Habermannův mlýn

Abych pravdu řekl, tak jsem Habermannovým mlýnem velice příjemně překvapený. Řemeslo na profesionální úrovni, Roden charismatický, emoční dopad poměrně silný. Pár klasických chyb současné české kinematografie je pohříchu přítomno i zde - sem tam nějaký ten papírem šustící dialog, příšerné postsynchrony ... ale celkový dojem mám z tohoto Herzova kousku jednoznačně pozitivní. (28.11.2010)

Česká kinematografie na tom ještě není tak špatně, jak si většina z nás myslí, když dokáže vyprodukovat takto kvalitní film. Aby však podobně silný snímek vznikl, musí být splněno několik důležitých podmínek. Tak například se nesmíme pokoušet natočit komedii, protože těch opravdu vtipných a inteligentních bych od revoluce napočítal na prstech jedné ruky vysloužilého truhláře. Dále je důležité mít po ruce silný příběh (nejlépe podle skutečné události), téma, které osloví mlsné tuzemské publikum. A v neposlední řadě není od věci, aby se látky chopil talentovaný režisér. Buď někdo z nastupující vlny (napadá mě např. David Ondříček) či nějaký zkušený matador ze staré školy, jako je právě Juraj Herz. Habermannův mlýn splňuje všechny výše uvedené body a proto je pro mě skvělým zážitkem. Nebojme se točit vážné filmy a klidně i v koprodukci, protože tohle ještě pořád umíme, tady je naše parketa. Při závěrečné, soudružské Hrycově hlášce o pakování těch německých sviní, mi přeběhl mráz po zádech. Z bláta do louže. P.S. Karel Roden je právem nejuznávanějším českým hercem současnosti. (29.01.2015)

Čekal jsem velkofilm s ohromujícím příběhem, ale bohužel. Nijak zvlášť mě to neoslovilo. Když bych to porovnal s Lidicema, tak Lidice byly o třídu výše. Mělo to slušný děj a celkově zajimavější než tenhle mlýn. Asi tak jediný co si později budu pamatovat bude močení na obraz s Hitlerem a to, že zde hrál Roden a na to ostatní si už určitě ani nevzpomenu. (28.04.2012)

Určitě nejvýznamnější a dost možná jedno z nejvydařenějších Herzových děl od dob jeho tvůrčího rozkvětu (zakončeného Morgianou). Zároveň ale také film, který vedle loňského Protektora vypadá strašně staromilsky svým radikálním sklonem k patosu a televizně svým konzervativním zpracováním. Záslužné je, že otevírá bolestivé a stále citlivé téma odsunu Němců a zločinů páchaných na často nevinných příslušnících jiné národnosti. Méně záslužné je, že ve svém vidění světa zůstává místy křečovitý, zaťatý a patetický, byť s obráceným znaménkem (postavy českých sviní jsou vpodstatě rovnocenné typickým filmovým SSmanům). Habermannův mlýn je velice dobrý všude tam, kde se soustředí na civilní téma (Habermann jako člověk, který chce stát "mimo" ideologie, v čemž tkví jeho fatální omyl) a nepouští se do vzedmutých vln tragiky. Jakmile totiž dojde na ni (rozhovor Habermannovy ženy se Sturmbahnführerem, poprava Čechů, závěrečné scény lynčování) má v sobě film zase ten starý známý kus nepřirozenosti a kostnatých scénáristických rovnic. Vinit lze i pochybnou volbu jazyka – proč spolu proboha dva Němci rozmlouvají v českém postsynchronu a ještě s úděsnou snahou o tvrdý německý akcent? Nepříjemných výstřelků je celá řada, na druhou strana je Herz vždy dokáže kompenzovat podařenějšími momenty, kdy jsem měl pocit, že tenhle film má co řícti, jen to nikdy nedořekne do konce. Jeho největším kladem tak zůstává kvalitní řemeslné provedení, citlivá režie, stylová hudba a hlavně charismatický Březina v podání Karla Rodena, postava, díky níž Habermannův mlýn sem tam překvapivě zaklape. [55.5% :o)] (14.09.2010)