Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Československo, rok 1982. Tomáše zmáhá únava. V odporu proti režimu již nenachází žádný praktický význam, nevidí možnost „vítězství“ a s ním související osobní perspektivu. Dobové poměry navíc žádný nový začátek neumožňují – kromě emigrace. Únik hledá v mimomanželském vztahu s Klárou. Antonín, příslušník tajné policie, se od svého informátora a Tomášova přítele Pavla o nevěře dozvídá. Kláru sleduje. Jeho zájem o ni je však víc než profesionální. Vidí v ní člověka, který by ho mohl zachránit. Možná jeho posedlost jen potřebovala důvod naplno propuknout. Antonínova sebedestrukce, Pavlova zbabělost a Tomášova pasivita tak vytvářejí soukolí zrady, manipulace a pokřiveného vzdoru, který všechny protagonisty nakonec rozdrtí. Pouta jsou thriller s temným příběhem a nepředvídatelně jednajícím hrdinou, prostoupený pocitem ohrožení, strhující a napínavý. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (687)

gogo76 

všechny recenze uživatele

Už dlho si nepamätám český/slovenský film s tak dlhou stopážou a rovnako dlho si nepamätám, kedy naposledy nechali tvorcovia rozprávať slovenského herca v rodnom jazyku. Samozrejme to isté platí i pri obsadení českých hercov v slovenských filmoch. Je to správne, pretože Slovákov žijúcich v Čechách a Čechov žijúcich na Slovensku sú desaťtisíce. Utiahnuť takmer dva a pol hodinový film sa napriek tomu podarilo so cťou. Akonáhle sa Ondřej Malý zohne nad páskový magneťák, automaticky nás napadne porovnanie s oscarovým nemeckým filmom Životy tých druhých. Až k takým kvalitám to R. Špaček nedotiahol, ale aj tak sa jedná o jeden z najlepších filmov z našich končín za posledné roky. Fantastické herecké výkony predvádzajú mnohé, pre poniektorých nové tváre českého i slovenského filmu. O.Malý stvárnil eštebáka, ktorému začína hrabať, veľmi vierohodne a v mnohých polohách a gestách mi pripomínal K. Rodena. Jeho protipólom je skvelý L. Latinák, umiernenejší eštebák, ktorý je vtipný a nedovolí nikomu šahať na Ringa a Olympic. Rovnako výborná je Farkašová, ale i manželka nepohodlného občana, ktorá "odhalí" neveru a divák zlízne odmenu v podarenej scéne v kuchyni za stolom s nevhodným podnázvom "promiň". Film má celkovo pozerateľný look i hudbu, ktorá je pridaná s citom a s ohľadom na to, aby čo najlepšie pomohla danej scéne vyniknúť. Chýbalo mi pár scén, kde by posadnutosť eštebáka mladou slečnou bola viac podchytená, pretože záver v jazere potom nevyznel až tak vierohodne. PS: Neviete v ktorom lese ostal pripútaný Latinák? Už musí byť hladný...80% ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Doba ve které se děj odehrává připomíná tlení v kompostu. Perfektně natočený hnus, u kterého si s úlevou uvědomíte, že toto už je snad naštěstí navždy pryč. Depresívní prostředí kanceláří a zasedaček s umakartovými stoly s nezbytnými popelníky, nástěnkami a koženkovými sedačkami , hnus sídlišť a vyjížďky se spolupracovníkem STB žigulem kamsi za město dělají kulisy dramatu o estébákovi, kterému hráblo. Vysoce hodnotím vynikající výkon pana Malého, které jsem doposud neznal. V jedné z mini-rolí se také mihl skvělý Oldřich Kaiser. Tohle by bylo na 5 hvězd už jen za tu scénu kdy doma navečer v typické panelákové kuchyni Antonín se svojí ženou probírá jejich maželství, do toho hraje z rádia Šaty z šátků na klavír Jiří Malásek a z okna je vidět protější panelák s rozsvícenými okny ... Dokonalá scéna ve všech detailech !!! Bohužel, toto není film pro širší publikum a teenageři jej zřejmě nepochopí. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Pouta hledají. Hledají své téma, hlavní postavu, rovnováhu mezi cool thrillerem se vztahem k černému humoru a seriózním psychologickým dramatem. Hledání je současně tím, oč ve filmu samém běží. Vždyť i kamera, zprvu zaměstnaná sledováním telefonující dívky, v úvodu „najde“ Kláru a začne sledovat její příběh a příběhy s tím jejím související. Náhodnost této volby je první indicií prozrazující, jak nadčasová Pouta chtějí být. Přímá vazba na konkrétní historické události chybí, město nemá jméno, je to anonymní betonové peklo, které marně hledá svou tvář. Rusnák chce zas najít, čím by zaplnil prázdnotu vzniklou z nemožnosti seberealizace srkze řešení zločinů (které jsou vykonstruované). Jeho neomezená moc ho ničí, protože mu k ničemu není. Navzdory řadě nedostatků – příliš brzké utnutí některých dobře rozjetých scén a roztahanost scén jiných, občasná knižnost dialogů, rušivé použití písně během milostné scény – považuji Pouta za nejlepší český film uplynulé dekády. Nelze je napěchovat do žádné škatulky, nechtějí se líbit, nerozžvýkávají již stokrát pozřené, neprozrazují všechna svá tajemství (např. hořící popelnice jsou inspirovány Štindlovým mládežnickým chuligánstvím). A mají Ondřeje Malého, kterého potkat po setmění v zastrčené uličce, neprodleně emigruji do hodně vzdálených končin. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Arbiter, Haluzz, Kanaďan, marvan, HrrrOch, panmroz, elgreco ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Tak tohle byl pěkný nápor na psychiku diváka v českém filmu poměrně ojedinělý. Mapovat 80 léta přes státní bezpečnost je velmi neotřelý přístup. Antonín je příslušník státní bezpečnosti s hodností poručíka. Je to arogantní povýšenec a na první pohled velmi nesympatický muž vykonávající chladně a se strojovou přesností výslechy a sledování podvratných živlů. Hluboce s těmito lidmi pohrdá a nejsou pro něj nic víc než kus hadru, který on musí štítivě vymáchat a zbavit nečistot. Jsou pro něj jako nemoc kterou on léčí. Film ukazuje, že "estébáci" byli taky jenom lidi z masa a kostí, kteří měli svůj rodinný život a "lidské" stránky. Vzbuzovali strach a respekt jen co se ve svých nemožných hadrech zjevili někde na veřejnosti. A tenhle film je v žádném případě nepolidštuje a ani z nich nevytváří karikatury, ale spíše pozoruje jejich práci, kterou divákovi přibližuje velmi realistickým a syrovým způsobem pro diváka tolik atraktivním. Ondřej Malý v hlavní roli je sice nevelký postavou, ale o to větší je herec a jeho mrazivé ztvárnění stěžejního "estébáka" Antonína rozcupuje divákovi duši na nejmenší kousky. Jeho mrazivá postava je dokonalým středobodem vyprávění. Kdykoliv byl na scéně byl film maximálně znepokojivý a uhrančivý. Tím nechci tvrdit, že scény bez něj nebyly nijak zajímavé, ale jeho herecký výkon je natolik pozoruhodný, že by měl za něj získat ocenění. Z vedlejších rolí zaujme neobvykle obsazený Oldřich Kaiser v roli nadřízeného majora STB jehož postava měla tendenci vykazovat lidské stránky vzdáleně připomínající cit. Mezi méně známými tvářemi nepůsobil nijak rušivě. Ostatní herci se svých rolí zhostili velmi zodpovědně. Vykreslení atmosféry 80 let je dokonalé a současně velmi pochmurné. Výprava si dala záležet na každém dobovém detailu a poprvé jsem měl pocit, že film opravdu zachytil tuto dobu natolik dobře, že já jako divák jsem byl do ní vtažen, tak jako se to dosud žádnému jinému filmu z té doby nepodařilo. Režisér Radim Špaček natočil pozoruhodný film se strhujícím Ondřejem Malým. Délka filmu ani trochu nevadila. 80% ()

