The Imaginarium of Doctor Parnassus
L'Imaginarium du docteur Parnassus
Imaginarium Dr. Parnassa
Režie:
Terry GilliamKamera:
Nicola PecoriniHrají:
Heath Ledger, Christopher Plummer, Lily Cole, Andrew Garfield, Jude Law, Colin Farrell, Johnny Depp, Tom Waits, Verne Troyer, Daniel Newman, Carrie Genzel (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Dr. Parnassus (Christopher Plummer) kdysi dávno vyhrál nesmrtelnost v sázce s ďáblem panem Nickem. O mnoho století později našel pravou lásku a s ďáblem podepsal novou smlouvu. V ní stálo, že se vzdává své nesmrtelnosti výměnou za mládí, ale jeho prvorozené dítě se v den svých šestnáctých narozenin stane majetkem pana Nicka. Nyní se čas Parnassovy dcery Valentiny naplnil a on se trápí, jak jí zachránit před neúprosným osudem. Pan Nick přijíždí, aby si převzal svou cenu. Rád se však vsází, a proto se rozhodne znovu riskovat. Valentinu získá ten, který první svede pět nových duší... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (1 151)
Zvláštní film. Zaujal výběr známých herců v mini rolích, ale toť nejspíš vše. Na mě poměrně rozvleklé, nedostatečně zábavné i poutavé. Fantasy svět za zrcadlem mi vizuálně k srdci nepřirostl, příběhově mi také film nepřišel ničím výjimečný. Zřejmě nic pro mě. 55% ()
Nic proti topení se v široširé fantazii, ale nesmí se u něj zapomínat na příběh. Terry Gilliam tak tvrdošíjně tvoří "po svém", že se mi jeho pravidelně opakovaný vzorec konce proti většině obvyklých pravidel začíná pomalu, ale jistě zajídat. Nápaditá první hodina a sympatické hlavní postavy na pozadí správně mystické zápletky tak přicházejí vniveč ve chvíli, kdy se začne zaplétat, měnit strany a převracet archetypy. Dokážu pochopit, proč taková překvapení slaví u diváků úspěch, ale na mé straně se velký filmový zážitek nedostavil ani přes několikerý herecký koncert Ledgera a jeho alter-eg nebo krásu Lily Cole. ()
Tak ja nevim, na film jsem se docela tesil a nezklamal me, ale proste mam dojem, ze to mohlo bejt i lepsi. Je fakt otazka, jak to brat. Muzu to brat jako naprostou slataninu bez nejakyho poradnyho pribehu, ale taky jako dvouhodinovej vylet mezi Terryho perfektni napady. Film strida zabery ze soucasnosti, kde se hlavni particka snazi bavit lidi a nikdo o jejich show nema zajem, protoze to proste vypada hnusne a osuntele. A to ma fakt prijemnou atmosferu, lehce depkoidni. A pak tu jsou zabery z fantasy sveta, coz ma bejt asi jakoze Parnassovo mysl a ty jsou trikove sice slaby, misty fakt hodne, ale jinak to je vizualni pastva pro oci a co zaber, to nejakej perfektni napad. Samotnej dej pak docela slusne odsejpa a proste behem toho dvouhodinovyho vyletu do fantasie jsem se ani na chvily nenudil. Navic skvely herci, jak mrtvola vypadajici Plummer, krasna Cole a pak samozrejme posledni role Ledgera. Jeho meneni podob, jak tu mnozi zminujou, pusobi docela prirozene a nijak nerusi, na druhou stranu, jelikoz se xicht nemeni nikomu jinymu, je precejen videt, ze to asi nebyl puvodni zamer. Jinak krome Ledgera, tak trojka nahradniku se objevi vzdy jen na chvily a jejich herecky umeni ma sestupnou uroven, podle toho, kolikatej xicht tu mame. Takze to jde od paradniho Deppa, az po herecky nic moc Farrella. No a samozrejme musim zminit paradniho Verne "Mini Me" Troyera. Takze proste dvouhodinova parada, od ktery jsme cekal vic. Nicmene nejlepsi film od 12 opic. No tak po druhym skouknuti uz misty silna nuda, slabsi 4*. ()
