Terminator Genisys

Terminujte tuhle značku! Už dlouho mi nebylo z filmu tak fyzicky špatně. Ne že by šlo o průser úplně očividný, ale hardcore fanoušek prvních dvou Teminátorů prostě musí chápat tuhle slátaninu jako flusanec tekutým dusíkem do ksichtu. Ano, je to drahé, je to barevné, akční a má to solidní triky. A variuje to ikonické scény z přechozích dílů. Ale výsledkem je totálně nesmyslná a přeplácaná hovadina, bez stylu, bez atmosféry, bez timingu jednotlivých scén, bez zajímavé akce, bez charismatu herců a bez jakékoliv snahy udržet příběh logicky pohromadě. Ani ty hlášky a fórky nefungují, ach ou. Těžký trapas a kvůli navázání na T1 a T2 i zneuctění legendární ságy. Ostuda... a Cameron by se měl stydět, že ji ještě marketingově podporuje. Nechci další díly. (30.06.2015)

Ten film se nedá milovat, ale je pro mě těžké ho nenávidět. Prvních cca 20 minut skvělých, správně špinavých a atmosférou blížících se prvním dvěma majstrštykům Jamese Camerona. Pak to začne drhnout. Film přehodí vyhybku z osmdesátkové akčňárny na moderní blockbuster "o mladých pro mladé" a nebýt slušné scény ve špitále, jeden by skoro zapomněl, na jakou sérii se dívá. Upřímně, nebavilo mě to. Noví představitelé kultovních postav špatní (Kde jsou ty časy, kdy podobné role hráli ve tvářích ošlehaní herci a ne modelové spodního prádla?), hudba nevýrazná, akce v nejlepším případě průměrná. Jenže Arnold. Ano, už i u něj to není úplně ono. Ale je to srdcař a je to znát z každé scény, kde se objeví. Kvůli němu ten film zkrátka nemůžu úplně zazdít. Svého času se mi moc nelíbilo Salvation díky neuvěřitelným dírám ve scénáři. Tentokrát jde vše do kopru díky mizerné atmosféře a hercům. Možná příště? Váhám, hodně váhám. Nevím, jestli chci, aby "se vrátil". Už to asi stačilo. 50% (02.07.2015)

Scenář psal určitě Jára Cimrman podle vzoru jedné ze svých divadelních her. Takže je jasné, že jsi můj syn, ale vlastně bys mohl být i můj otec, případně bratr a když časový paradox dá, tak i otec a syn zároveň, spolu s mojí matkou, která je vlastně mojí dcerou. Ale dobrý. Časové paradoxy tady byly vždy, co je sci-fi žánr sci-fi žánrem. Jenom jsem si ale uvědomil, že terminátor v dnešní kinematografii již nemá místo. To, co působilo v době uvedení prvních dvou Terminátorů od Camerona revolučně, novátorsky a okouzlovalo metamorfózami T-1000 modelu užaslé diváky, protože digitální kejkle byly na počátku věku, dneska již – v době přeplněné a přeplácané digitálním zvěrstvem – nikoho neohromí a mimo to již nemá co nabídnout. A když jádro příběhu, ony mnou již zmíněné časové paradoxy, podáte tak kostrbatě jako Alan Taylor, pak je tu problém. O to víc, že ten film nemá ani jedinou (!) pamětihodnou akční scénu, kterou si budete pamatovat ještě za několik let. Na rozdíl třeba od Terminátora 2, který je naopak učebnicí akčního žánru. A Arnold? Vzhledem k ději tu nemá zásadní místo, jeho přítomnost je tu spíš ikonická, stačí, že se objeví a nahodí pár hlášek a fandové jsou spokojeni. Ale je fajn a nutno říct, že jediným (překvapivě) světlým bodem celého filmu. Pokud by měl terminátor stárnout, tak určitě tím způsobem, jakým zde Arnold předvedl. (14.07.2015)

Hra s "terminátořím" fikčním světem, jeho zachováváním, přepisováním i rozšiřováním, mi poprvé od druhého dílu přišla fakt zábavná a inspirativní - a daří se to zejména díky pomocníkovi T-800, který jediný o nic definitivního neusiluje, nijak se nemění a je stejný sympaťák jako ve dvojce, čímž vytváří v celém tom narativním bláznění stabilní bod. Film, v jehož uspořádání by narace, syžetová struktura i významový řád tak moc ustupovaly blbnutí se světem a variacemi očekávaných vzorců jeho fungování, jsem neviděl snad od 2012. (09.07.2015)

S pátým Téčkem se nijak zvlášť nesrali. Prostě vzali jedničku, přidali trochu dvojky, sympatického herce Majkla Bína nahradili nesympatickým nehercem, jehož přítomnost ve velkofilmech si lze vykládat pouze tak, že to patrně musí být vynikající prostitut, no a jedinou dokonalou Sáru Konorovou v podobě testosteronové mužatky Lindona Hemiltna vystřídala nějaká vylesbená Barbína jen proto, že z ní pár nezletilým leštilům zacukalo v šulíncích při Hře o trůny. Té sice asi nemuseli před každou klapkou přeholovat záda, nicméně jako drsná a bezskrupulózní bojovnice proti Skájnetu působila zhruba stejně, jako by do role Ramba nacpali Denyho DeVita. Celé to pak popatlali časovými skoky a paradoxy, z nichž by si i Ajnštain rozpačitě začal cucat palec a Oidipus by se upřemýšlel xmrti, kterého že z těch příbuzných to vlastně nakonec ošukal, hodili do mixéru a vzniklou směs zapekli v troubě s nekvalitními čínskými polymery. Vznikl tak neinventivní a neefektní prefabrikát, sloužící výhradně jako Árnýho předražené píárko. V tomto ohledu je však naprosto vynikající! I jako stárnoucí, atrofovaný křáp s roboartritidou je Árny fantastický, s věčným přízvukem rakouského GESTAPA pálí jednu hlášku za druhou a na všechny strany rozdává jakoby záměrně přehrávané, kožené úsměvy, které však všichni dobře známe i z rolí, kdy nepřehrával a snažil se ze své obličejové obrny vydolovat charakterní maximum. A to prostě musí každému fanouškovi způsobit akutní záchvat nostalgie a přinutit jej dotlačit tuto jinak nezáživnou patlanici alespoň do slabšího průměru. (10.08.2015)