The Great Race
Veľké preteky
Režie:
Blake EdwardsScénář:
Arthur A. RossKamera:
Russell HarlanHudba:
Henry ManciniHrají:
Jack Lemmon, Tony Curtis, Natalie Wood, Peter Falk, Keenan Wynn, Arthur O'Connell, Vivian Vance, Dorothy Provine, Larry Storch, Ross Martin, George Macready (více)Obsahy(1)
V šedesátých letech vznikly v USA těsně po sobě dvě bombasticky pojaté pocty tehdy již mýtické tradici hollywoodských němých komedií. Pokud Stanley Kramer ve svém o dva roky starším filmu To je ale bláznivý svět (1963) mířil až k odsouzení celé penězi posedlé moderní civilizace, pak Edwardsovy Velké závody jsou „jen“ stylově čistou poctou, k jaké měl režisér ostatně ideální předpoklady, nejen jako přední znalec žánru, ale také jako člen rodinného klanu, jehož dějiny sahají právě až do bájných průkopnických začátků Hollywoodu. V automobilových závodech z New Yorku do Paříže, zasazených do roku 1908, se utká absolutní zlo (Jack Lemmon) se ztělesněným dobrem (Tony Curtis), pro nějž vzplane láskou moderní, emancipovaná krása (Natalie Wood). Co z toho Blake Edwards na ploše dvou a půl hodin udělal, se vzpírá veškerému popisu. (NFA)
(více)Recenze (53)
Klasická komedie ve stylu "Báječných mužů" a "Bláznivého světa" s podobně smrtící délkou. Sympatičtí herci a v některých částech vtipný infantilní humor nezabraní tomu, že máte po celou dobu pocit, že sledujete opravdu starý a hodně dlouhý film, což je v tomto případě oproti některým klasikám obrovské mínus. Zvláště poslední půlhodina mě (vyjma dortové bitvy) těžce nebavila. Po slušném začátku docela škoda. ()
Někdo to rád po benzínu vonící, někdo po nezbedné taškařici hořící...Veteran-ralley, co má šťávu, co má styl. Vytříbené kapoty, na trase - kabarety, dvorské intriky, ledové pikniky, košt dortové bitvy. Tomu všemu přítomen jest, jiskrný bílý jezdec v saténových rukavicích, v slavnostním a potměšilý černý se svým asistentem zase kuje pikle nevšední. Svět motorů vyplněný rivalstvím, dobrodružnými šarvátkami a nerytířskými souboji. Svět motorů vypulírovaný elegancí dámského střihu, vzdávající hold "šlehačkové" komice, velkému vítězství - v cíli manželství. ()
Podle tohohle filmu by se dala vyučovat pitomost. Profesor Fate a jeho společník jsou opravdu strašně trapní - svou blbostí, smůlou a geniálními plány, které pokaždé nevyjdou, mi připomínají některé animované postavičky (něco jak tohle nebo tohle). Ale zatímco v animovaných prkotinách to funguje skvěle, v hraném filmu je to dost trapné. Tenkrát se tomu možná lidi smáli. Já se snažil taky smát, ale myslím, že se mi to ani jednou nepovedlo. Vidím v tom tu snahu, ale co je moc, to je moc. Scénárista se asi posral a snažil se tam napěchovat celej svět. Vznikla z toho nevtipná směska všeho a zároveň ničeho. Vyvrcholení dortovou bitvou už jen vyznívalo jako že něvěděli kudy kam. A kolik to tenkrát muselo stát prachů! A přitom taková blbost... ()
Zajímalo by mě, co tvůrce komedií v 60. letech vedlo k tomu, aby měli tak dlouhou stopáž. Je to spíš na škodu než k užitku. Navíc se zde nachází příliš mnoho odbočovaček od hlavního děje, a vtipných momentů tu také není příliš. Asi nejzábavnější částí je bitka v hospodě, jinak jsem se celý film spíše nudil. ()
Jakási bláznivina, která drží dvě a půl hodiny tempo. To je asi tak první, co mě napadne po sledování filmu o závodě New York - Paříž, kterou podnikne hlavní trojice. Jde o komedii, takže zde půjde hlavně o to jak toho druhého vtipně napálit, ošálit, oklamat, obelhat - a přitom z toho vždy vyjít s otevřeným hledím. Jack Lemmon překvapuje v zápornější a pro něj nezvykle ulítlé roli, Curtis si střihl takového amerického Limonádového Joea, který brání slabé a hlavně ženy, které neuvěřitelně přitahuje a navíc má v oblibě bílou barvu. Vrcholem filmu je dortová bitva, která opravdu stojí zato. Hudba: Henry Mancini ()
Galerie (59)
Zajímavosti (13)
- Scéna koláčové bitvy v královské pekárně trvá 4 minuty a 20 sekund, ale natáčela se pět dní. Metání 4 000 koláčů tehdy přišlo na 200 000 amerických dolarů. (Martrix)
- Natalie Wood nechtěla roli Maggie příjmout, protože prožívala složité období ohledně její kariéry, ale i v jejím osobním životě – nedávno se rozvedla. Studio požádalo Tonyho Curtise (Leslie), zda by nedal procento ze svých filmových honorářů Natalii Wood jako lákadlo. Curtis odmítl. Řekl: „Nemohl jsem jí dát nic, co by ji přimělo natočit film.“ Natalie nakonec roli přijala s tím, že jí byla přislíbena role ve filmu Jaká je Daisy Cloverová (1965). (Martrix)
- Film nebyl po vydání dobře přijat a kritiky byl považován za komerční propadák, což z něj udělalo první selhání režiséra Blakea Edwardse. Většina kritiků napadla jeho do očí bijící a přehnaný groteskní humor a nedostatečný přesah. Trpěl také srovnáním s jinou „epickou komedií“ toho roku – Báječní muži na létajících strojích (1965). (Martrix)
Související novinky
Blake Edwards: 1922 – 2010
Ve středu v noci se na svůj poslední večírek někde tam nahoře vypravil velký filmař, držitel čestného Oscara za celoživotní dílo Blake Edwards. Všichni si jej pamatujeme především jako tvůrce… (více)
Reklama