sud 

všechny recenze uživatele

V naší kinematografii podobný snímek dlouho citelně chyběl. Takhle temný psychothriller s takto hutnou atmosférou zoufalství a paranoie tu nebyl snad od dob "Ucha". Ponurost vyprávění navíc posiluje fakt, že kromě nešťastné Kláry tu nejde narazit na kladnou postavu. Ať je to psychopatický estébák, prospěchářský spisovatel, zrádný disident či vychcaná a nezodpovědná Klářina spolubydlící - všichni jsou lidskou stokou, odpadem společnosti. Všemu dominuje výkon Ondřeje Malého, který byl tak sugestivní, že prostě nešlo, aby nedostal Českého lva. Ale, ruku na srdce, nebýt gigantického hereckého výkonu Ondřeje Malého a perfektní atmosféry, ostatní složky filmu by moc nedokázaly. Ale ty dvě složky jsou natolik silné, že dokáží udělat skvělý film. 75%. ()

Galerie (46)

Zajímavosti (18)

  • Scénář filmu vznikal během osmi let, první verze začal scenárista a filmový publicista Ondřej Štindl psát koncem roku 2001. (Ded@M@tes)
  • Na konci filmu, když Antonín (Ondřej Malý) a Pavel (Luboš Veselý) jedou zelenou škodovkou směrem k řece, zní z rádia píseň „Bella Ciao“. Jde o italskou folkovou písničku z 19. století, která se v upravené verzi proslavila jako hymna protifašistického italského odboje za druhé světové války. Ve filmovém a televizním průmyslu ji zpopularizoval především španělský seriál La Casa de Papel (od r. 2017), kde jde o jednu z ústředních a symbolických písní. (FIAT 500)
  • Radim Špaček je držitelem Plyšového lva za experimentální film Rychlé pohyby očí (1998) a zároveň Českého lva za nejlepší film roku Pouta (2010). (panmroz)

Související novinky

Reklama

Reklama