poster

Hobit: Šmakova dračí poušť

  • USA

    The Hobbit: The Desolation of Smaug

  • Slovensko

    Hobit: Smaugova pustatina

  • Velká Británie

    The Hobbit: The Desolation of Smaug

Dobrodružný / Fantasy

USA / Nový Zéland, 2013, 161 min (SE: 186 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • verbal
    *****

    Musím připustit, že Špakova srací houšť (Opět dííky za pobavení, genitální překladateli distributorův!!) je kapku otravnější, než když dokonalý Frímen šlápl svou chlupatou nohou mimo Dno pytle poprvé, a to hlavně proto, že si božský Pítr trochu egoisticky zahrál na Džejárára, za což by mu Mistr určitě rozhořčeně narval do prdele svou fajfku. Širším koncem napřed! Doufám, že ty Džexnoviny dotáhne do konce. Docela by mě teď totiž zajímalo, jestli až Kili vyprcá Lilly, bude li z toho Trpelf nebo Elpaslík. Evandželína asi hezky polykala a její vnucená postava kapku kazí onu opravdovou "chlapskou" zábavu, kterou by bohatě zastal již jemně jetý Homolas nebo jeho dokonale žužu otec. Ať je tomu však jakkoliv, vše výše zmíněné je zcela odpustitelné a pořád se jedná o dokonalou, úžasnou a dechberoucí vizulizaci nočních polucí každého fanouška fantasy, zakončenou famózní drakiádou v kulisách, které překonají i ty nejvýpravnější sny skalních příznivců trpasličího porna. Díky, Pítře, díky!(14.12.2013)

  • Bluntman
    *****

    HOBIT: ŠMAKOVA DRAČÍ POUŠŤ opětovně rozděluje, ale tentokrát nejenom diváky, ale i vyprávění, protože přechází od dobrodružné podívané první poloviny k temné fantasy v polovině druhé. Od prvních kroků hobita, třinácti trpaslíků a čaroděje až do příchodu do Jezerního města druhý díl navazuje na NEOČEKÁVANOU CESTU svou výstavbou vyprávění, když řetězí atrakce v duchu těch nejlepších dobrodružných podívaných, zatímco nastiňuje širší kontext putování.__________ Na rozdíl od první části se ale nevracíme na již známá místa, ale na zcela nová, která vedle provázání s prstenovou trilogií "návratem" některých postav (Legolas) umožňují budovat širší síť významů spojených s hobití trilogií (kritika izolacionismu a mamonu). Není ani třeba čekat na rozšířenou verzi, aby napravila rytmickou nevyváženost. Vyprávění se posunuje kupředu po dvacetiminutových blocích, které jsou odděleny podle místa a představených postav (návštěva u kožoměnce Medděda, Mirkwood s pavouky a u elfů), zatímco je na jednu stranu dynamizováno hrozbou v podobě skřetů a retardováno oddělením Gandalfa na jeho vlastní cestu za zjištěním zla v Dol Golduru.__________ Ovšem od flashbacku v Jezerním městě přichází zlom, kdy se z fantasy s adjektivem dobrodružný film překlápí do temné fantasy, která je ozvláštňující svou sebeuvědomělostí, když se hlavní otázkou stává, jestli jdou zvrátit předem dané vzorce (v tomto případě mytického) vyprávění. Potíž s druhou polovinou je však nejenom ve změně tónu, ale i rytmu (na místo tří dvacetiminutovek a jedné čtvrthodiny se operuje ve dvou pětatřicetiminutovkách s epilogem), zatímco se vyprávění snaží udržet svou seriálovou výstavbu. Nesměřuje se ale k sjednocení nesourodé party, jako tomu bylo v Neočekávané cestě, ale k jejímu rozdělení (jedni jsou v Osamělé hoře, druzí v Jezerním městě, třetí v Dol Golduru) s příslibem věcí příštích.__________ Na vyvrcholení temné fantasy si je třeba počkat necelý rok, ta dobrodružná ho nabídla v první hodině ŠMAKOVY DRAČÍ POUŠTĚ v podobě nesmírně opojného úniku v sudech se spoustou nápadů, postupů ze seriálů i nápaditého stylistického odlišení tří skupin (jinak jsou snímáni trpaslíci s hobitem, jinak elfové a jinak skřeti, přičemž jsou odlišeni i délkou záběru). Snad se s TAM A ZASE ZPÁTKY ukáže zlom v polovině dvojky jako promyšlený tah._____ P. S. Viděna verze ve 3D s titulky. Ačkoliv se nejedná o konverzi a nad užitím třetího rozměru se evidentně přemýšlelo (jak vtahující pasáže zdůrazňující hloubku prostoru, tak distancující s různými podvratnými vtípky na hraně PG-13 s uťatými částmi těl padouchů), nedabovaná 2D varianta se jeví jako lepší volba. Už proto, že rychleji stříhané atrakční pasáže s trpaslíky a hobitem (sudy, pec a Šmak) jsou prostorově dezorinetující a potemnění moc plusových bodů nepřidává.(16.12.2013)