70% Pokud máte rádi animované vsuvky Terryho Gilliama z Monty Python, mysl dr. Parnasse vás bude bavit. Ledger a jeho nástupci jsou fajn, ale o "posmrtném Oscaru" nemůže být řeč. ()
Gilliamova rozpínavá fantazie prostě potřebuje scénář, který dá jeho filmu pevnější tvar. Místy opravdu půvabné (a to nejen díky vnadám Lily Cole), místy trochu nuda. 70% ()
Zpočátku film působí roztržitě, neuceleně a bez jakéhosi rámce, který by mu dodal opravdový smysl. Teprve po skončení si člověk uvědomí, že ono zvláštní putování fantaziemi nebylo z hlediska čiré zábavy vůbec špatné. Samozřejmě málokdo by nečekal, že Gilliam bude svému fantasknímu světu rýsovat jasná pravidla, ale osobně jsem se nezbavil pocitu, že to chtělo nějaký hlubší význam, či pointu (viz Brazil), který by překračoval hranice archetypálního souboje boha s ďáblem... Zdá se mi, že zdejší vizuálně opulentní scény neslouží příběhu, ale právě naopak, což připomíná ještě o něco horší Pevné pouto... 5/10 ()
Ušlo to... Čekal jsem možná maličko, maličko víc, ale ušlo to. Oproti Kletbě bratří Grimmů je to geniální film, ale takový Brazil nebo 12 opic je úplně jiná liga... Ledger se rozloučil, jak jen mohl, ovšem jeho smrt, která byla vyřešena skutečně nejlépe, tak mohla, přeci jen hází filmu klacky pod nohy a očividně tu něco chybí. Motivace Ledgerovy postavy třeba nejsou vůbec vysvětleny. ()
Imaginárium není nejlepší Gilliam, to ani omylem. Je ale vlastně typyicky Gilliamovský, navíc ale velmi vyzrálý, rafinovaný a v režisérových vizích zachází snad vůbec nejdál. Herecký koncert zde předvádí snad úplně všichni zúčastnění (Plummer je skvostně uvanený, Ledger nevyzpytatelný, Lily Cole skrz na skrz slaďounká, Garfield zase žárlící.. No a Waits? Waits, to je ďábel) a to celé rámuje Gilliamova fantazie, mezí neznající, občas levně digitální, přesto dech beroucí. Z Deppova monologu o smrti mrazí. A Heath ve své poslední roli nezklamal... ()
Tedy od imaginaria jsem čekal i trochu jiné představivosti než té vizuální. Duše, zatracení, vykoupení - nebylo toho v příběhu k takovým otázkám trochu málo? Dort s mnoha patry a chutěmi, ze kterýho ale naservírujou jenom třešničku. Jenže třešničku dělá třešničkou všechno to ostatní a bez něj třešnička nezpůsobí než malé osvěžení v ústech. Představujete si, jak asi chutná ten kousek se šlehačkou, jak by se vám v puse rozplývala ta marcipánová část, jenže pak zapadne opona a z velkého dortu je pouliční loutkové divadlo. Vsadím se s panem Nickem o pět duší, že tam za tím kopcem bych mohl stavět vzdušný hrad z písku a za tou řekou bych mohl hrát se smrtí o život v kostky, ale místo toho se plácám hodinu od Tesca k ďáblu. Nakonec vlastně scény za zrcadlem působí kompaktněji, než londýnské intermezzo (nečetl někdo knihu od letce RAF Viléma Bufky?), z celkem zřejmých důvodů. Avšak nevěšme se na mostě. Výprava a herci (a modelka) by nám to nedovolili, nadto maximálně sympatické (až české) pojetí ďábla. Brazil to není, ale jako důkaz, že si lze i dnes stvořit vlastní svět, který není tak čermobílý (vlastně modrozelený) jako Avatar, si to ocenění zaslouží. ()
