The Collector

Někdo sbírá známky. Někdo sbírá kartičky s hokejisty. Někdo sbírá použité kondomy. A někdo sbírá lidi. Pokud hledáte horor, který ve vás vyvolá něco jako strach a sáhnete po tomto kousku, tak vám mohu zaručit, že budete nasraní. Docela nuda. Děj je jednoduchý a je popsán v obsahu. Snad k němu pouze dodám, že nás sběratel staví pasti v průběhu loupeže. Stíhá při tom dokonce i mučit lidi, protože je to děsný frajer. A nemyslete si, že jsou to nějaké obyčejné pastičky, které by zvládl postavit každý zručnější domácí kutil. Většinou se jedná o důmyslné kladkostroje s překvapením na konci. Prostě nezbývá než před zručností sběratele smeknout. Bohužel podobné zručnosti nedosahuje režisér. Samozřejmě bych takovou blbost vytvořit nezvládl, ale i přesto si troufám označit film jako práci amatérskou. Po vizuální stránce je to fuj. Zahlédl jsem tam na podlaze v některé pasáži střeva a nebylo to prostě ono. A takových nedotažených fuj je tam více. A úplně největší průser je teprve ten okamžik, když začnete o logičnosti celého filmu přemýšlet. To se potom hodnocení zastaví na odpadu a nelze s ním hnout. Já osobně se nad filmem občas trochu zamýšlel, ale jsem ochotný předstírat že ne a dám tedy 1*. (02.09.2012)

Absolutní vrchol žánru. Čekal jsem další ubohou řezničinu ve stylu Saw, nebo Uvnitř, kde se hraje primárně na množství krve na stropě, mozků na stěně a střev na podlaze. Opak je pravdou. Sběratel je filmem, kde hlavní roli sehrává napětí, řezničina je sekundární záležitostí. Hrají zde charismatické postavy, které dokáží diváka chytnou za koule, děti, které jsou průserem skoro v každém hororovém filmu, sem pasují a filmu přidávají. Celkově film hraje na honosnou strunu, kde nic nevypadá levně a bečkově. Hudba je úžasná, neobehraná a skvěle dokresule film, který skvěle graduje a bez pár logických chybek je téměř dokonalým. Vadí mi pouze a opět konec, který se nenaučí scénáristé ze zámoří snad ani za sto dalších let. 90% 24.04. 2010 (24.04.2010)

Hraní sadomasochistické kočky s neposednou myší aneb malý film s velkým nábojem... Malý film s působivou grafikou a padnoucí pulzující muzikou, slušelo by se dodat. The Collector chce diváka protáhnout pořádným martýriem a k tomu mu slouží (za posledních 10 let) víc než prověřené zbraně. Marcus Dunstan veskrze servíruje fungující propletenec thrillerů formátu Hard Candy a samozřejmě Saw, když se v rámci "vyprávění" příběhu nebojí jít nad rámec představivosti a přesto zůstává pevně přikovaný k (brutální) syrové "realitě". Sběratel sice nemá charisma, ale zase má ten cool latexovej minispacák na hlavě a nechybí ani Jigsawem zdomestikovaná důmyslnost pastí (které kamera nezapomene s dostatečným předstihem představovat). Do pasti se však dostává i samotná "pointa", díky které pro mě The Collector nepřekročil vlastní stín. Ani o krok. Přesto baví a bolí, hodně bolí. [final rate: 65%] (06.04.2011)

Na jednu stranu dobrá atmosféra, na tu druhou zase šílený hovadiny, které by nebylo možné zrealizovat. Ano, mluvím o pastech. Když opomenu to, že by je vrah připravoval asi týden, tak samotná funkčnost byla místy hodně předimenzovaná. Atmosféra je ve filmu opravdu hustá. Chování postav občas dost ujeté, ale víceméně se veškeré dění dalo unést, ne jako u podobných krvelačně úchylných filmů. Konec je pokažený, mělo to skončit, že prostě vrah zdrhnul a hotovo, žádný stupidní dodávkový finále. Těším se na dvojku... 60% (06.03.2010)

V podstatě velká spokojenost, i když je horor se známým plakátem dost nepříjemná podívaná i pro otrlé povahy. Hned po první půlhodině je jasně vidět, že se na Collectorovi opravdu nějakým způsobem podíleli tvůrci Saw. Několik záběrů je vyloženě nechutných (žiletky, telefon), jen aby záhy vyvolaly na divákově tváři sadistický úsměv. Aneb Peter Jackson nebo Sam Raimi by měli radost. Za ohromné plus považuji, že film je od příchodu do domu plného nástrah napínavý celých 50 minut, a nepoleví až do (kupodivu nečekaného) konce. Ani úvod není zbytečně natahovaný, a nakonec tak zamrzí jen nevýrazný hlavní hrdina, tupá inteligence mučených a několik zbytečných záběrů. Všechno ostatní včetně parádního psycho-soundtracku se víceméně povedlo. Prsa Madeline Zimy velmi potěšily :-). (04.03.2010)