Vražedná stěna

Ach tak to bola iná nuda. Horolezectvo vôbec nemám rád (snáď len s výnimkou Ako dostať tatínka do polepšovny), ale tu pozerám 82%, to asi bude niečo! Nebolo to nič. Nezáživné, nechytilo za srdce, nikomu som nefandil, bolo mi jedno či spadne zo skaly alebo zamrzne. Takto si strhujúcu drámu nepredstavujem. Everest bol oproti tomu super akčňák. (10.01.2018)

Tahle story sice neohromí, vlastně to není ani nijak výjimečné dílo, ale pořád lepší než mnohý vychvalovaný hollywoodský kasovní trhák s podobnou tématikou. V kulise skalních štítů se lze pokochat pěknými momenty, nad kterými zaplesá srdce snad každého horolezce. Připočtu-li, že to má realistický základ, tak je to další zajímavý počin německého filmu. (05.06.2014)

V tomto případě asi nedokážu být úplně objektivní. K horám a všemu kolem nich mám silný vztah a tak na mě tento film působí možná mnohem silněji, než neutrálního diváka. Přesto jsem přesvědčen, že toto dílo si plné hodnocení zaslouží a to i přesto, že se za účelem poutavosti odklání od reality. Jednoznačně největším rozkolem s realitou je to, že žádná dívka s lezci na hoře nebyla. Já však nehodnotím pravdivost, ale kvalitu a změna některých faktů, činí dílo poutavější a filmovější. Například díky této dívce film může konfrontovat zhýčkané turisty ubytované v luxusním hotelu s lezci, kteří tráví noci v takových podmínkách, až z toho zamrazí i diváka. Díky "nadbytečným" hotelovým scénám, lze také modelovat morální úpadek té doby a porovnat nacistické myšlenky s filosofií života, kterou má v sobě většina horolezců. A krom silného příběhu zaslouží film obrovskou pochvalu za technické provedení. Nemám na mysli je speciální efekty, které činí film opravdu reálným a děsivým, ale také smysl pro detail. Veškeré to dobové vybavení horolezců, technika lezení atd., jsou nejen realistické, ale také ukazují, jací velcí borci ti lidé tenkrát byli a jaký respekt zaslouží. Tento film je skvělou poctou ranným dobyvatelům hor. Vedle Touching the Void se jedná o druhou velice kavlitní horolezeckou záležitost. (16.08.2010)

Potom, co jsem strávil Sedm let v Tibetu, jsem byl celej žhavej pustit si nějakou pecku fakt o tom horolezectví. A můžu rozhodně říct, že jsem měl při volbě šťastnou ruku. Já v tom "ohrané dejové klišé" nevidim, ale možná je to tim, že tenhle žánr nemam zrovna nakoukanej. Ale i samotný převedení skutečný události do filmu považuju za velmi zdařilý a rekonstruktivní (ehm) a tudíž jestli je tenhle film klišé, pak je i realita klišé. Horolezecká část je filmařky dost atraktivní, bez (očividných) digitálů, fakt paráda! Příběhová část nehraje (naštěstí) podstatnou roli, jedna podivná love story + všudypřítomný narážky na to, že "ne všichni jsme byli zapálení nacisti". (85%) (13.10.2015)

Německo 1936. Poslední překážka Alp – vrchol EIGER musí být v zájmu Říše pokořen. HOŘE ZDAR!…. Říkají vám něco jména horolezců - Andreas Hinterstoisser a Toni Kurz? Aha, ani já o nich nic nevěděl. Ovšem pokud víte, stačí vám vidět poslední třetinu. Onen čas před výstupem je naplněn seznamováním a předváděním pomalého nástupu fašismu. Pro tyto mládence však byly vápencové skály to jediné, co stálo za dobytí. Zajímavým nápadem je předvést výstup jako SOUBOJ GLADIÁTORŮ. U příběhů, které psal sám život se nemůže říct, že scénárista je idiot. Ale dá se tak učinit o některých zúčastněných. Ale takovej je život. To, co jsem od filmu očekával přichází až když se jde na ,,věc“. Souboj s horou nenechá nikoho v klidu. Bohužel ta výborná pasáž, kdy extrémní podmínky zvyšují nápor na lidskou psychiku a o slovo se hlásí fantastická touha přežít, není moc dlouhá. A to ostatní je takový ,,umělý“. Sice dramatický, ale chybí tomu ,,šťáva“. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ *** P.S: film spíš pro ty, jenž považují horolezce za odvážlivce a statečné hrdiny, než za blázny, kteří si za své problémy můžou sami. (11.01.2010)