Ichi, slepá samurajka

Nečakane príjemná záležitosť. Na jednej strane solídna mäsiareň s dobre natočenými a patrične brutálnymi bojovými scénami (Japonci sa konečne naučili robiť digitálnu krv tak, že vyzerá skoro ako ozajstná), na strane druhej atmosférický, priam krehký príbeh o láske. Chémia medzi hlavnými postavami funguje tak dobre, že filmu odpustíte aj to, že ide vlastne o klasickú kurosawo-leonovskú schému a zloduchovia sú len stupídne prehrávajúci a smiešne grimasy strúhajúci šašovia. (25.05.2009)

Hodně melodramatické a dobře nasnímané dílo s krásnou Ayase jako slepou samurajkou, která pátrá po své minulosti. Akční scény celkem slušné, a výborná kamera s westernovými motivy táhnou film nahoru i když se to dost vleče. Potěšila i netypická západní hudba v podání Lisy Gerrard která už se ve filmové hudbě předvedla několikrát, např. Černý jestřáb sestřelen. (01.02.2014)

Ladnost japonského umění samurajů zkloubená s láskou, kulturou a hudbou. Všechny tyto elementy jsou zde zastoupeny v menší či větší míře a záleží jen na vašem rozpoložení, která část se vám bude více zamlouvat. A ikdyž jsou souboje spíše doplňujícím prvkem, v malebných dobových kostýmech mému oku jenom lahodily. Citově již Ichi lehce ztrácí, ale vždycky je se na co dívat... :-) 70% (08.09.2009)

Jako u spousty jiných japonských filmů, i tady je potřeba být připravený na velmi pozvolné tempo vyprávění, typicky asijskou poetiku, kterou nezahluší ani to občasné mečování a křehkou lovestory. Postava Ichi je ztvárněna přesně tak minimalisticky, aby pěkně kontrastovala se skoro divadelním herectvím ostatních. Pokud je na scéně, nespustíte z krásné Haruky oči. U podobně laděného filmu samozřejmě nemůže chybět smyčcový a šamisenový hudební podklad, které tomu utahanému tempu vydatně pomáhá. Dvě hodiny je hodně a pokud někdo čeká, že jde o akční film, takže to bude od rubačky k rubačce, bude zklamaný. Ichi, slepá samurajka, je především příběh o ztrátě, samotě a hledání důvodu proč žít. Jestliže pozitivní myšlení způsobí, že se vám dějí pozitivní věci,... co se děje těm, kteří jsou prodchnuti smutkem? (02.12.2018)

Nevím co jsem mu usekla, protože jsem slepá…. Při sledování tohoto filmu mám pocit, že Japonsko byla země plná magorů a bojovníků. Vybočuje snad jen dívka, u které mám pocit, že díky ladným pohybům dokáže tančit s katanou a za kterou zůstává jen pach krve. Není to film plný bojového umění. Chvilku ,,řež“, pak dojímavé vzpomínky. Všichni si nesou nějaká traumata. Prostě Japonská výpravnost. Jistě, nelehký osud Ichi stojí za předvedení, ale je to rozvleklé. A nechápu, co má symbolizovat postava Toumi. Velké finále sice nabízí akci, ale bez emocí. Takový western, jen bez koltů. Ale možná jsem jen čekal něco jiného. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (18.09.2009)