Perníkový táta - Série 5

Tak už i já jsem dojela na konec tohoto legendárního seriálu. Než jsem se začala dívat, byla jsem poněkud na pochybách, jestli zrovna tato záležitost na mě zapůsobí jako jeden z nejlepších seriálů všech dob. A ty pochyby jsem vlastně měla ještě dlouho po začátku (viz mé komentáře k jednotlivým dílům a řadám). Ale postupně se to rozjelo, já jsem se nechala pohltit a teď už se také řadím k těm, kteří Breaking Bad považují za jeden z vrcholů seriálové tvorby. Nemá smysl se tady asi dlouze rozepisovat, v čem všem je tenhle seriál tak skvělý - kdo viděl, ví (a už sem o tom napsal:)), kdo neviděl, stejně úplně nepochopí (jako kdysi já) a bude si to muset zjistit podíváním sám. Možná snad jen pár mých subjektivních (nikoliv vyčerpávajících) TOPů, které mám přece jen potřebu vypíchnout (některé aspekty jsem se pokoušela už naznačit/shrnout v průběžných komentářích): Čas od času se o nějakém audiovizuálním počinu říká, že se v něm sešla herecká extratřída, zde je to ale fakt pravda, naprosto, věřte tomu (většinu herců jsem předtím vůbec neznala a pak nestačila žasnout, co všechno v nich je, co dokážou předvést, s přibývajícími sériemi a vývojem jejich postav stále něčím překvapovat). Tahle extratřída měla celou dobu co hrát - postavy tu jsou skvěle do hloubky prokreslené, mají vývoj, scénář je dějově nabitý, nechybí různé odbočky, zvraty, napínavé i velmi překvapivé momenty. Z celého seriálu dýchá ale zároveň vám neruší zážitek určitá preciznost, dohlédnutí na sebemenší detaily - je až neuvěřitelné, že v seriálu s tolika zvraty a složitými peripetiemi člověk nenachází vícero logických chyb, které by ho práskly do očí. I zvraty, které vám na první dobrou třeba nepřipadají úplně smysluplné, většinou nakonec zpětně když ne úplně "sežerete", tak alespoň "vezmete na milost" (viz níže např. můj přístup k rozhodnutí Walta pokračovat ve vaření perníku i po divokém závěru čtvrté řady a zametení stop zkraje řady páté). Možná tam nějaké nelogičnosti jsou, ale tvůrcům se daří od nich odvést divákovu pozornost, případně si jich všímáte, ale nevadí vám zase nějak nepřekonatelně či vám to tvůrci vykompenzují zase něčím jiným. Tím narážím na něco, čím je Breaking Bad podle mě také specifický - umně si dokáže pohrávat (v z uměleckého hlediska dobrém slova smyslu) s divákem - zaměřit jeho pozornost, odvést ji (třeba skrze různé absurdní momenty, vtípky i ve vypjatých situacích nebo přemýšlivější pomalejší pasáže) zase jinam a tím mu např. způsobit o to větší překvapení nebo šoky později; nechat působit atmosféru, vzbuzovat různorodé emoce, několikrát třeba i během jednoho dílu vyznění měnit a nechat diváka se v tom "plácat" a prožívat si to; zkoušet, co všechno ještě divák vydrží, co svým oblíbeným postavám ještě odpustí a co už ne. Tím, jak se často ta atmosféra mění, jak nečekané, rychlé některé ty přechody a zvraty jsou, je zážitek o to intenzivnější a zanechává vás to nejednou úplně paf, psychicky rozložené jako málokdy (viz zejména poslední díly páté série). V rámci páté série jsem se i já nechala výše popsaným způsobem překvapovat, žasla jsem, nechala se citově ždímat, přistoupila na hru, ve které jsem pozorovala, co jsem ještě ochotná zkousnout u svých oblíbených postav, abych je měla stále ráda. Mou nejoblíbenější postavou po celou dobu byl (jak jinak než) Walt (protože co by byl Perníkový táta bez Perníkového táty, že) a musím říct, že i když jsem se v průběhu seriálu s tím, jak čím dál více přecházel na stranu zla, obávala, že ho na konci budu už pouze nesnášet, tak k tomu nedošlo. Pořád mám i přes hnusárny, které dělal (zejména další hlavní postavě Jesseemu), pro tu postavu prostě slabost a když už něco, je mi jí spíše líto. S tím asi také úzce souvisí moje ohodnocení páté řady "pouze" čtyřmi hvězdičkami - jednak jsem pořád toho názoru, že by do seriálu i přes veškeré TOP neopakovatelné momenty, které pětka přinesla, i přes to, že mi přes původní pochyby Waltovo rozhodnutí pokračovat ve vaření nakonec s dalším vývojem a odhalením motivů postav začalo docela dávat smysl, dějově více zapadal otevřenější konec ze čtvrté řady. Jednak by se mi pak ty sympatie pro Waltera Whitea pro sebe samu asi trochu lépe ospravedlňovaly:) Každopádně, pokud máte rádi kvalitní seriály, které nejsou jen zábavné, ale také chytré a těší vás nechat se občas emocionálně rozložit tak, že budete mít podobně jako v celé té jeho perníkové jízdě Walt možná až moc intenzivní pocit, že jste "alive", určitě si Perníkového tátu dejte. Jestli vás neodradí pomalý rozjezd, budete bohatě odměněni (je dost pravděpodobné, že i na potřebnost páté série budete mít jiný názor než já, uvědomuju si, že jsem v tomto asi v těžké menšině:)). (14.06.2023) (méně) (více)