Digitální triky jsou zlo. Není nad starý dobrý omakatelný triky. (Heath nic moc a ostatní taky ne. Smůla.) Bolí mě nohy. Ať žije podvědomí a metafora. (Ačkoliv mi výlety do imaginária připadaly zbytečné, hlavně ten Johnnyho a Judeho.) Konec hrc prc, tedy zbrklý a hysterický. S tím bych si víc vyhrála. Mohli tam třeba přistát marťani, co já vím, ale takhle ne. ()
Po pravdě bych nečekal, že svému oblíbenému Terry Gilliamovi nasázím pouhé tři hvězdičky, už ze staré známosti bych mu měl s vědomím všech jeho slabůstek vyjít vstříc. Když ono je to s jeho nejnovějším dílem tak, že obsahuje řadu pětihvězdičkových scén, skvělých vychytávek a špičkových hereckých kreací, jenže je to hrozně nevyrovnané a s filmem jako s celkem to už taková sláva není. Uvědomil jsem si, že celá řada nenápadných televizních kousků s minimálním rozpočtem ve mě nakonec rezonovala podstatně víc. Ten, kdo zná historii skupiny Monty Python, ví, že ostatní členové skupiny měli odjakživa problémy se dvěma kolegy, a to Chapmanem pro jeho alkoholismus a chronickou nespolehlivost a právě Gilliamem pro jeho hračičkovství, nepraktičnost a megalomanství. Jak vzpomíná John Cleese, bylo nutné hlídat každý jeho krok, jinak se zasnil, tvořil a tvořil a ustavičně překračoval rozpočet. Jeho práce odjakživa hýřily nápady, ve kterých se nějak ztrácel celek. A právě to představuje průšvih u jeho Imaginária. Je zahlcený spoustou dekorativních prvků, výtvarných nápadů a samoúčelných hříček, pro které tak nějak uniká myšlenka a příběh. Herecké obsazení je famózní, sledovat kteréhokoliv z členů ansámblu je radost. Vlastně až na tradiční problém celé Gilliamovy režijní dráhy - vždycky si pečlivě vybírat mužské představitele, zatímco téměř nikdy (snad s vyjímkou 12 opic) nesáhl po herečce z první ligy. Je pro něj docela typické, že si vybírá nejrůznější vnadné fotomodelky - např. svůj klíčový snímek Brazil obsadil do té doby zcela neznámou fotomodelkou Kim Greist, aby byl poté silně znechucený jejím výkonem a řadu jejích scén vystříhal. Nepoučil se stařík a nepoučil, takže tentokrát do hlavní role obsadil modelku Lily Cole, nesporně majitelku nádherného těla a sličného obličeje, ale bojím se, že jen i průměrnou herečku. Není to žádný průšvih, v současných velkofilmech bývá leckdy i hůř, ale dovedu si představit desítky lepších profesionálních hereček do této role. Navíc typově mi tato dívka do role nesedla.Jejímu mondénnímu kukuči by víc slušela postava nějaké call girl. Film bude mít pravděpodobně slušný ohlas a komerční úspěch už vzhledem k úmrtí Heatha Ledgera, ale nemůžu se zbavit dojmu, že své pověsti zůstal Gilliam leccos dlužen a jeho Imaginárium k těm zásadním snímkům Gilliamovy filmografie vzhlíží jenom zdálky. Jještě si neodpustím poznámku k postavě ďábla, která se rozhodně nepodobá klasickému zobrazení pekelníka jako nástroje zla líčeného křesťanskou církví. Gilliamův čert je spíš hráč, který principu hry obětuje prakticky vše a skvěle si to v našem světě užívá. Velmi sympatická, byť morbidní postava, která tak nějak zapadá do české představy vyslance pekel. Celkový dojem: 65 %. ()
Některý scény výborný, herecký výkony špičkový, ale od toho příběhu jako celku sem asi čekal víc. Přišlo že ten film nemá moc spád a ve výsledku se tam toho vlastně ani moc nestane. Každopádně Terry jeď ! ()
Vychytralá a nezaměnitelnou gilliamovštinou prošpikovaná kritika falešných mecenášů a násosek se zaměnitelnými ksichty, na níž je nejsympatičtější, že sám ďábel není žádná zrůda, nýbrž vychytralý slizoun s příliš velkou zálibou v hazardu, ke které našel dokonalého spoluhráče - lidskou blbost. Jen mě mrzí ta ztráta tempa v polovině, kdy se šťourá v kočovném životě Parnassovic rodinky příliš dlouho a příliš vágně. Famózní závěr ale chuť spravuje víc než dostatečně. ()
[imdb: 7.3/10] | me: Výlet do podvedomia človeka plného hravých predstáv ale i nečistých zvrátených úmyslov a falošných tvárí. Je to zvláštne, ale veľmi zaujímavé. Dej je skvelo rozohraný a postavy výborne ladia k celkovej atmosfére filmu. Je to svojské fantasy zasadené do dnešnej doby s množstvom nových nápadov, výborným Ledgerom a jeho ďalšími tvárami. Škoda, že to je herecké predstavenie, ktorého sa nám už v takejto kombinácii nedostane. ()
Dnes již klasicky roztříštěný pozdní Gilliam, hýřící zajímavými nápady ve sférách scénáře (charaktery, snové světy, narace) a vizuální fantazie, bohužel poskládanými bez ladu a skladu. Zmatek a mlha neujasněnosti se vznáší nad podstatou, fungováním i ztvárněním obou předložených světů (Imaginárium a fiktivní Londýn, popřípadě fiktivní Země), nad historií jejich nejstarších obyvatelů, nad motivací postav, nad jejich nejednoznačností (záměrnou či nikoliv?) i nad nastalými zvraty, které děj často zavádí (příjemně i nepříjemně) do nečekaných odboček. Gilliam měl samozřejmě i v tomto případě napůl příslovečnou smůlu - předčasná smrt Heatha Ledgera jej jistě připravila o pár podstatných segmentů, osvětlujících důvody i vývoj Ledgerovy postavy (náhradníci se pochopitelně nedovedou naladit na vlnu post-jokerovského rauše, v kterém viditelně unavený Ledger jede, do čehož je nemile nucen obzvláště zmatený Colin Farrell), která zřejmě měla být klíčem k celému filmu. Jak podotkla Nathalie, Gilliam se po většinu času jen ztrácí ve vrstvách významů a odkazů, které rozhodně nejsou bez zajímavosti či požitku, já však přeci jen raději ty hříčky, které jednotlivé střípky logicky a přitom rafinovaně splétají do umně provázaného, fantaskního celku. ()
Úspěch se nekoná. Sice největší očekávání nového filmu Terryho Gilliama a poslední herecké role Heatha Ledgera, ale po závěrečných titulcích se z filmu stalo největší zklamání. Příběh jakýsi nemastný a neslaný. Jediné pozitivum byly příběhy za zrcadlem (ve kterých bohužel již Ledger není), které byly krásně vytvořené a "náhradníci" udělali maximum a každý pasoval do své části příběhu. Ještě musím pochválit roztomilou krásu Lily Cole, které to slušelo jak dokonalé panence (tím samozřejmě nemyslím Barbie). Ale to je tak všechno. Tvorba Terryho Gilliama upadá... Možná by měl taky podepsat smlouvu s ďáblem. ()
