Pan Nikdo

PAN NIKDO je horší než důmyslněji odvyprávěný TOTO HRDINA, který po mně nechce, abych se s postavou identifikoval a dojímal se, ale lepší než OSMÝ DEN, na kterém oceňuji styl, ale jinak je hrozně kýčovitý a sentimentální (čemuž se PAN NIKDO hodně blíží). V podstatě jsem z toho během sledování byl docela nadšen, protože je to film o jiných filmech a jiných formálních (sub)systémech, takže to pro mě bylo hodně opojné, ale problém vězí v konci. Nemám ani tak problém s tím, že se to tváří kdovíjak chytře, a přitom to je hrozně tezovité, protože jsou jednotlivé myšlenky pro jistotu divákovi explicitně řečeny, ale že je to hrozný narativní konstrukt. Nevytýkal bych, že si PAN NIKDO bere hodně z jiných snímků, protože je jeho obrazoborectví a vyprávění podřízeno dětské představivosti, která je formována právě zkušeností s různými (mediálními) texty, ale musím se ptát: opravdu může být hlavní hrdina obeznámen s touto filozofickou teorií, opravdu mohl ve svém věku vidět tento film, který se právě okázale cituje, resp. se z něj přebírají konkrétní vypravěčské a stylistické postupy? Navíc svým závěrem jde proti postmodernistickým podívaným (PODIVUHODNÝ PŘÍPAD BENJAMINA BUTTONA, MALÝ VELKÝ MUŽ), které byly o konci velkého vyprávění, neumožňovaly divákovi identifikovat se s hlavním hrdinou prostřednictvím jeho nečinnosti či jeho nespolehlivostí a cynickým přístupem k věci, nechtěly po mně, abych jihnul nad divákovi předžvýkanými banalitami. Chápu, proč se to někomu může zamlouvat, ale i když je ten film pro mě stylisticky opojný, tak je to hrozný narativní konstrukt, který je ve své poučenosti filmovou historií a filmovými formami příliš otravně okázalý (na rozdíl od PODIVUHODNÉHO PŘÍPADU BENJAMINA BUTTONA) a hrozně tezovitý, takže významově nepříliš bohatý. (28.08.2010)

Nedivím se, že van Dormael jiný film v takhle rozsáhlém měřítku nenatočil a nenatočí. I přes filozofický a vůbec myšlenkový pokus o přesah všehomíra je jeho pomník naplněný osobitou a intimně nekonečnou silou vlastních radostí i smutků. Autor musí mít odžito v obou variantách, protože už jsem dlouho neviděl takové množství nosných a děj i náladu pokaždé o řádný kus posouvajících shledání, objetí, loučení či prozření. Nejde o dokonalé dílo, nejde ani o dílo všeobjímající, na to je jeho délka, tím spíš v režisérské verzi, až zbytečně sahající tam, kde nic nového nenajde. Ale těch elektrizujících spojení na správných místech má takové množství, že stojí za vidění snílkům i cynikům. (04.08.2020)

V mojich ociach tomuto filmu s velkymi ambiciami chyba to hlavne, co rovnako v mojich ociach mali filmy, snaziace sa o podobny zaber - chybalo tomu srdce, alebo inak povedane, nieco, co by ten myslienkovy konstrukt ozivilo do niecoho skutocnejsieho, ako len sledu peknych obrazkov. Ovsem snaha tam bola - vidno to v linii s Annou. Sama o sebe by bola ovela viac, ako v tomto spolocnom utvare. (24.07.2010)

Vypadá to strašně obsáhle, velkolepě, všeříkající a přitom je to především romanťárna, která je variací na Butterfly Effect s příměsí Benjamina Buttona a Forresta Gumpa. Mám takovéhle filmy prostě rád i přesto, že jsem z Nobodyho ten eklektismus cítil až moc. Nejlepší byly samozřejmě záběry z budoucnosti a vesmíru, které jsem si naplno užil. Vůbec celkový čas utekl jako nic, ke konci jsem si říkal, že ten snímek mohl trvat klidně dvakrát déle, jelikož se mohlo rozjet libovolné množství alternativních realit. Co se týče té dominantí romantické složky, byla nejzajímavější rozhodně větev příběhu mezi patnáctiletým Nobodym a Annou. Pan Nikdo mohl mít i hudební potenciál, hudba se však snažila pouze lacině dojit emoce, bez žádného dobrého nápadu. (10.07.2010)

Chytrý film pro průměrné lidi? O něco takového se přece právě pokouší Chris Nolan. Osobně jsem měl trochu problém s režisérovou vizí, ale i já se musím sklonit před tím jak těch několik desítek inspirací dokázal pospojovat do fungujícího celku. Měl jsem v hlavě jeden příběh, ze kterého NIKDO hodně čerpá (sakra!), ale tady ho zaobalili do dnes tak frčících sci-fi vychytávek, nicméně základ zůstal a přišlo mi zajímavé sledovat jak se s námětem, který jsem před tím viděl jen svýma očima pere někdo jiný. Docela zajímavé. A ten kdo nepochopil jak to skončilo. Tak odpověď na vaši otázku zní... Vyberte si. (16.07.2010)