500 dní se Summer

Nejsilnější filmová facka, jakou Shakespearova popularizovaná myšlenka ideální romantické lásky zatím dostala. A že jí už bylo třeba. Svou neotřelostí, bezelstnou upřímností a emocionálním dopadem připomínají 500 Days of Summer to nejlepší z jihokorejské romantické produkce. Těkání mezi jednotlivými dny a fázemi vztahu výborně odráží stav mysli zoufalého člověka, který se obsesivně vrací do minulosti, lepší dny dává do kontrastu s horšími, porovnává, hledá náznaky problémů, přehodnocuje; vztah koneckonců zpětně nevnímáte jako lineární řetězec událostí, ale jako zašmodrchanou skrumáž vzpomínek a dojmů, v níž není snadné se orientovat a dávat věci do příčinné souvislosti. Oceňuju filtry a kameru, která pracuje s náladotvornou schopností denního světla, čímž se nezanedbatelně podílí na celkové atmosféře a nutí nás vzpomínat, jak jsme podobnou slepou zamilovanost zažívali my sami. 500 Days of Summer nedokazují, že TO není možné, ale že žijete v cynickém světě a TO se pravděpodobně nestane vám, protože láska je nesmírně vzácný a náročný pocit (který takřka nikdy není zaslouženě opětován). A že žena, která TO necítí, bude zákonitě vždycky vnímána jako svině. Nejlepší (západní) romantický film od Když Harry potkal Sally a vůbec první film, který se zabývá jednostranným vztahem (pro ty, kdo ještě pořád doufají v hlazení po srdíčku). (06.11.2009)

Film jsem si pustil spíše ze zvědavosti vzhledem k oblíbenosti, ale upřímně neviděl jsem na filmu vůbec nic zvláštního. Film není téměř vůbec vtipný, není dostatečně inteligentní ani zábavný, aby strhnull pozornost. Levitt je sympaťák, ale Zoeey Deschanel byla ošklivá mrcha, která mi byla velmi nesympatická, tudiž jsem jejich podivnému vztahu ani příliš neholdoval. Nesedlo mi to moc. Běžné ničím vyjímečné romantické drama jako každé jiné. 55% (26.10.2017)

V Hollywoodu někdo přijde na to, že ne každý vztah končí svatbou, děj jde vyprávět nechronologicky, film naplnit všelikými nápady pro zahnání nudy a ejhle... máme tu svěží, nový a invativní přístup k žánru, nebývalou originalitu a realističnost. Nebudu lhát, že mě některé scény "s všelikými nápady" nebavily - nákup nábytku, scénu po prvním sexu či očekávání/realitu vnímám pozitivně. Jde však o úspěch dílčí, který film jako celek nijak zvlášť neodvrátil od standardů žánru, který je mi až na vzácné výjimky velmi cizí. To jest: milenci jsou tupě vzdychající romantičtí nudaři polepení hesly o jejich zábavnoti, z úst vypouštějí hlubokonesmyslné fráze o životě či lásce, jejich sekundanti jsou zvykle komická, ale nikoliv vtipná stvoření (pekelná, předčasně duševně vyspělá mladší sestra, tupí kolegové z práce) a každá scéna zavánějící smutkem je doplněna o nějaký roztomilý prvek, jenž určitě musí vyvolat u diváka úsměv. Často přiblblý. O tolikrát komentáři zmiňovanou hořkost jsem ani nezavadil, tu mohou zažívat leda postavy, divák ne. Silné **. (19.03.2010)

This is not a love story.. Možná ne, ale romantici tenhle příběh stejně budou zbožňovat. Tolik přirozených pocitů a nálad Marc Webb jednoduše musel opsat ze života a to tak věrně, že určitě nebudu sám, kdo se v Tomovi pozná. S přibývajícími odžitými léty stále aktuálnější smršť. (20.01.2010)