Nevšedný kúsok, ako to väčšinou u Gilliama dopadne. Bavil som sa práve kôli nevypočítateľnosti deja, v ktorom to sadlo určite najviac Ledgerovi... ()
Je vidět, že Terry Gilliam se zase pořádně vyřádil:) Ovšem musím říct, že po vizuální ani obsahové stránce u mě tento film příliš neobstál. Při pohledu na plakát s názvem Imaginárium Dr. Parnasse jsem si představovala vizuálně mnohem využitější i působivější dílo. Slabý příběh se dá s klidem přehlédnout, ale nevyužité možnosti vizuálního zpracování mě docela zklamaly. Alespoň herecká sestava má velmi silné zastoupení. Zajímavá Lily Cole, příjemný Andrew Garfield, Heath Ledger a ostatní. Myslela jsem, že v Imagináriu Dr. Parnasse bude "vyčarován" mnohem zajímavější a propracovanější fantastický svět "za zrcadlem." Takto se jedná "jen" o příjemný, leč prchlavý divácký zážitek. "Přines lano." - "Jestli je oběšenej, další lano nepotřebuje", "Nevíme, co jste zač." - "Já to taky nevím, ztratil jsem paměť." :) ()
Tento film by som popísal ako možnú parafrázu Gilliamovho sveta filmu, v ktorom sa fantázii medze nekladú, ale v ktorom akoby aj on podpísal zmluvu s diablom, ktorá mu po každom úspechu hodí pod kolená prekážku, ktorá ho takmer stiahne do pekla. Tentokrát pekelník stupil priamo na čiaru života Heatha Ledgera, Gilliam bol ale nezlomný a do úspešného konca dotiahol tento projekt najmä vďaka svojej predstavivosti a skutočne nevšednému zaangažovaniu ďalšieho hereckého tria, ktoré nakoniec pôsobí tak, akoby bolo odzačiatku plánované. Je vidno, že každý z hercov hrá zanietene, predstavenie spomínaného kvarteta zaklincoval výstup Toma Waitsa. Ako celok je ale hlavná línia príbehu aj pomerne strohá a jednoduchá, je však radosť pozerať sa na jednotlivé časti filmu, ktoré v sebe nesú neskutočnú nádielku snových prvkov, fantazijnosti, peknej hudby a dobodky využitého hereckého potenciálu. 80%. ()
Související novinky
Nového Spider-Mana si zahraje... Garfield?
Žádný strach, nebude to ten, který nesnáší pavouky a pondělky, tudíž nevznikne bizarní komiksový crossover. Ale jak to vlastně bylo? Kandidátů byly davy. Od Josepha Gordona-Levitta (protože hrál v… (více)
OSCAR 2010 - výsledky
Většina filmových fanoušků bude nejspíš z “prohry” Avatara zklamaná. Není ovšem na škodu, že dala Akademie přednost filmu, který nejenže nebyl ani v nejmenším zamýšlený jako \"oscarový\", ale jeho… (více)
Nalezen v La Mancha
Terry Gilliam, jehož The Imaginarium of Dr. Parnassus bude definitivně posledním filmem, ve kterém uvidíme Heatha Ledgera, pomýšlí na vzkříšení jednoho z nejslavnějších „filmů, které nikdy nevznikly“… (více)
Christophe Gans mění plány
Onimusha se odkládá. Adaptace videoherní samurajské fantasy se už rýsovala ve velmi konkrétních konturách (Takeši Kaneširo v hlavní roli, stanovený rozpočet, lokace i termíny natáčení), ale několik… (více)