  • Botič
    *

    S každou další částí falešnější, vyvanutější a prázdnější. Což je u filmů, od kterých se očekávalo, že je bude člověk bezmezně milovat, zklamáním, co rve obsah hrudního koše na cucky. Vždyť i ten Bilbo je tady čtvrtým kolem u tříkolky, který vstupuje do děje výhradně jen, když se má o slovo přihlásit prsten. Šmakova dračí poušť je utrpení, po němž nemám sebemenší chuť se do Středozemě vracet. Co chce proboha Peter Jackson narvat do závěrečného, opět skoro tříhodinového, filmu? Tohle asi vážně nebude série pro mě!(29.12.2013)

  • Eddard
    ***

    Chvíli jsem přemýšlel, jak se k tomuhle komentáři postavit - jestli jako odtažitý kritik, který viděl lehce přihlouplou, těžce nedotaženou akční fantasy s několika tuze krásnými momenty, nebo jako Tolkienovský purista, který zhlédl vykuchání a plastickou chirurgii knihy, která mu jako desetiletému změnila život. Ať tak či onak, druhý díl trojdílné adaptace 250 stránek teňoučké knihy se mi zkrátka nelíbil. Než ale začnu vysvětlovat proč, rád bych zdůraznil, že jde čistě o moji osobní nelibost a myslím, že spousta cinefilů, či lidí, kteří se chodí do kina hlavně bavit, si film vysloveně užije. Už jenom kvůli jednomu nádhernému CG skvostu, kterým Jackson opět překonal sám sebe. Takže - snad největším prokletím filmu je nepřítomnost jakéhokoliv formálního začátku, či konce, způsobené... ano, uhádli jste, nenažraností tvůrců (a je mi celkem jedno, jestli rozdělení Hobbita na tři díly vymyslel sám Jackson, nebo k tomu byl studiem dotlačen). I epizody televizních seriálů mají často smysluplnější dramatickou strukturu. Dalším slonem v porcelánu je způsob, kterým Jackson nakládá s předlohou a zde se dostáváme k tomu zmíněnému purismu - tahle výtka může mnohým přijít bezpředmětná, já bych k tomu ale své řekl rád. Přetavit poeticky laděnou, křehkou fantasy pro děti v dvou a půl hodinovou genocidu skřetů (kteří v téhle části knihy do děje ani nečmuchli) je jedna věc, odsunout titulního hobita (a tím vynikajícího Freemana) do veskrze vedlejší role a vzniklý prostor vyplnit pofiderní (byť docela milou) romancí trpaslíka a elfí kapitánky trochu jiná. Jestliže byla kniha především o tom, kterak se pohodlný Biblo na cestě k Hoře postupně přetavuje v kompletně jinou osobnost, Jackson ve svém bez mála tříhodinovém filmu, který sleduje děj cca pěti kapitol knihy, jeho vnitřnímu životu věnuje... jednu repliku. Už jenom kvůli kongeniálnímu Šmakovi, efektnímu duelu Gandalfa s Nekromantem a opravdu nádherné výpravě rozhodně nelituju, že jsem na Hobita v kině byl. Ale Jackson mě začíná točit. 60% (12.12.2013)

  • Skejpr
    *****

    Ano, podobně jako Dvě věže, i Šmakova dračí poušť bude s největší pravděpodobností nejslabším článkem trilogie, především kvůli velmi uspěchané první třetině a obecně dějové rozpolcenosti. Což ale nic nemění na naprosto precizním řemesle, kterým Jackson opět potvrzuje, že pokud jde o Tolkienovu látku, neexistuje tvůrce, který by se s ní dokázal porvat lépe. Obdivuju jeho schopnost zachytit měřítko a velikostní poměry v jednom záběru. Michael Bay by se měl od Jacksona učit...(12.12.2013)

  • Aidan Turner

  • - Katie, dcera Petera Jacksona, hraje Betsy Máselníkovou – servírku v hostinci U Skákavého poníka. (Gar-mogoth)

  • - 3 000 let starý Thranduil (Lee Pace), jehož jméno zaznělo v rozšířené verzi Společenstva Prstenu (2001), je v předloze oslovován pouze jako „král elfů“. (Zdroj: gamesradar.com) (Gar-mogoth)

  • - Šmak je vlastně tzv. wyvern – okřídlený drak se dvěma nohama a trnitým ocasem –, což v překladu znamená „červ“. Tak ho nazval Thorin Pavéza (Richard Armitage). A rozpětí blanitých křídel má okolo 119 metrů = jako dva Boeingy 747 vedle sebe. Na rozdíl od knižní předlohy, kde je dlouhý přibližně 18,3 m = dosahuje sotva sedminy své filmové velikosti. (Zdroj: Atlas Středozemě od Karen W. Fonstadové) (Zdroj: ČSFD.cz)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace