svojí předloze - pořádný děj. (28.01.2009)

Vizuálne nádherné futuristické spracovanie najznámejšieho klasického príbehu o zrade a pomste podfarbené skvelou hudbou netypickou pre japonské anime. Čo iného však môžeme čakať od majstra Maedu, keď sa začíta do klasiky pána Alexandra Dumasa a primieša do toho trochu japonskej lásky k démonom a celý dej prenesie do budúcnosti. (24.07.2009)

Aneb jak Japonci stylově překopali klasiku literatury Hrabě Monte Christo. Hudba, prostředí, postavy, příběh to vše zde funguje skvěle, zejména to ost je velmi povedené, neobvyklý styl kresby i animace, stejně jako použití barev. Dumas by snad jásal, plný počet dát nemohu přece jen občas bylo moc patosu a odklonů od předlohy. Ale jsem rád, že takové anime vzniklo a povedlo se tolik. (30.12.2008)

Barevné a ty barvy občas žily vlastním životem. S příběhem, který rozehřál každé srdce romantismu. Jen je trochu škoda, že to nebylo víc jako v románu pana Dummase. Nenudila jsem se, užívala si francouzštiny. Polovina posledního dílu vůbec nemusela být, ale tak co. Lepší 3* a bez problému bych to mohla doporučit. Aneb příjde i mecha :-) (21.12.2009)