„Na svete sú dva druhy ľudí... Muži a ženy.“ Takéto dobré filmy by som mohol/vedel/chcel pozerať každý deň. Ani neviem, či ma viac potešila skvelá „technická stránka“ (rozdelenie plátna, hraný film plynulo prejdúci do kresleného, melodráma do muzikálu), v romantických filmoch nečasté (ale niečo by sa našlo) „rozdelenie síl“ (chlapec zodpovedný, dievča nie) alebo prirodzené herecké výkony. Zooey Deschanelová je „len“ veľmi dobrá, ale to, čo predvádza konečne pre dobro veci/divákovo skrotený pošuk Joseph Gordon-Levitt („Takí normálni mimozemšťania“, HALLOWEEN: H20, RANA ISTOTY, POČIATOK), je sila, pretože obyčajnosť zvládnu zahrať len herci, ktorí sa dokážu VEĽMI krotiť a nepreháňať. Pôsobivé, milé, hravé, smiešne, svieže, rozkošné, smutné, smutné hlavne – ale s pár milimetrami ďalšej nádeje do dňa s číslom 501. KEĎ HARRY STRETOL SALLY pre divákov, narodených povedzme po roku 1990. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (23.12.2010)

Líbivý ale současně originálně pojatý film o lásce, který otevřeně přiznává svou hru s žánrovými schématy. Je pěkné vidět film z posttarantionovské doby, kde popkulturní reference nepředstavují snahu prvoplánově oslovovat diváky, nýbrž tvoří integrální součást díla a figurují jako jeden z řady prvků, jež dohromady skládají svébytný styl díla. Vedle klasických filmů se zde hojně hovoří o hudbě a architektuře, díky čemuž přirozeně znějící dialogy postav získávají sepjetí s realitou. Snímek tak nepůsobí jako typické smyšlené vyprávění z žánrově nadreálného prostředí existujících měst, ale naopak vyznívá jako poutavé vyprávění živoucích postav, jež mají své zájmy a touhy, které se divákům pouze částečně zjevují, a prožívají vztahy v reálném světě, který je pouze zachycen nevšedním pohledem. Pozornost si zaslouží také výprava, která přes svou nekřiklavost vyzařuje ohromný cit pro detail a funguje jako expresivní obraz postav. "(500) Days of Summer" tak narozdíl od jiných filmů nezachycuje příběh (což ostatně naznačuje i roztříštěná vyprávěcí struktura), ale představuje snímek o dvou lidech a prostoru, jenž obývají, což je v dnešní kinematografii překvapivě ojedinělé. [Fresh Film Fest 2009 - "500 letních dní"] (12.08.2009)

Perfektni romanticka komedie, i kdyz spis to romanticka nez komedie, nejaky vylozene forky tu moc nejsou, i kdyz to cely odsejpa s lehkosti a vtipem. To rozsekani na dni a skakani mezi nima je sice fajn, ale ve vysledku naprosto zbytecny a je to pro Webba jen takova berlicka, aby to nevypravel jako kazdej tuctovej romantickej film, kde se on a ona seznami, zamilujou, chodi spolu a resi problemy. Takle se to hezky strida, chvily jsou stastny, chvily se hadaj a cloveku to pak nezevsedni a nespadne to do stereotypu a to i presto, ze se tu vlastne nic moc nedeje. Navic herci jsou skvely sympataci, obzvlast Moretz radici se vztahama nema chybu. Takze neni to zadna velka sranda, jak jsem cekal, ale presto jsem se dobre bavil a prijemne stravil 100 minut, navic pohodova hudba a scena ocekavani x realita nema chybu. (21.12.2010)

// Existuje spousta romantických komedií, které o sobě tvrdí, že nejsou romantickými komediemi. Tohle je ta nejlepší z nich. (500) Days of Summer - 100% (30.06.2011)

90% Náladová, schizofrenní a podivná airheadka trápí zamilovanýho kluka. Tohle mi leccos připomělo. Váhám mezi téměř absolutním a absolutním hodnocením, i když mě to místy iritovalo. Réálnější verze ABSOLVENTA a MILUJ MĚ PROSÍM. I přesto to působí tak nějak "plně" a příjemně a odehrává se to často v krásně navržených interiérech. (15.02.2010)

Jeden ze 100 nejlepších romantických filmů - 100 Greatest Romance Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. (18.09.2009)

Filmy jsou jako když chcete sbalit holku. Záleží na načasování a rytmusu. Stačí jeden jediný záběr o sekundu později a feeling se změní... Já holky balit neumím, ale kurva tak rád bych se nechal sbalit Markem Webbem... Málo u které komedie jsem se zasmál tak nahlas, jako právě u této, a u málo kterého filmu jsem tak moc soucitil s hlavním hrdinou, jako u tohoto :D. Od prvních titulků a od prvního záběru, nebo odkazů na britské smutné písničky, si mě to získalo a nepustilo mě to. Rozchod s tímto snímkem byl pro mě dost náročnej. (29.10.2020)

