Nickyho rodina

Veľmi pútavo nakrútený dokument o jednej neznámej historickej udalosti v rámci udalostí globálnych. Mináč chytro začlenil do filmu aj hrané pasáže, pretože tie ho oddeľujú od väčšiny dokumentov nielen slovenskej produkcie a robí ho diváckejším. Osobne mám ale dojem, že tempo po polovici na čas trochu upadne a film sa stáva monotónnym, silný a dlhší záver je ale veľmi emotívny v tom dobrom zmysle slova. No a neviem či bohužiaľ, ale bude vždy aktuálny. V každej dobe je totiž stále komu pomáhať a ak by každý začal od seba a vzal si príklad z Wintona, svet by bol asi krajším miestom. Budiž toho zachránení ľudia a ich potomkovia dôkazom. Asi toto by sme si mali zo snímky zobrať v prvom rade. (08.05.2018)

Matej Mináč je poznamenán silou lidskosti Nicholase Wintona a úspěšně poselství předává dál. Má dar oživovat obrázky, poskládat mozaiku dobových dokumentů z archívu a přidat k nim hrané pasáže tak, že výsledek působí celistvě. Navíc mě vůbec nevadilo mluvené slovo jednotlivých aktérů. A když už je na spadnutí slza, přijde menší odlehčení. Potlesk v plném kině - pro Mateje Mináče, pro sira Wintona. (14.11.2011)

Částečně hraný dokument, který má jistě velkou výpovědní hodnotu. To, co tenkrát sir Nicholas Winton podnikl a dokázal, si jistě zaslouží pozornost a obdiv. Jen si myslím, že méně je někdy více. Chtělo by to prostřihat, protože takhle film trpí jistou rozvleklostí. Ale chápu, že i tak museli tvůrci nejspíš oželet spoustu materiálu. (22.03.2012)

po filmovej stránke by hodnotenie nebolo nejaké vysoké ale pozitívne stále určite áno(prišlo mi to občas také nesúrodé a tie hrané scény mi prišli úplne ale úplne zbytočné), avšak po príbehovej stránke ma veľmi zaujal...dokumentárny film nabitý silnými emóciami a slzy sa ronili...sir Nicholas Winton bol teda pán Človek!!! (03.06.2012)

LFŠ 2011 ... Na závěr festivalu bohužel ohromné zklamání. Dokument neobsahuje vůbec nic, co bych už z desítek dalších dokumentů nevěděl, od Síly lidskosti se téměř vůbec neliší (Matej Mináč má zřejmě trochu problémy s inspirací) a zpracování také není nic z čeho bych si sedl na zadek. Po celou dobu promítání jsem si připadal jak na školní projekci, v lepším případě jako při sledování dokumentu z nějakého cyklu na ČT1. Nápisy typu "Druhá světová válka začala 1. září 1939", následované asi 15 vteřinami bitevních záběrů a posléze strohé info, že válka skončila dělají z diváka tak trošku blbečka. Kromě toho byl film protknut celkem dementním střihem. Vrchol nevkusu však rozjela až druhá polovina filmu, která má informační hodnotu hyperbolicky se blížící nule. Výpovědi lidí, popisujících pusinky v kině, nebo neustále opakujících jak sir Winton vymýšlí pořád nějaké skopičiny...achjo...neříkám že podobné věci do filmu nepatří, ale založit na nich celý poválečný vývoj? Korunu nicméně všemu nasadila poslední čtvrthodinka, protože Kambodža, obrázky zubožených afrických dětí a spousta vřískajících harantů z celého světa, vše podbarvené Bambini di Praga... já se ptám proč. Co jsem udělal, abych musel vytrpět takový kýč a patos. Nicméně abych nebyl až příliš krutý - dokument jako takový to zas tak tragický není. Klade si však nesmyslně velké ambice (možná že oprávněně, vzhledem k většinové reakci publika, co já vím) a hlavně se šíleně, ale šíleně opakuje...Mináč natočil podruhé to samé, jen přidal Issovou a okořenil to Kambodžou. Ne, díky. (02.08.2011)