Terry je smoliar. Našťastie pre nás, fanúšikov, entuziastický smoliar, ktorý vediac, že odvážnemu šťastie praje, dokončil svoj ďalší film aj napriek smrti Heatha Ledgera s ľahkosťou génia za výdatnej pomoci Johnnycho Deppa, Jude Lawa a Colina Farrela. A v neposlednom rade je Terry nepochopený smoliar. Imaginárium je totiž ťažko uchopiteľný film a v tom spočíva jeho najväčšia zákernosť. Dokonca ani ostrieľaní filmoví kritici ho podľa mňa nepobrali celkom správne. V recenziách sa často ako hlavný najčastejšie skloňuje faustovský motív, avšak tento motív je skutočne len odrazovým mostíkom k omnoho závažnejšej výpovedi. Výpovedi o dobe, ktorá nepotrebuje naozaj VEĽKÉ príbehy a vystačí si so sériovou a seriálovou estetikou. O dobe, v ktorej sú skutoční rozprávači odsunutí na vedľajšiu koľaj, dobou, v ktorej prázdna forma valcuje obsah zabalený v nepríliš lákavej forme. Preto posiela Mr. Nick Parnassa namiesto „rozprávania príbehu“, ktorý „podopiera vesmír“, „robiť niečo užitočnejšie, napríklad nakupovať“. Preto Parnassus prijíma tú samovraženú stávku, v ktorej musí dokázať, že imaginácia a tvorivosť človeka dokáže zvíťaziť nad jeho lenivosťou, pasivitou a nekritickým prijímaním ľahšej cesty, vedúcej k deštrukcii samotnej podstaty človeka. Názov „imaginárium“ Terry poňal ako samotnú formu rozprávania. V „imagináriu“ nepotrebujete prísnu kauzalitu rozprávania, aby dávalo zmysel. Preto všetky odbočky len slúžia rozkošatenosti celového obrazu „imaginária“ tohto Imaginária a nemusia byť logickým následkom predchádzajúcich scén fabule. Stavajú len do kontrastu svet nekonečnej imaginácie mierne pošahaného nesmrteľného Parnassa s prísne utilitaristickým svetom hedonizmu Mr. Nicka, aby si divák uvedomil zásadný rozdiel medzi imagináriom a šedou skutočnosťou „reálneho“ života večne sivého a upršaného Londýna. V neposlednom rade tomuto kontrastu slúži aj štylizácia hlavných postáv. Plummerov Dr. Parnassus vyzerá skôr na Gandalfovo dvojča než na bežného anglického dôchodcu, Valentina Lily Cole (krátky exkurz : pozn. č. 1 niektoré modelky vedia hrať, pozn. č. 2 Lily nie je klasicky pekná, ale je úplne netuctová, čo ju i pri minimálnom nalíčení robí neuveriteľne sexi, pozn. č. 3 ako stále hovorím, ryšane sú best) je aj v ošuntených šatách drahokamom prevyšujúcim vystylovaný komparz, dobrácky Anton Andrewa Garfielda ako posol bohov pôsobí pri Tower Bridge ako päsť na oko a Percy Verne Troyera je nekonformný už „od prírody“. Naproti tomu Mr. Nick by zapadol do davu v každej dobe a jeho „inakosť“ si uvedomujeme len z jeho správania. Postavou medzi je Ledgerov Tony postihnutý amnéziou a lavírujúci medzi obidvoma stranami, využívajúc svoj dar reči vo svoj prospech. Odhalenie motívu jeho „voľby“ nie je samotnou pointou príbehu, len dokresľuje možnosť zneužitia daru ľudskej imaginácie, ktoré môže strhnúť do záhuby aj iných. Napokon treba oceniť ako otvorene film končí. Rozhodne to nie je happyend a v tomto musím súhlasiť s Mr. Bluntmanom (áno „středostavovská a měšťácká touha po založení rodiny a pořízení dětí“ skutočne nie je pre Valentinu happyendom, tak, ako nemusí byť nutne zmyslom každého života). A práve preto Dr. Parnassus na konci hovorí, že nevie či sa to skončí happyendom. Pretože ak by príbeh skončil a prestal sa rozprávať, zrútil by sa vesmír samotného príbehu Imaginária. 10/10 () (méně) (více)