Netradiční romantický film o muži, který se trápí neopětovanou láskou. Mezi námi. Měl ji kopnout do prdele hned po tom, co mu řekla, že nic jako láska neexistuje ... Film nemá příliš vad na kráse, což však není argument, abych mohl dát plný počet. (05.10.2009)

Znáte ten pocit? Ten pocit, že celý svět si tančí společně s vámi? Ten pocit, že ta holka od vedle je ta pravá? Ten pocit, kdy chcete utéct před celým světem? Ten pocit, kdy nálepky či vztahy vám střihají křídla? Ten pocit, že konec se nemůže nikdy změnit v začátek něčeho nového? Ten pocit, kdy vzpomínky jsou jako opium? Ten pocit, že jste uvízli v pasti života a jediného člověka, který se vám to snažil říct, jste nakonec nenáviděli? Ten pocit, že druhého nemůžete milovat ani by jste se rozkrájeli? A znáte ten pocit, kdy se díváte na film a víte, že je to jeden z těch mála jedinečných filmů, kterému se podařilo všechny ty pocity vměstnat do své stopáže? No, znáte ten pocit? (01.12.2009)

Jak pravdivé (a oproti 99% americké romantické produkce dospělé). (14.11.2009)

Unikátní romantický film ve smyslu jednostranného zmapování vztahu jako pohled na nešťastnou lásku přímo z první osoby, jako hořkosladké prožití nešťastné lásky skrz film. Na situaci nahlížíme pouze očima hlavní postavy a to ještě nesouvisle, vzpomínáme jen na to nejvýraznější a máme v tom zmatek, chybu neodhalíme. Perspektiva Summer je nám stejně vzdálená jako i v životě platí, že do hlavy druhému nevidíme. Nezbývá než se s tím smířit a jít dál, ne vše má odhalitelnou příčinu, ne vše se dá naplánovat a rozhodně ne vše je napsáno v knize osudu - právě naopak není tam nic, takže nezbývá než se snažit :) K technickým aspektům, 500 dní se Summer je decentně zrežírováno, oceňuji inteligentní vizuální vychytávky a dobrou hudbu, jinak jsem ale nebyl tolik emocionálně, či myšlenkově zasažen, abych mluvil o dokonalosti. 8/10 (07.11.2009)

Zcela fungující film, který i přes jistou jednoduchost má své klady a umí si mě získat na dobu nezbytně nutnou. (07.03.2010)

Ne tak dokonalé, tak bezchybné, tak skvělé, jak se povídá. Přesto velmi působivé a působící bohužel přesně tak, jak jsem se bál, že to působit bude. Značně znepokojivý a v důsledku, i navzdory optimistickému finále vlastně docela smutný film, který se opírá především o skvělou Zooey a Gordon-Levitta a unikátní střihovou skladbu. (25.05.2010)

Jeden z najlepších filmov za posledné roky. Maximálna spokojnosť. (31.03.2011)

Taková sonda do jednoho vztahu a jeho vývoje od počátku až do jeho konce, celý je to vyprávěný ohromně zajímavě a nápaditě a hlavně na tom se film snaží stavět, sice sem teda trochu postrádal smysl příběhu, ale některý pasáže byly tak geniální a originální (rozpůlení obrazovky a sledování očekávanýho vývoje a reality zároveň), že pod 4* nemůžu jít, i když první polovina mě moc nenadchla. (05.11.2009)

Může být film, který si do úvodních titulků dá Reginu Spektor, špatný? Tenhle je přímo vynikající, především svojí lehkostí, s jakou podává nesčetněkrát zpracovanou látku vztahového idealismu vs. cynismu. Celý ten indie vibe se mi naprosto trefil do noty, až jsem si ve své nekritičnosti připadal jako nějaká mamina v zástěře, culící se u "odpočinkových" filmů Poledňákové. Dost jsem se v tom viděl a pravděpodobně si to pustím ještě asi tak pětsetkrát. (21.11.2009)